Ukrajinou zajatý severokorejský voják podle Soulu zemřel

Nahrávám video

Ukrajinským jednotkám se podařilo zajmout jednoho z vojáků, které Severní Korea vyslala do Ruska, uvedla v pátek jihokorejská zpravodajská služba. Po několika hodinách ale oznámila, že zajatec podlehl svým zraněním. Jde o první oznámený případ zajetí Severokorejce při bojích mezi Ukrajinou a Ruskem, které hlásí dobytí dalších dvou vesnic na východě napadené země. Kyjev mezitím podle webu Ukrajinska Pravda oznámil zabití tří vysokých důstojníků invazní armády.

Vojáci z KLDR se podle tvrzení Kyjeva na podzim zapojili do snahy ruských sil získat zpět část Kurské oblasti, kterou obsadili Ukrajinci v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině.

„V rámci výměny informací v reálném čase s tajnou službou spojenecké země bylo potvrzeno, že byl zajat zraněný severokorejský voják,“ citovala agentura AFP z prohlášení jihokorejské rozvědky. O dalších okolnostech zajetí původní komuniké neinformovalo.

Vyjádření jihokorejské rozvědky přišlo poté, co ukrajinské kanály na sociálních sítích začaly publikovat fotografie vojáka, kterého označovaly za zajatce z KLDR.

Pchjongjang podporuje ruskou agresi dodávkami zbraní a v uplynulých měsících také poslal do Ruska přes deset tisíc vojáků. Zprávy o posilách se začaly objevovat poté, co ukrajinská armáda v létě provedla úspěšný výpad na ruské území a obsadila několik stovek kilometrů čtverečních v Kurské oblasti. Rusové pak část území získali zpět a nyní se snaží Ukrajince vytlačit i s pomocí Severokorejců.

Severokorejský původ je složité prokázat

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už v Kurské oblasti padlo nebo bylo zraněno přes tři tisíce severokorejských vojáků. Rusko podle něho dělá vše pro to, aby se nedostali do ukrajinského zajetí, a staly se údajně i případy, kdy raněné vojáky jejich velitelé raději dobíjeli. Informace nelze nezávisle ověřit.

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby podle Reuters mluví o několika tisících padlých nebo raněných za poslední týden s tím, že se jedná o „masivní ztráty“. „Je zřejmé, že ruští a severokorejští vojenští velitelé považují tyto vojáky za postradatelné a nařizují jim zoufalé výpady proti ukrajinské obraně,“ uvedl Kirby a popsal ofenzivu severokorejských jednotek jako masivní útoky pěších sil.

Končící americký prezident Joe Biden podle Kirbyho pravděpodobně v nadcházejících dnech schválí další balíček bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu.

Moskva ani Pchjongjang nikdy nasazení Severokorejců po boku ruských vojáků nepotvrdily, rovněž jej ale nepopírají. Generální štáb jihokorejské armády nyní podle AFP oznámil, že pozoruje v KLDR přípravy, které nasvědčují záměru Pchjongjangu vyslat do Ruska další jednotky.

„Pro Ukrajince je výhodnější tyhle severokorejské vojáky zajmout a pokusit se je vyměnit s Rusy za ukrajinské válečné zajatce,“ řekl zpravodajské společnosti BBC analytik Jang Uk z jihokorejského výzkumného ústavu Asian Institute for Policy Studies. Poznamenal při tom, že pro Ukrajince není jednoduché u nepřátelských jednotek severokorejskou národnost prokázat.

Ukrajinští vojáci podle BBC říkají, že Rusové severokorejským posilám dali falešné ruské doklady totožnosti. Zelenskyj pak minulý týden přišel s tvrzením, že ruští vojáci také pálí obličeje zabitých Severokorejců ve snaze utajit jejich původ.

Ukrajina hlásí zabité ruské důstojníky

Ukrajinci se nadále brání i na východě napadené země. Invazní síly podle ruského ministerstva obrany dobyly další dvě vesnice na východě Ukrajiny, jít by mělo o obce Ivanivka v Doněcké oblasti a Zahryzove v Charkovské oblasti. Podle agentury Reuters ministerstvo také sdělilo, že v uplynulém týdnu sestřelilo čtyři rakety Storm Shadow vyrobené v Británii.

Ukrajinské systémy protivzdušné obrany podle tamního letectva sestřelily třináct ruských bezpilotních letounů v Poltavské, Sumské, Charkovské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské a Doněcké oblasti. Dalších jedenáct ruských dronů se podle něj ztratilo, aniž způsobily škody.

V Záporožské oblasti byli podle webu Ukrajinska Pravda při operaci ukrajinské rozvědky zabiti pomocí dronů a raketového dělostřelectva tři vysocí důstojnici invazní armády. Rozvědka údajně získala informace o plánovaném setkání důstojníků a po jeho zahájení je zasáhla raketami HIMARS.

Ukrajinská armáda také za uplynulý den zaútočila na šest okresů ruské Bělgorodské oblasti více než sto dvaceti kusy munice a zranila několik civilistů, uvedl podle agentury TASS tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Bělgorodská oblast leží u hranic s Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Počasí komplikuje pátrání

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.