Storm Shadow útočila do hloubi Ruska, píše Bloomberg

3 minuty
Události: Dodávky protipěchotních min Ukrajině
Zdroj: ČT24

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.

Povolení dodávek protipěchotních min přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.

Dodávky protipěchotních min na Ukrajinu jsou potenciálně kontroverzní, připomíná americký deník. Více než 160 zemí totiž podepsalo mezinárodní smlouvu o zákazu jejich používání s tím, že tyto zbraně mohou způsobovat trvalou újmu civilistům. Kyjev o ně ale usiluje od začátku rozsáhlé ruské invaze před téměř třemi lety. Rusové miny na Ukrajině používají běžně.

Jeden ze zdrojů listu WP řekl, že USA poskytnou Ukrajině protipěchotní miny, které jsou „neperzistentní“. Tyto miny se po určité době samy zničí nebo zneaktivní, což snižuje nebezpečí pro civilisty. Kyjev se podle něj také zavázal, že nebude rozmisťovat miny v hustě obydlených oblastech.

Šír: Dodávka může pomoci stabilizovat frontu

Dodávka protipěchotních min může Ukrajině pomoci stabilizovat situaci na nejvíce kritických úsecích fronty, kde Rusko postupuje, míní Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

„Ani Rusko, ani Ukrajina nejsou smluvní stranou Ottawské konvence, která použití protipěchotních min zakazuje. V případě, že miny nebudou použity v hustě obydlených oblastech, k čemuž se Ukrajina zavázala, tak by to nemuselo nutně porušovat základní pravidla a normy vedení války, což se týká zejména rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli,“ dodal expert.

Připomněl také, že Rusko vede svou válku mimořádně brutálně. „Ta brutalizace je výrazem nejenom nízké právní a politické kultury válčící strany, ale je doprovázena i masivním porušováním válečného práva včetně dalších specifických konvencí ohledně zákazu používání dalších zbraňových systémů a zbraní. Rusové nejednou použili na jižní a východní frontě třeba chemické zbraně.“

8 minut
Analytik Jan Šír k rozšiřování typů zbraní použivaných na Ukrajině (20. listopadu 2024)
Zdroj: ČT24

Pentagon znepokojuje ruský postup

Bidenova vláda je znepokojena útoky Ruska na ukrajinské frontové linie v posledních týdnech a vidí naléhavou potřebu tento postup zastavit, řekli listu nejmenovaní činitelé obeznámení se záležitostí. Pentagon se podle nich domnívá, že poskytnutí min je jedním z nejpřínosnějších opatření, které může Bidenova vláda učinit, aby ruský postup pomohla zpomalit.

Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko 24. února 2022 svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu, vyeskalovalo tím válku, kterou proti svému sousedovi vede už od roku 2014. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně řekl, že se zasadí o rychlé ukončení této války.

Bloomberg: Storm Shadow útočila do hloubi Ruska

Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.

Úlomky Storm Shadow byly nalezeny v Kurské oblasti a další dvě střely byly sestřeleny nad jihoruským přístavním městem Jejsk u Azovského moře, napsal na sociální síti zpravodajský kanál Rybar, pokládaný za blízký ruské armádě. Tyto zprávy nebylo možné ověřit, dodal Bloomberg.

Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.

Hybridní válka

Podle ukrajinských tajných služeb spustila Moskva masivní psychologicko-informační ofenzivu. Například Spojené státy a několik západoevropských zemí na středu zavřely svá kyjevská velvyslanectví, a to kvůli specifickým informacím o hrozbě velkého vzdušného útoku.

Varování – rozesílané na sociální sítě jménem ukrajinské vojenské rozvědky – ale Kyjev označil za hybridní válku. „Tato zpráva je falešná, obsahuje gramatické chyby typické pro ruské informační a psychologické operace,“ uvedlo k tomu ředitelství ukrajinských zpravodajských služeb.

Rusko ovládá přes 110 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ukrajina naopak 650 km čtverečních v ruské Kurské oblasti. Moskva zopakovala, že boj, který proti sousední zemi rozpoutala v únoru 2022, nezastaví. „Prezident opakovaně říkal, že žádné možnosti zmrazení tohoto konfliktu nám nevyhovují. Pro nás je důležité dosáhnout cílů, které každý dobře zná,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Mluvčí tvrdí, že Putin je jednání otevřen. Podmínky, které by chtěl Kyjevu diktovat – odstoupení území, odzbrojení a žádné spojenectví s NATO – jsou ale pro Ukrajinu nepřijatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 6 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 6 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 6 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 13 hhodinami
Načítání...