Storm Shadow útočila do hloubi Ruska, píše Bloomberg

3 minuty
Události: Dodávky protipěchotních min Ukrajině
Zdroj: ČT24

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.

Povolení dodávek protipěchotních min přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.

Dodávky protipěchotních min na Ukrajinu jsou potenciálně kontroverzní, připomíná americký deník. Více než 160 zemí totiž podepsalo mezinárodní smlouvu o zákazu jejich používání s tím, že tyto zbraně mohou způsobovat trvalou újmu civilistům. Kyjev o ně ale usiluje od začátku rozsáhlé ruské invaze před téměř třemi lety. Rusové miny na Ukrajině používají běžně.

Jeden ze zdrojů listu WP řekl, že USA poskytnou Ukrajině protipěchotní miny, které jsou „neperzistentní“. Tyto miny se po určité době samy zničí nebo zneaktivní, což snižuje nebezpečí pro civilisty. Kyjev se podle něj také zavázal, že nebude rozmisťovat miny v hustě obydlených oblastech.

Šír: Dodávka může pomoci stabilizovat frontu

Dodávka protipěchotních min může Ukrajině pomoci stabilizovat situaci na nejvíce kritických úsecích fronty, kde Rusko postupuje, míní Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

„Ani Rusko, ani Ukrajina nejsou smluvní stranou Ottawské konvence, která použití protipěchotních min zakazuje. V případě, že miny nebudou použity v hustě obydlených oblastech, k čemuž se Ukrajina zavázala, tak by to nemuselo nutně porušovat základní pravidla a normy vedení války, což se týká zejména rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli,“ dodal expert.

Připomněl také, že Rusko vede svou válku mimořádně brutálně. „Ta brutalizace je výrazem nejenom nízké právní a politické kultury válčící strany, ale je doprovázena i masivním porušováním válečného práva včetně dalších specifických konvencí ohledně zákazu používání dalších zbraňových systémů a zbraní. Rusové nejednou použili na jižní a východní frontě třeba chemické zbraně.“

8 minut
Analytik Jan Šír k rozšiřování typů zbraní použivaných na Ukrajině (20. listopadu 2024)
Zdroj: ČT24

Pentagon znepokojuje ruský postup

Bidenova vláda je znepokojena útoky Ruska na ukrajinské frontové linie v posledních týdnech a vidí naléhavou potřebu tento postup zastavit, řekli listu nejmenovaní činitelé obeznámení se záležitostí. Pentagon se podle nich domnívá, že poskytnutí min je jedním z nejpřínosnějších opatření, které může Bidenova vláda učinit, aby ruský postup pomohla zpomalit.

Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko 24. února 2022 svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu, vyeskalovalo tím válku, kterou proti svému sousedovi vede už od roku 2014. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně řekl, že se zasadí o rychlé ukončení této války.

Bloomberg: Storm Shadow útočila do hloubi Ruska

Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.

Úlomky Storm Shadow byly nalezeny v Kurské oblasti a další dvě střely byly sestřeleny nad jihoruským přístavním městem Jejsk u Azovského moře, napsal na sociální síti zpravodajský kanál Rybar, pokládaný za blízký ruské armádě. Tyto zprávy nebylo možné ověřit, dodal Bloomberg.

Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.

Hybridní válka

Podle ukrajinských tajných služeb spustila Moskva masivní psychologicko-informační ofenzivu. Například Spojené státy a několik západoevropských zemí na středu zavřely svá kyjevská velvyslanectví, a to kvůli specifickým informacím o hrozbě velkého vzdušného útoku.

Varování – rozesílané na sociální sítě jménem ukrajinské vojenské rozvědky – ale Kyjev označil za hybridní válku. „Tato zpráva je falešná, obsahuje gramatické chyby typické pro ruské informační a psychologické operace,“ uvedlo k tomu ředitelství ukrajinských zpravodajských služeb.

Rusko ovládá přes 110 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ukrajina naopak 650 km čtverečních v ruské Kurské oblasti. Moskva zopakovala, že boj, který proti sousední zemi rozpoutala v únoru 2022, nezastaví. „Prezident opakovaně říkal, že žádné možnosti zmrazení tohoto konfliktu nám nevyhovují. Pro nás je důležité dosáhnout cílů, které každý dobře zná,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Mluvčí tvrdí, že Putin je jednání otevřen. Podmínky, které by chtěl Kyjevu diktovat – odstoupení území, odzbrojení a žádné spojenectví s NATO – jsou ale pro Ukrajinu nepřijatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 5 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 10 hhodinami
Načítání...