Vězni v Rusku čelí systematickému mučení, řekl ČT zajatý ukrajinský velitel

Nahrávám video

Maksym Butkevyč za svou snahu hájit práva ostatních letos získal cenu Václava Havla. Do ruského zajetí se dostal v létě 2022 jako velitel čety ukrajinské armády. O rok později mu soud v Moskvě vyměřil třináct let vězení po vykonstruovaném procesu. Za mřížemi byl až do výměny vězňů v říjnu 2024. České televizi řekl, že zajatci a vězni v Rusku čelí systematickému mučení. Rozhovor v Knihovně Václava Havla vedla Dominika Vřešťálová.

Dokázal byste říct, jak velká část násilí je organizovaná a systémově řízená a jak velkou část určuje člověk, který vás má zrovna ve své moci?

Těžko říct. Ale myslím si, že platí přístup, že by se násilí mělo používat. Že je v pořádku používat násilí, že je systematicky podporované. Co se mění, jsou různé drobnosti. Například během prvních měsíců v zajetí proti nám víceméně každý den používali sílu. Byli jsme vystaveni třeba přehnaným fyzickým cvičením. Někteří dozorci si to užívali. Ale také tam byli jiní – a mluvím o celých směnách – kteří to očividně dělat nechtěli. Ale museli. Znamená to, že jim to někdo nařídil.

Prosím, řekněte nám víc o době, kdy jste byl zajatý s dalšími ukrajinskými vojáky. Jak s vámi zacházeli?

Ti, kteří nás zajali, se k nám nechovali zas tak špatně. Samozřejmě nám sebrali majetek, došlo na kopance a rány, ale dál nezašli. Dali nám vodu. Pak nás převezli hlouběji na okupovaná území. A tehdy začalo skutečné násilí, ještě cestou do Luhansku. Další den mě poprvé zmlátili. Byla to ukázka pro všechny přítomné válečné zajatce, že naši věznitelé s námi mohou dělat cokoli.

Teď jsi nahrál video a pro Ukrajinu jsi zrádce

Přečetla jsem si rozhovor s bývalým starostou Chersonu, který říkal, že někteří váleční zajatci kvůli psychickému týrání zvažovali sebevraždu. Chápete, z jakého důvodu? Rozumíte proč?

Myslím, že ano. Někteří lidé uvažovali o sebevraždě v okamžiku, kdy je zajali. Byli jsme pod silným fyzickým tlakem, ale ten duševní byl občas ještě silnější. Například někteří ukrajinští váleční zajatci byli násilím donuceni natočit videa, ve kterých obviňovali sebe nebo své velitele ze smyšlených věcí. A potom si vyslechli: Dobře, teď jsi nahrál toto video a pro Ukrajinu jsi zrádce. Takže i když tě vymění, propustí a půjdeš zpátky na Ukrajinu, tak tě tam odsoudí. Půjdeš do vězení.

Do jaké míry se vás snažili doopravdy přesvědčit, abyste uvěřil jejich názorům? A do jaké míry vás chtěli jenom umlčet a ponížit?

Strávili poměrně mnoho času tím, že se snažili přesvědčit ukrajinské válečné zajatce. Některé se pokoušeli přimět, aby přešli na druhou stranu a přidali se k boji proti Ukrajině. Některé prostě jenom přesvědčovali o správnosti svých tvrzení. Že Ukrajina není skutečnou zemí. Že kvůli vysoké sociální nerovnosti, jaká na Ukrajině je, by se Ukrajině lépe dařilo pod vládou Ruska. A tak dál a tak dál.

Se mnou se původně také snažili, ale pak toho jednoduše nechali. Velmi rychle pochopili, že se nepoddávám. Tak se rozhodli, že proti mně vytvoří vykonstruované trestní řízení. Donutili mě, abych se přiznal k válečným zločinům, které jsem nikdy nespáchal.

Když jste se vrátil na Ukrajinu, byl jste překvapený? Co vás překvapilo?

Skutečně jsem byl překvapený. Kvůli nedostatku informací a neúplným informacím jsem si v hlavě vytvořil dva scénáře. Ten nejhorší a ten ideální.

Soustředil jsem se na ten nejhorší, protože se mi zdál realističtější. Předpokládal, že všechno bude velmi kruté. Že moc a rozhodování budou extrémně centralizované. Že nebude žádná svoboda slova a všechno bude sloužit vojenským účelům.

Ukázalo se, že to není pravda. Setkal jsem se s vyostřenými debatami skoro o všem, jaké jsou pro Ukrajince obvyklé. S neuvěřitelným rozvojem kultury a také s mobilizací občanské společnosti. To na mě velmi zapůsobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se 100 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě celkem 100 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 50 mminutami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 2 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 4 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 5 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.