Vězni v Rusku čelí systematickému mučení, řekl ČT zajatý ukrajinský velitel

5 minut
Horizont ČT24: Rozhovor s Maksymem Butkevyčem
Zdroj: ČT24

Maksym Butkevyč za svou snahu hájit práva ostatních letos získal cenu Václava Havla. Do ruského zajetí se dostal v létě 2022 jako velitel čety ukrajinské armády. O rok později mu soud v Moskvě vyměřil třináct let vězení po vykonstruovaném procesu. Za mřížemi byl až do výměny vězňů v říjnu 2024. České televizi řekl, že zajatci a vězni v Rusku čelí systematickému mučení. Rozhovor v Knihovně Václava Havla vedla Dominika Vřešťálová.

Dokázal byste říct, jak velká část násilí je organizovaná a systémově řízená a jak velkou část určuje člověk, který vás má zrovna ve své moci?

Těžko říct. Ale myslím si, že platí přístup, že by se násilí mělo používat. Že je v pořádku používat násilí, že je systematicky podporované. Co se mění, jsou různé drobnosti. Například během prvních měsíců v zajetí proti nám víceméně každý den používali sílu. Byli jsme vystaveni třeba přehnaným fyzickým cvičením. Někteří dozorci si to užívali. Ale také tam byli jiní – a mluvím o celých směnách – kteří to očividně dělat nechtěli. Ale museli. Znamená to, že jim to někdo nařídil.

Prosím, řekněte nám víc o době, kdy jste byl zajatý s dalšími ukrajinskými vojáky. Jak s vámi zacházeli?

Ti, kteří nás zajali, se k nám nechovali zas tak špatně. Samozřejmě nám sebrali majetek, došlo na kopance a rány, ale dál nezašli. Dali nám vodu. Pak nás převezli hlouběji na okupovaná území. A tehdy začalo skutečné násilí, ještě cestou do Luhansku. Další den mě poprvé zmlátili. Byla to ukázka pro všechny přítomné válečné zajatce, že naši věznitelé s námi mohou dělat cokoli.

Teď jsi nahrál video a pro Ukrajinu jsi zrádce

Přečetla jsem si rozhovor s bývalým starostou Chersonu, který říkal, že někteří váleční zajatci kvůli psychickému týrání zvažovali sebevraždu. Chápete, z jakého důvodu? Rozumíte proč?

Myslím, že ano. Někteří lidé uvažovali o sebevraždě v okamžiku, kdy je zajali. Byli jsme pod silným fyzickým tlakem, ale ten duševní byl občas ještě silnější. Například někteří ukrajinští váleční zajatci byli násilím donuceni natočit videa, ve kterých obviňovali sebe nebo své velitele ze smyšlených věcí. A potom si vyslechli: Dobře, teď jsi nahrál toto video a pro Ukrajinu jsi zrádce. Takže i když tě vymění, propustí a půjdeš zpátky na Ukrajinu, tak tě tam odsoudí. Půjdeš do vězení.

Do jaké míry se vás snažili doopravdy přesvědčit, abyste uvěřil jejich názorům? A do jaké míry vás chtěli jenom umlčet a ponížit?

Strávili poměrně mnoho času tím, že se snažili přesvědčit ukrajinské válečné zajatce. Některé se pokoušeli přimět, aby přešli na druhou stranu a přidali se k boji proti Ukrajině. Některé prostě jenom přesvědčovali o správnosti svých tvrzení. Že Ukrajina není skutečnou zemí. Že kvůli vysoké sociální nerovnosti, jaká na Ukrajině je, by se Ukrajině lépe dařilo pod vládou Ruska. A tak dál a tak dál.

Se mnou se původně také snažili, ale pak toho jednoduše nechali. Velmi rychle pochopili, že se nepoddávám. Tak se rozhodli, že proti mně vytvoří vykonstruované trestní řízení. Donutili mě, abych se přiznal k válečným zločinům, které jsem nikdy nespáchal.

Když jste se vrátil na Ukrajinu, byl jste překvapený? Co vás překvapilo?

Skutečně jsem byl překvapený. Kvůli nedostatku informací a neúplným informacím jsem si v hlavě vytvořil dva scénáře. Ten nejhorší a ten ideální.

Soustředil jsem se na ten nejhorší, protože se mi zdál realističtější. Předpokládal, že všechno bude velmi kruté. Že moc a rozhodování budou extrémně centralizované. Že nebude žádná svoboda slova a všechno bude sloužit vojenským účelům.

Ukázalo se, že to není pravda. Setkal jsem se s vyostřenými debatami skoro o všem, jaké jsou pro Ukrajince obvyklé. S neuvěřitelným rozvojem kultury a také s mobilizací občanské společnosti. To na mě velmi zapůsobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku.
09:59Aktualizovánopřed 27 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si zřejmě vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 11 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 13 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 13 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 14 hhodinami
Načítání...