Celý rok jsme neviděli nebe. Ukrajinský voják vylíčil ruské zajetí, teď se chce vrátit na frontu

8 minut
Studio ČT24: Zážitky ukrajinského vojáka z ruského zajetí
Zdroj: ČT24

Déle než rok strávil ukrajinský voják Viktor Lachno, přezdívaný Čáp, v ruském zajetí. V rozhovoru pro ČT popsal, že zažil bití i tresty za používání ukrajinštiny. Zajat byl během záchrany těžce zraněných ve městě Mariupol. I přes tuto zkušenost se chce vrátit do služby v Ozbrojených silách Ukrajiny.

Když Rusko spustilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Čáp chtěl narukovat. Vojenskou správu ale z Berďansku na břehu Azovského moře, kde zrovna byl, už evakuovali. Odletěl proto vrtulníkem do Mariupolu.

„Už jsem věděl, co se dělo v Buči, v Hostomelu, v Irpini – hodně mých známých utrpělo újmu – tak jsem pochopil, že nemůžu zůstat stranou,“ říká s odkazem na masové vraždění ukrajinských civilistů ruskými vojáky v Kyjevské oblasti.

„Organizace byla spíše chabá a nepřítel byl v obrovské přesile,“ popisuje své zážitky z fronty. „Třeba na naší pozici jsme byli čtyři dobrovolníci a přišli k nám ještě civilisté, kteří neměli žádnou vojenskou zkušenost.“

V Ruském zajetí Čápa drželi na dvou místech – v Horlivce a v Olenivce. „Dali nás do funkčního vězení. Byli tam obyčejní trestanci. Já jsem jim záviděl, protože stráže na ně byly mnohem hodnější než na nás. Neustále nás bili, pronásledovali, ponižovali. Zakazovali nám mluvit ukrajinsky,“ popisuje. „V našem baráku nás drželi v takových podmínkách, že jsme celý rok neviděli nebe.“

Pak se dostal do zajetí v Olenivce. Popsal, jak tam Rusové vytvořili pro ukrajinské zajatce modelovou věznici s lepšími podmínkami, kterou chtěli ukazovat inspekcím. Právě tato budova později explodovala. Rusové nejdříve tvrdili, že ji zničila ukrajinská střela, později se však ukázalo, že ji vyhodili do povětří okupanti. Sám byl v nedalekém zařízení, výbuch však slyšel.

Domů se Lachno dostal díky výměně vězňů. O tom, že se vrací, se dozvěděl až poté, co jejich autobus překročil hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...