Využívám je jako možnost připomínat válečné zajatce, říká o svých ikonických fotkách z Azovstalu Kozackyj

Nahrávám video

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Své fotografie z Azovstalu Kozackyj vystavuje na různých expozicích. „Využívám je jako možnost připomínat válečné zajatce. Tedy ty, kteří i nadále jsou v zajetí. Proto je pro mě asi tou nejbolestivější fotografií (…) ta, na níž je zobrazena moje blízká kamarádka, která je dosud v zajetí,“ prozradil. V současné chvíli se prý v zajetí nachází stále mnoho jeho přátel.

„Ale jsou to vzpomínky. Pokaždé, když se na ty fotografie podívám, vzpomenu si, jak jsme společně pracovali a jak jsme společně trávili volné chvíle,“ dodal.

Výměna zajatců na konci září loňského roku pro něj byla překvapením. Navíc prý očekával, že budou navráceni v první řadě zranění a poté ženy. „Myslím, že všichni, kteří se ze zajetí vrátili, tak se do určité míry stydí, že se vrátili právě oni. Protože se v zajetí nachází stále velké množství lidí, kteří by potřebovali osvobodit. Jedná se o lidi se zraněními, bez končetin nebo se zlomeninami. Ti by to potřebovali mnohem více,“ soudí Kozackyj, který byl jedním z vyměněných zajatců.

Azov je útvar, který ukázal statečnost a oddanost zemi, říká Kozackyj

V pluku Azov byli lidé, kteří za svobodu chtěli obětovat svůj život, podotkl. „Azov je útvar, který ukázal svou statečnost. Jde o ukázku profesionality, oddanosti zemi. Ale i v jiných útvarech byli ti, kteří za svobodu položili život,“ okomentoval. „Bohužel, ve válce to takto chodí. Pokud chceme získat svobodu, bude to pokračovat.“

Vidět smrt blízkých lidí podle něj bylo to nejtěžší. „A to všechno se nemuselo odehrát. My jsme si žili náš skvělý život. Měli jsme krásný stát. (…) A když umírají blízcí lidé, tak toto uvědomění je velice složité,“ zhodnotil.

Velmi tragickým okamžikem byl dle něj také teroristický útok v Olenivce, kde zemřelo několik desítek válečných zajatců. „Mnoho lidí tam zahynulo čistě jen proto, že se Rusové rozhodli tento útok uspořádat. A byli mezi nimi i mí známí. Takže nejbolestivější je smrt blízkých,“ uvedl. Útok byl podle něj i ukázkovým příkladem toho, jak se Rusové k Ukrajincům staví. „Ti vojáci už byli v zajetí, ale oni je i přesto zabíjeli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 17 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 58 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...