Storm Shadow útočila do hloubi Ruska, píše Bloomberg

Nahrávám video
Události: Dodávky protipěchotních min Ukrajině
Zdroj: ČT24

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.

Povolení dodávek protipěchotních min přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.

Dodávky protipěchotních min na Ukrajinu jsou potenciálně kontroverzní, připomíná americký deník. Více než 160 zemí totiž podepsalo mezinárodní smlouvu o zákazu jejich používání s tím, že tyto zbraně mohou způsobovat trvalou újmu civilistům. Kyjev o ně ale usiluje od začátku rozsáhlé ruské invaze před téměř třemi lety. Rusové miny na Ukrajině používají běžně.

Jeden ze zdrojů listu WP řekl, že USA poskytnou Ukrajině protipěchotní miny, které jsou „neperzistentní“. Tyto miny se po určité době samy zničí nebo zneaktivní, což snižuje nebezpečí pro civilisty. Kyjev se podle něj také zavázal, že nebude rozmisťovat miny v hustě obydlených oblastech.

Šír: Dodávka může pomoci stabilizovat frontu

Dodávka protipěchotních min může Ukrajině pomoci stabilizovat situaci na nejvíce kritických úsecích fronty, kde Rusko postupuje, míní Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

„Ani Rusko, ani Ukrajina nejsou smluvní stranou Ottawské konvence, která použití protipěchotních min zakazuje. V případě, že miny nebudou použity v hustě obydlených oblastech, k čemuž se Ukrajina zavázala, tak by to nemuselo nutně porušovat základní pravidla a normy vedení války, což se týká zejména rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli,“ dodal expert.

Připomněl také, že Rusko vede svou válku mimořádně brutálně. „Ta brutalizace je výrazem nejenom nízké právní a politické kultury válčící strany, ale je doprovázena i masivním porušováním válečného práva včetně dalších specifických konvencí ohledně zákazu používání dalších zbraňových systémů a zbraní. Rusové nejednou použili na jižní a východní frontě třeba chemické zbraně.“

Nahrávám video
Analytik Jan Šír k rozšiřování typů zbraní použivaných na Ukrajině (20. listopadu 2024)
Zdroj: ČT24

Pentagon znepokojuje ruský postup

Bidenova vláda je znepokojena útoky Ruska na ukrajinské frontové linie v posledních týdnech a vidí naléhavou potřebu tento postup zastavit, řekli listu nejmenovaní činitelé obeznámení se záležitostí. Pentagon se podle nich domnívá, že poskytnutí min je jedním z nejpřínosnějších opatření, které může Bidenova vláda učinit, aby ruský postup pomohla zpomalit.

Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko 24. února 2022 svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu, vyeskalovalo tím válku, kterou proti svému sousedovi vede už od roku 2014. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně řekl, že se zasadí o rychlé ukončení této války.

Bloomberg: Storm Shadow útočila do hloubi Ruska

Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.

Úlomky Storm Shadow byly nalezeny v Kurské oblasti a další dvě střely byly sestřeleny nad jihoruským přístavním městem Jejsk u Azovského moře, napsal na sociální síti zpravodajský kanál Rybar, pokládaný za blízký ruské armádě. Tyto zprávy nebylo možné ověřit, dodal Bloomberg.

Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.

Hybridní válka

Podle ukrajinských tajných služeb spustila Moskva masivní psychologicko-informační ofenzivu. Například Spojené státy a několik západoevropských zemí na středu zavřely svá kyjevská velvyslanectví, a to kvůli specifickým informacím o hrozbě velkého vzdušného útoku.

Varování – rozesílané na sociální sítě jménem ukrajinské vojenské rozvědky – ale Kyjev označil za hybridní válku. „Tato zpráva je falešná, obsahuje gramatické chyby typické pro ruské informační a psychologické operace,“ uvedlo k tomu ředitelství ukrajinských zpravodajských služeb.

Rusko ovládá přes 110 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ukrajina naopak 650 km čtverečních v ruské Kurské oblasti. Moskva zopakovala, že boj, který proti sousední zemi rozpoutala v únoru 2022, nezastaví. „Prezident opakovaně říkal, že žádné možnosti zmrazení tohoto konfliktu nám nevyhovují. Pro nás je důležité dosáhnout cílů, které každý dobře zná,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Mluvčí tvrdí, že Putin je jednání otevřen. Podmínky, které by chtěl Kyjevu diktovat – odstoupení území, odzbrojení a žádné spojenectví s NATO – jsou ale pro Ukrajinu nepřijatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...