Vězni v Rusku čelí systematickému mučení, řekl ČT zajatý ukrajinský velitel

Nahrávám video

Maksym Butkevyč za svou snahu hájit práva ostatních letos získal cenu Václava Havla. Do ruského zajetí se dostal v létě 2022 jako velitel čety ukrajinské armády. O rok později mu soud v Moskvě vyměřil třináct let vězení po vykonstruovaném procesu. Za mřížemi byl až do výměny vězňů v říjnu 2024. České televizi řekl, že zajatci a vězni v Rusku čelí systematickému mučení. Rozhovor v Knihovně Václava Havla vedla Dominika Vřešťálová.

Dokázal byste říct, jak velká část násilí je organizovaná a systémově řízená a jak velkou část určuje člověk, který vás má zrovna ve své moci?

Těžko říct. Ale myslím si, že platí přístup, že by se násilí mělo používat. Že je v pořádku používat násilí, že je systematicky podporované. Co se mění, jsou různé drobnosti. Například během prvních měsíců v zajetí proti nám víceméně každý den používali sílu. Byli jsme vystaveni třeba přehnaným fyzickým cvičením. Někteří dozorci si to užívali. Ale také tam byli jiní – a mluvím o celých směnách – kteří to očividně dělat nechtěli. Ale museli. Znamená to, že jim to někdo nařídil.

Prosím, řekněte nám víc o době, kdy jste byl zajatý s dalšími ukrajinskými vojáky. Jak s vámi zacházeli?

Ti, kteří nás zajali, se k nám nechovali zas tak špatně. Samozřejmě nám sebrali majetek, došlo na kopance a rány, ale dál nezašli. Dali nám vodu. Pak nás převezli hlouběji na okupovaná území. A tehdy začalo skutečné násilí, ještě cestou do Luhansku. Další den mě poprvé zmlátili. Byla to ukázka pro všechny přítomné válečné zajatce, že naši věznitelé s námi mohou dělat cokoli.

Teď jsi nahrál video a pro Ukrajinu jsi zrádce

Přečetla jsem si rozhovor s bývalým starostou Chersonu, který říkal, že někteří váleční zajatci kvůli psychickému týrání zvažovali sebevraždu. Chápete, z jakého důvodu? Rozumíte proč?

Myslím, že ano. Někteří lidé uvažovali o sebevraždě v okamžiku, kdy je zajali. Byli jsme pod silným fyzickým tlakem, ale ten duševní byl občas ještě silnější. Například někteří ukrajinští váleční zajatci byli násilím donuceni natočit videa, ve kterých obviňovali sebe nebo své velitele ze smyšlených věcí. A potom si vyslechli: Dobře, teď jsi nahrál toto video a pro Ukrajinu jsi zrádce. Takže i když tě vymění, propustí a půjdeš zpátky na Ukrajinu, tak tě tam odsoudí. Půjdeš do vězení.

Do jaké míry se vás snažili doopravdy přesvědčit, abyste uvěřil jejich názorům? A do jaké míry vás chtěli jenom umlčet a ponížit?

Strávili poměrně mnoho času tím, že se snažili přesvědčit ukrajinské válečné zajatce. Některé se pokoušeli přimět, aby přešli na druhou stranu a přidali se k boji proti Ukrajině. Některé prostě jenom přesvědčovali o správnosti svých tvrzení. Že Ukrajina není skutečnou zemí. Že kvůli vysoké sociální nerovnosti, jaká na Ukrajině je, by se Ukrajině lépe dařilo pod vládou Ruska. A tak dál a tak dál.

Se mnou se původně také snažili, ale pak toho jednoduše nechali. Velmi rychle pochopili, že se nepoddávám. Tak se rozhodli, že proti mně vytvoří vykonstruované trestní řízení. Donutili mě, abych se přiznal k válečným zločinům, které jsem nikdy nespáchal.

Když jste se vrátil na Ukrajinu, byl jste překvapený? Co vás překvapilo?

Skutečně jsem byl překvapený. Kvůli nedostatku informací a neúplným informacím jsem si v hlavě vytvořil dva scénáře. Ten nejhorší a ten ideální.

Soustředil jsem se na ten nejhorší, protože se mi zdál realističtější. Předpokládal, že všechno bude velmi kruté. Že moc a rozhodování budou extrémně centralizované. Že nebude žádná svoboda slova a všechno bude sloužit vojenským účelům.

Ukázalo se, že to není pravda. Setkal jsem se s vyostřenými debatami skoro o všem, jaké jsou pro Ukrajince obvyklé. S neuvěřitelným rozvojem kultury a také s mobilizací občanské společnosti. To na mě velmi zapůsobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 3 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

V areálu jaderné elektrárny v Emirátech vypukl po útoku dronu požár

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 5 hhodinami

Z osmi zraněných v Modeně zůstává pět v nemocnici, stav jedné ženy je kritický

Z osmi lidí, do nichž v sobotu odpoledne v italské Modeně najel muž autem, zůstává pět hospitalizováno a stav jedné ženy je kritický, informovala agentura ANSA. Zraněné navštívili ve dvou nemocnicích italský prezident Sergio Mattarella a premiérka Giorgia Meloniová, která kvůli tomu zrušila nedělní návštěvu Kypru. Čtyři zranění jsou členové jedné polské rodiny, která žije v Itálii, a mezi zraněnými je i devětašedesátiletá německá turistka, jejíž stav je vážný, ale stabilizovaný.
před 7 hhodinami

Demonstranti v Bolívii blokují zásobování La Pazu, policie zadržela desítky lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Pazu bylo zadrženo nejméně padesát sedm demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje. Blokády, které brání zásobování La Pazu, trvají už dva týdny. V La Pazu sídlí bolivijská vláda, oficiálním hlavním městem země je Sucre.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...