Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.
Storm Shadow útočila do hloubi Ruska, píše Bloomberg
Události: Dodávky protipěchotních min Ukrajině (zdroj: ČT24)
Povolení dodávek protipěchotních min přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.
Dodávky protipěchotních min na Ukrajinu jsou potenciálně kontroverzní, připomíná americký deník. Více než 160 zemí totiž podepsalo mezinárodní smlouvu o zákazu jejich používání s tím, že tyto zbraně mohou způsobovat trvalou újmu civilistům. Kyjev o ně ale usiluje od začátku rozsáhlé ruské invaze před téměř třemi lety. Rusové miny na Ukrajině používají běžně.
Jeden ze zdrojů listu WP řekl, že USA poskytnou Ukrajině protipěchotní miny, které jsou „neperzistentní“. Tyto miny se po určité době samy zničí nebo zneaktivní, což snižuje nebezpečí pro civilisty. Kyjev se podle něj také zavázal, že nebude rozmisťovat miny v hustě obydlených oblastech.
Šír: Dodávka může pomoci stabilizovat frontu
Dodávka protipěchotních min může Ukrajině pomoci stabilizovat situaci na nejvíce kritických úsecích fronty, kde Rusko postupuje, míní Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
„Ani Rusko, ani Ukrajina nejsou smluvní stranou Ottawské konvence, která použití protipěchotních min zakazuje. V případě, že miny nebudou použity v hustě obydlených oblastech, k čemuž se Ukrajina zavázala, tak by to nemuselo nutně porušovat základní pravidla a normy vedení války, což se týká zejména rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli,“ dodal expert.
Připomněl také, že Rusko vede svou válku mimořádně brutálně. „Ta brutalizace je výrazem nejenom nízké právní a politické kultury válčící strany, ale je doprovázena i masivním porušováním válečného práva včetně dalších specifických konvencí ohledně zákazu používání dalších zbraňových systémů a zbraní. Rusové nejednou použili na jižní a východní frontě třeba chemické zbraně.“
Analytik Jan Šír k rozšiřování typů zbraní použivaných na Ukrajině (20. listopadu 2024) (zdroj: ČT24)
Pentagon znepokojuje ruský postup
Bidenova vláda je znepokojena útoky Ruska na ukrajinské frontové linie v posledních týdnech a vidí naléhavou potřebu tento postup zastavit, řekli listu nejmenovaní činitelé obeznámení se záležitostí. Pentagon se podle nich domnívá, že poskytnutí min je jedním z nejpřínosnějších opatření, které může Bidenova vláda učinit, aby ruský postup pomohla zpomalit.
Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko 24. února 2022 svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu, vyeskalovalo tím válku, kterou proti svému sousedovi vede už od roku 2014. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně řekl, že se zasadí o rychlé ukončení této války.
Bloomberg: Storm Shadow útočila do hloubi Ruska
Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.
Úlomky Storm Shadow byly nalezeny v Kurské oblasti a další dvě střely byly sestřeleny nad jihoruským přístavním městem Jejsk u Azovského moře, napsal na sociální síti zpravodajský kanál Rybar, pokládaný za blízký ruské armádě. Tyto zprávy nebylo možné ověřit, dodal Bloomberg.
Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.
Hybridní válka
Podle ukrajinských tajných služeb spustila Moskva masivní psychologicko-informační ofenzivu. Například Spojené státy a několik západoevropských zemí na středu zavřely svá kyjevská velvyslanectví, a to kvůli specifickým informacím o hrozbě velkého vzdušného útoku.
Varování – rozesílané na sociální sítě jménem ukrajinské vojenské rozvědky – ale Kyjev označil za hybridní válku. „Tato zpráva je falešná, obsahuje gramatické chyby typické pro ruské informační a psychologické operace,“ uvedlo k tomu ředitelství ukrajinských zpravodajských služeb.
Rusko ovládá přes 110 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ukrajina naopak 650 km čtverečních v ruské Kurské oblasti. Moskva zopakovala, že boj, který proti sousední zemi rozpoutala v únoru 2022, nezastaví. „Prezident opakovaně říkal, že žádné možnosti zmrazení tohoto konfliktu nám nevyhovují. Pro nás je důležité dosáhnout cílů, které každý dobře zná,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Mluvčí tvrdí, že Putin je jednání otevřen. Podmínky, které by chtěl Kyjevu diktovat – odstoupení území, odzbrojení a žádné spojenectví s NATO – jsou ale pro Ukrajinu nepřijatelné.