Severokorejským vojákům v Kurské oblasti má velet vysoký armádní představitel totalitní země, o němž se ale téměř nic neví. Je jím tříhvězdičkový generál Kim Čong-bok, jenž měl však „za oponou“ prokázat, že je na něj spoleh, píše list Wall Street Journal (WSJ). Severokorejský vůdce Kim Čong-un tím prý Rusům říká, že posílá jednoho ze svých nejlepších mužů, jakkoliv je skutečná role tisíců pěšáků z KLDR na bojišti stále zahalená tajemstvím.
Napětí se stupňuje. Severokorejcům má v bojích s Ukrajinou velet „tajemný“ generál
Západní zpravodajské služby odhadují, že Moskva zapojila do bojů s ukrajinskými silami v ruské Kurské oblasti přibližně jedenáct tisíc severokorejských vojáků. A teď je možná konečně jasné, kdo jim velí.
WSJ informuje, že na vojáky dohlíží „tajemný“ tříhvězdičkový generál Kim Čong-bok. Má jít sice o pravou rukou severokorejského vůdce, zároveň však o velmi neznámého muže – a to i v zemi, kde jsou vojenské elity oslavovány jako celebrity. Nyní je na Čong-boka upřena větší pozornost, většina životopisných detailů však i tak chybí.
Známé jsou kusé informace o jeho zkušenostech v armádě. Nynější zástupce náčelníka generálního štábu KLDR měl například velet jednotce speciálních sil s počtem až dvě stě tisíc mužů, která by prý v případě války na Korejském poloostrově prováděla tajné operace. V červenci 2020 byl Kim Čong-bok viděn na vojenském ceremoniálu po boku Kim Čong-una, pak už ale fotografován nebyl.
„Prokázal, že se na něj dá spolehnout“
„Bylo víc důvodů, proč ho skrývat. Až doteď. Za oponou jasně prokázal, že se na něj dá spolehnout,“ uvedla pro WSJ Jeon Kyung-joo, analytička z Korejského institutu pro obranné analýzy se sídlem v Soulu. O nasazení „tajemného“ generála hovoří tajné služby Ukrajiny i Jižní Koreje, podle amerického listu má severokorejské síly integrovat s Rusy, kteří je mají na oplátku na bojišti naučit novým dovednostem, které pak použijí doma v KLDR.
List WSJ s odvoláním na západní činitele v pátek napsal, že ukrajinský úder v Kurské oblasti zranil vysoce postaveného severokorejského generála. Není však jasné, o koho přesně jde, stejně jako se neví nic o rozsahu zranění. Podle dřívější zprávy WSJ by Kim Čong-bok přímo na bojišti být neměl. Ukrajina měla do Kurské oblasti vystřelit několik britských raket Storm Shadow.
Změní situaci na bojišti?
Otázky ohledně role Severokorejců v ruské agresi však zůstávají. Když se totiž v říjnu poprvé objevily zprávy o tom, že se chystají vojáci KLDR zapojit do války, psalo se, že patrně nebudou moc efektivní. Severní Korea má možná jednu z největších armád na světě, na rozdíl od té ruské ale nemá přímou zkušenost s bojovými operacemi.
BBC však informuje, že do Ruska zamířil sbor označený jako Bouře, který se soustředí na speciální operace – má tedy jít o jednotky vycvičené v infiltraci, sabotážích infrastruktury i atentátech. „Tito vojáci jsou trénovaní, aby vydrželi vysokou míru fyzické bolesti a psychického mučení,“ sdělil BBC Michael Madden, expert na Severní Koreu ze Stimsonova centra ve Washingtonu. „To, co jim chybí v boji, si vynahrazují zvýšenou mírou fyzické i psychické tolerance,“ dodal.
Jak se plnohodnotná válka na Ukrajině blíží ke svému třetímu roku, mohou tyto severokorejské jednotky patřit mezi „nejschopnější“ mezi silami, které má útočící Rusko k dispozici. Přesto se někteří experti domnívají, že jazyková bariéra a neznalost ruských systémů by významně zkomplikovaly jakékoliv bojové nasazení. Jednotky z Pchjongjangu tak mohou být využity jako podpůrné síly.
Moskva rekrutuje každý měsíc nejméně dvacet tisíc nových vojáků, zmiňuje BBC, přičemž podle NATO a západních vojenských představitelů je v průměru denně zabito nebo zraněno více než tisíc ruských bojovníků. Agentura Bloomberg i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informují, že by Severní Korea nakonec mohla nasadit až sto tisíc mužů.
Na Dálném východě kotví severokorejské tankery
Pomoc agresorovi však není jednosměrná. Rusko dodalo KLDR protiletadlové střely, upozornil v pátek ředitel jihokorejského Úřadu pro národní bezpečnost Sin Won-sik. V televizním rozhovoru řekl, že Moskva poskytla vedle těchto střel také další vybavení k posílení protivzdušné obrany Pchjongjangu a přidala různorodou hospodářskou pomoc. Už dříve prý Rusko KLDR dodalo samohybná děla a raketomety.
Severní Koreji prý nejde zřejmě ani tak o peníze jako o získání přístupu k ruským technologiím důležitým k dalšímu rozvoji jaderných zbraní a raketového programu, z čehož mají obavy Jižní Korea spolu se Spojenými státy, píše agentura AP.
Nejde přitom jen o zbraně, ale i o už zmíněnou hospodářskou pomoc. Rusko zřejmě od března dodalo severokorejskému režimu přes milion barelů ropy, informuje s odkazem na analýzu satelitních snímků BBC. Právě ropa má být další platbou za zbraně a vojáky. Tyto dodávky přitom porušují sankce OSN. Mezinárodní společenství se jimi snaží ochromit severokorejskou ekonomiku a zabránit zemi v dalším vývoji jaderných zbraní.
V přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě od března zakotvilo více než dvanáct severokorejských tankerů, a to opakovaně, uvádí zpráva Open Source Centre. Analýza registruje celkem 43 příjezdů severokorejských plavidel. Další snímky lodí na moři podle analýzy dokládají, že tankery přijíždějí prázdné, ale přístav opouštějí téměř plně naloženy.
Pchjongjang dosud nepřiznal, že poskytuje Rusku armádní vybavení a vojáky, vzkázal nicméně, že jakýkoli takový krok by byl v souladu s mezinárodním právem.
Co uvidí vojáci?
Nedávná studie jihokorejského analytika Lim So-hoa ukázala, že by KLDR mohla za vyslání vojáků dostat od Ruska ročně 320 milionů až 1,3 miliardy dolarů (7,7 až 31,3 miliardy korun). KLDR prý obdrží od Mosky asi dva tisíce dolarů (přes 48 tisíc korun) za měsíční nasazení jednoho vojáka, tyto peníze však pravděpodobně samotní vojáci či jejich rodiny nikdy neuvidí, podotýká Business Insider.
Voice of America zase podotýká, že Pchjongjang nasazení vojáků „doma“ tají – a až se vše provalí, způsobí to prý úzkost v jejich rodinách, které ale nebudou moci nepříjemné pocity navenek nijak ukázat, protože by je čekaly restrikce ze strany totalitního režimu. Většina z vojáků navíc nebyla nikdy za hranicemi KLDR.
A přestože cestují do válečné zóny, během dlouhé cesty mezi východní hranicí Ruska v Asii a jeho západní hranicí v Evropě pravděpodobně tito vojáci uvidí relativní bohatství ruských měst a obcí. A dá se také předpokládat, že dostanou lepší jídlo a mzdy, než jaké by mohli čekat ve své asijské vlasti.
„Mnozí z těchto vojáků jsou jen skromní farmářští chlapci z venkova nebo nižší důstojníci, kteří poprvé uvidí svět za hranicemi Severní Koreje. To jim jistě pomůže pochopit, že jejich země je izolovaná a nesmírně chudá,“ řekl Deutsche Welle Andrej Lankov, profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě Kookmin v jihokorejském Soulu, který se narodil v Rusku.
Ti, kteří přežijí frontu, se tak prý domů mohou vrátit s myšlenkami, jež jsou v rozporu s propagandou totalitního režimu. Ten přitom svým obyvatelům tvrdí, že Severní Korea je jednou z nejšťastnějších a nejvyspělejších zemí na světě. Analytici však varují, že navrátilci se budou vyhýbat vyslovení jakýchkoli kritických názorů, a to i před svou rodinou a přáteli.
„Samozřejmě neočekávám, že by hned začali revoluci, ale kapitáni, kteří slouží na Ukrajině, se za pár let stanou generály a budou mít dál své pochybnosti. Časem by tyto pochybnosti o systému v KLDR mohly nabýt významu,“ uzavřel Lankov.
Nasazení znamená eskalaci
AP upozorňuje, že zapojení Severní Koreje do války na Ukrajině může vést podle mnohých odborníků k eskalaci celého konfliktu. I proto USA podle amerických médií tento týden udělily Kyjevu souhlas s použitím raket ATACMS k úderům hluboko na ruském území.
Naopak ruský vůdce Vladimir Putin varoval, že právě tento krok americké administrativy povede k vyostření situace. Ve čtvrtek agresor poprvé použil proti cíli na Ukrajině novou balistickou raketu středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.
To vše navíc přichází v době, kdy napětí na Korejském poloostrově dosáhlo maxima za poslední roky, což Soul znepokojuje. Jižní Korea tak uvažuje o pomoci Ukrajině, což by znamenalo posun od její dlouhodobé politiky nedodávat zbraně zemím zapojených do aktivního konfliktu. Spolupráce Ruska a KLDR však neohrožuje jen Ukrajinu, ale právě i demokratickou Jižní Koreu.
