Využívám je jako možnost připomínat válečné zajatce, říká o svých ikonických fotkách z Azovstalu Kozackyj

Nahrávám video

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Své fotografie z Azovstalu Kozackyj vystavuje na různých expozicích. „Využívám je jako možnost připomínat válečné zajatce. Tedy ty, kteří i nadále jsou v zajetí. Proto je pro mě asi tou nejbolestivější fotografií (…) ta, na níž je zobrazena moje blízká kamarádka, která je dosud v zajetí,“ prozradil. V současné chvíli se prý v zajetí nachází stále mnoho jeho přátel.

„Ale jsou to vzpomínky. Pokaždé, když se na ty fotografie podívám, vzpomenu si, jak jsme společně pracovali a jak jsme společně trávili volné chvíle,“ dodal.

Výměna zajatců na konci září loňského roku pro něj byla překvapením. Navíc prý očekával, že budou navráceni v první řadě zranění a poté ženy. „Myslím, že všichni, kteří se ze zajetí vrátili, tak se do určité míry stydí, že se vrátili právě oni. Protože se v zajetí nachází stále velké množství lidí, kteří by potřebovali osvobodit. Jedná se o lidi se zraněními, bez končetin nebo se zlomeninami. Ti by to potřebovali mnohem více,“ soudí Kozackyj, který byl jedním z vyměněných zajatců.

Azov je útvar, který ukázal statečnost a oddanost zemi, říká Kozackyj

V pluku Azov byli lidé, kteří za svobodu chtěli obětovat svůj život, podotkl. „Azov je útvar, který ukázal svou statečnost. Jde o ukázku profesionality, oddanosti zemi. Ale i v jiných útvarech byli ti, kteří za svobodu položili život,“ okomentoval. „Bohužel, ve válce to takto chodí. Pokud chceme získat svobodu, bude to pokračovat.“

Vidět smrt blízkých lidí podle něj bylo to nejtěžší. „A to všechno se nemuselo odehrát. My jsme si žili náš skvělý život. Měli jsme krásný stát. (…) A když umírají blízcí lidé, tak toto uvědomění je velice složité,“ zhodnotil.

Velmi tragickým okamžikem byl dle něj také teroristický útok v Olenivce, kde zemřelo několik desítek válečných zajatců. „Mnoho lidí tam zahynulo čistě jen proto, že se Rusové rozhodli tento útok uspořádat. A byli mezi nimi i mí známí. Takže nejbolestivější je smrt blízkých,“ uvedl. Útok byl podle něj i ukázkovým příkladem toho, jak se Rusové k Ukrajincům staví. „Ti vojáci už byli v zajetí, ale oni je i přesto zabíjeli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 1 hhodinou

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 3 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 6 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.