Storm Shadow útočila do hloubi Ruska, píše Bloomberg

3 minuty
Události: Dodávky protipěchotních min Ukrajině
Zdroj: ČT24

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.

Povolení dodávek protipěchotních min přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.

Dodávky protipěchotních min na Ukrajinu jsou potenciálně kontroverzní, připomíná americký deník. Více než 160 zemí totiž podepsalo mezinárodní smlouvu o zákazu jejich používání s tím, že tyto zbraně mohou způsobovat trvalou újmu civilistům. Kyjev o ně ale usiluje od začátku rozsáhlé ruské invaze před téměř třemi lety. Rusové miny na Ukrajině používají běžně.

Jeden ze zdrojů listu WP řekl, že USA poskytnou Ukrajině protipěchotní miny, které jsou „neperzistentní“. Tyto miny se po určité době samy zničí nebo zneaktivní, což snižuje nebezpečí pro civilisty. Kyjev se podle něj také zavázal, že nebude rozmisťovat miny v hustě obydlených oblastech.

Šír: Dodávka může pomoci stabilizovat frontu

Dodávka protipěchotních min může Ukrajině pomoci stabilizovat situaci na nejvíce kritických úsecích fronty, kde Rusko postupuje, míní Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

„Ani Rusko, ani Ukrajina nejsou smluvní stranou Ottawské konvence, která použití protipěchotních min zakazuje. V případě, že miny nebudou použity v hustě obydlených oblastech, k čemuž se Ukrajina zavázala, tak by to nemuselo nutně porušovat základní pravidla a normy vedení války, což se týká zejména rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli,“ dodal expert.

Připomněl také, že Rusko vede svou válku mimořádně brutálně. „Ta brutalizace je výrazem nejenom nízké právní a politické kultury válčící strany, ale je doprovázena i masivním porušováním válečného práva včetně dalších specifických konvencí ohledně zákazu používání dalších zbraňových systémů a zbraní. Rusové nejednou použili na jižní a východní frontě třeba chemické zbraně.“

8 minut
Analytik Jan Šír k rozšiřování typů zbraní použivaných na Ukrajině (20. listopadu 2024)
Zdroj: ČT24

Pentagon znepokojuje ruský postup

Bidenova vláda je znepokojena útoky Ruska na ukrajinské frontové linie v posledních týdnech a vidí naléhavou potřebu tento postup zastavit, řekli listu nejmenovaní činitelé obeznámení se záležitostí. Pentagon se podle nich domnívá, že poskytnutí min je jedním z nejpřínosnějších opatření, které může Bidenova vláda učinit, aby ruský postup pomohla zpomalit.

Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko 24. února 2022 svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu, vyeskalovalo tím válku, kterou proti svému sousedovi vede už od roku 2014. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně řekl, že se zasadí o rychlé ukončení této války.

Bloomberg: Storm Shadow útočila do hloubi Ruska

Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.

Úlomky Storm Shadow byly nalezeny v Kurské oblasti a další dvě střely byly sestřeleny nad jihoruským přístavním městem Jejsk u Azovského moře, napsal na sociální síti zpravodajský kanál Rybar, pokládaný za blízký ruské armádě. Tyto zprávy nebylo možné ověřit, dodal Bloomberg.

Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.

Hybridní válka

Podle ukrajinských tajných služeb spustila Moskva masivní psychologicko-informační ofenzivu. Například Spojené státy a několik západoevropských zemí na středu zavřely svá kyjevská velvyslanectví, a to kvůli specifickým informacím o hrozbě velkého vzdušného útoku.

Varování – rozesílané na sociální sítě jménem ukrajinské vojenské rozvědky – ale Kyjev označil za hybridní válku. „Tato zpráva je falešná, obsahuje gramatické chyby typické pro ruské informační a psychologické operace,“ uvedlo k tomu ředitelství ukrajinských zpravodajských služeb.

Rusko ovládá přes 110 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ukrajina naopak 650 km čtverečních v ruské Kurské oblasti. Moskva zopakovala, že boj, který proti sousední zemi rozpoutala v únoru 2022, nezastaví. „Prezident opakovaně říkal, že žádné možnosti zmrazení tohoto konfliktu nám nevyhovují. Pro nás je důležité dosáhnout cílů, které každý dobře zná,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Mluvčí tvrdí, že Putin je jednání otevřen. Podmínky, které by chtěl Kyjevu diktovat – odstoupení území, odzbrojení a žádné spojenectví s NATO – jsou ale pro Ukrajinu nepřijatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si vyžádaly přes pět set mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu. Uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP.
před 9 mminutami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 5 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 7 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 7 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 8 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 8 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 12 hhodinami
Načítání...