Ukrajinští vojáci v zajetí podstupují mučení. Doma zase trpí strachy jejich blízcí

3 minuty
Události: Ukrajinci propuštění z ruského zajetí mluví o mučení
Zdroj: ČT24

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Jizvy, šrámy a tetování – tělo Masky teď samo vypráví jeho roli ve válce proti ruskému agresorovi. Jedním z vytetovaných symbolů je sokol batalionu Donbas. Právě za něj bojoval v Mariupolu. Jednoho dne se dostal do přestřelky. „Střepina se mi dostala pod neprůstřelnou vestu. Propíchla jednu plíci a zůstala v játrech,“ vypráví Maska.

Skončil v zajetí v ruském Taganrogu. Hluboké jizvy na zápěstí mu stále připomínají čtyři měsíce věznění. „Pod koleny protahovali dřevěnou tyč, takhle jsme museli dávat ruce, ty nám svázali pouty. Za tu tyč nás věšeli nahoru,“ popisuje své trýznění ukrajinský voják.

Maska dodnes necítí kvůli brutálnímu svazování ruce. Mučitelé mu totiž poškodili nervová zakončení. „Pravidelně nás bili, mučili. Byly to plastové tyče, taková dřevěná kladiva, používali elektrošoky,“ dodává Maska.

Bolestivé odloučení

Mezitím na něj čekala partnerka Olga, která také sloužila v armádě. Strach z bojů prý nikdy neměla. „Nevidím velký rozdíl mezi ženou a mužem v armádě, jsme všichni bojovníci,“ říká hrdě Olga.

O svého partnera se ale bála. Naposledy byla s Maskou v kontaktu v dubnu. Pak přišly dlouhé dny mlčení plné stresu, který tlumila prášky. „Je to velmi bolestivé a těžké. Nevíte, co se s ním děje, jak se k němu chovají, jestli jedl, jestli mu je zima, nevíte vůbec nic,“ přiznává.

Maska se v září dozvěděl, že ho mají Rusové transportovat na jiné místo. Až na území jeho vlasti mu došlo, že ho propustili. „Převezli nás na hranice s Ukrajinou, otevřely se dveře autobusu, vstoupil muž a řekl, sláva Ukrajině. My jsme mu odpověděli hrdinům sláva a stejně jsme tomu ještě nevěřili,“ oživuje vzpomínky.

„Zavolal mi. Byly to slzy radosti, brečela jsem radostí,“ říká Olga. Po měsících odloučení se vzali. Olga z armády odešla. Masku čeká rekonvalescence, pak se ale hodlá na frontovou linii vrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...