Ukrajinští vojáci v zajetí podstupují mučení. Doma zase trpí strachy jejich blízcí

Nahrávám video
Události: Ukrajinci propuštění z ruského zajetí mluví o mučení
Zdroj: ČT24

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Jizvy, šrámy a tetování – tělo Masky teď samo vypráví jeho roli ve válce proti ruskému agresorovi. Jedním z vytetovaných symbolů je sokol batalionu Donbas. Právě za něj bojoval v Mariupolu. Jednoho dne se dostal do přestřelky. „Střepina se mi dostala pod neprůstřelnou vestu. Propíchla jednu plíci a zůstala v játrech,“ vypráví Maska.

Skončil v zajetí v ruském Taganrogu. Hluboké jizvy na zápěstí mu stále připomínají čtyři měsíce věznění. „Pod koleny protahovali dřevěnou tyč, takhle jsme museli dávat ruce, ty nám svázali pouty. Za tu tyč nás věšeli nahoru,“ popisuje své trýznění ukrajinský voják.

Maska dodnes necítí kvůli brutálnímu svazování ruce. Mučitelé mu totiž poškodili nervová zakončení. „Pravidelně nás bili, mučili. Byly to plastové tyče, taková dřevěná kladiva, používali elektrošoky,“ dodává Maska.

Bolestivé odloučení

Mezitím na něj čekala partnerka Olga, která také sloužila v armádě. Strach z bojů prý nikdy neměla. „Nevidím velký rozdíl mezi ženou a mužem v armádě, jsme všichni bojovníci,“ říká hrdě Olga.

O svého partnera se ale bála. Naposledy byla s Maskou v kontaktu v dubnu. Pak přišly dlouhé dny mlčení plné stresu, který tlumila prášky. „Je to velmi bolestivé a těžké. Nevíte, co se s ním děje, jak se k němu chovají, jestli jedl, jestli mu je zima, nevíte vůbec nic,“ přiznává.

Maska se v září dozvěděl, že ho mají Rusové transportovat na jiné místo. Až na území jeho vlasti mu došlo, že ho propustili. „Převezli nás na hranice s Ukrajinou, otevřely se dveře autobusu, vstoupil muž a řekl, sláva Ukrajině. My jsme mu odpověděli hrdinům sláva a stejně jsme tomu ještě nevěřili,“ oživuje vzpomínky.

„Zavolal mi. Byly to slzy radosti, brečela jsem radostí,“ říká Olga. Po měsících odloučení se vzali. Olga z armády odešla. Masku čeká rekonvalescence, pak se ale hodlá na frontovou linii vrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...