Vězni v Rusku čelí systematickému mučení, řekl ČT zajatý ukrajinský velitel

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rozhovor s Maksymem Butkevyčem
Zdroj: ČT24

Maksym Butkevyč za svou snahu hájit práva ostatních letos získal cenu Václava Havla. Do ruského zajetí se dostal v létě 2022 jako velitel čety ukrajinské armády. O rok později mu soud v Moskvě vyměřil třináct let vězení po vykonstruovaném procesu. Za mřížemi byl až do výměny vězňů v říjnu 2024. České televizi řekl, že zajatci a vězni v Rusku čelí systematickému mučení. Rozhovor v Knihovně Václava Havla vedla Dominika Vřešťálová.

Dokázal byste říct, jak velká část násilí je organizovaná a systémově řízená a jak velkou část určuje člověk, který vás má zrovna ve své moci?

Těžko říct. Ale myslím si, že platí přístup, že by se násilí mělo používat. Že je v pořádku používat násilí, že je systematicky podporované. Co se mění, jsou různé drobnosti. Například během prvních měsíců v zajetí proti nám víceméně každý den používali sílu. Byli jsme vystaveni třeba přehnaným fyzickým cvičením. Někteří dozorci si to užívali. Ale také tam byli jiní – a mluvím o celých směnách – kteří to očividně dělat nechtěli. Ale museli. Znamená to, že jim to někdo nařídil.

Prosím, řekněte nám víc o době, kdy jste byl zajatý s dalšími ukrajinskými vojáky. Jak s vámi zacházeli?

Ti, kteří nás zajali, se k nám nechovali zas tak špatně. Samozřejmě nám sebrali majetek, došlo na kopance a rány, ale dál nezašli. Dali nám vodu. Pak nás převezli hlouběji na okupovaná území. A tehdy začalo skutečné násilí, ještě cestou do Luhansku. Další den mě poprvé zmlátili. Byla to ukázka pro všechny přítomné válečné zajatce, že naši věznitelé s námi mohou dělat cokoli.

Teď jsi nahrál video a pro Ukrajinu jsi zrádce

Přečetla jsem si rozhovor s bývalým starostou Chersonu, který říkal, že někteří váleční zajatci kvůli psychickému týrání zvažovali sebevraždu. Chápete, z jakého důvodu? Rozumíte proč?

Myslím, že ano. Někteří lidé uvažovali o sebevraždě v okamžiku, kdy je zajali. Byli jsme pod silným fyzickým tlakem, ale ten duševní byl občas ještě silnější. Například někteří ukrajinští váleční zajatci byli násilím donuceni natočit videa, ve kterých obviňovali sebe nebo své velitele ze smyšlených věcí. A potom si vyslechli: Dobře, teď jsi nahrál toto video a pro Ukrajinu jsi zrádce. Takže i když tě vymění, propustí a půjdeš zpátky na Ukrajinu, tak tě tam odsoudí. Půjdeš do vězení.

Do jaké míry se vás snažili doopravdy přesvědčit, abyste uvěřil jejich názorům? A do jaké míry vás chtěli jenom umlčet a ponížit?

Strávili poměrně mnoho času tím, že se snažili přesvědčit ukrajinské válečné zajatce. Některé se pokoušeli přimět, aby přešli na druhou stranu a přidali se k boji proti Ukrajině. Některé prostě jenom přesvědčovali o správnosti svých tvrzení. Že Ukrajina není skutečnou zemí. Že kvůli vysoké sociální nerovnosti, jaká na Ukrajině je, by se Ukrajině lépe dařilo pod vládou Ruska. A tak dál a tak dál.

Se mnou se původně také snažili, ale pak toho jednoduše nechali. Velmi rychle pochopili, že se nepoddávám. Tak se rozhodli, že proti mně vytvoří vykonstruované trestní řízení. Donutili mě, abych se přiznal k válečným zločinům, které jsem nikdy nespáchal.

Když jste se vrátil na Ukrajinu, byl jste překvapený? Co vás překvapilo?

Skutečně jsem byl překvapený. Kvůli nedostatku informací a neúplným informacím jsem si v hlavě vytvořil dva scénáře. Ten nejhorší a ten ideální.

Soustředil jsem se na ten nejhorší, protože se mi zdál realističtější. Předpokládal, že všechno bude velmi kruté. Že moc a rozhodování budou extrémně centralizované. Že nebude žádná svoboda slova a všechno bude sloužit vojenským účelům.

Ukázalo se, že to není pravda. Setkal jsem se s vyostřenými debatami skoro o všem, jaké jsou pro Ukrajince obvyklé. S neuvěřitelným rozvojem kultury a také s mobilizací občanské společnosti. To na mě velmi zapůsobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil zrušit summit s tamním vládcem Si Ťin-pchingem. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Peského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky na Írán.
00:35Aktualizovánopřed 20 mminutami

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné ropu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle a ropnou infrastrukturu.
před 2 hhodinami

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, uspěl expremiér Philippe

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, ve kterých občané rozhodují o starostech a zastupitelích ve zhruba 35 tisících městech a vesnicích. Ve městě Le Havre uspěl podle předběžných výsledků bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, kterému tak vzrostly šance pro prezidentské volby plánované na rok 2027, uvedla agentura AFP. Volby jsou považovány za test síly krajní pravice a odolnosti mainstreamových stran. Druhé kolo se uskuteční 22. března.
před 3 hhodinami

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně. Obou akcí se podle agentury AFP zúčastnily desítky tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Moldavsku je pohotovost kvůli kontaminaci Dněstru po ruském útoku na Ukrajinu

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.
před 3 hhodinami

Přechod v Rafahu má být podle Izraele znovuotevřen ve středu

Hraniční přechod Rafah, nad kterým má kontrolu Izrael a který vede z Pásma Gazy do Egypta, bude znovuotevřen ve středu, oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Židovský stát přechod uzavřel, když spolu se Spojenými státy 28. února zaútočil na Írán a zažehl regionální válku. Přechod bude otevřen v obousměrném provozu, ale pouze pro pohyb lidí, uvedla agentura AFP.
před 4 hhodinami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 8 hhodinami
Načítání...