Šéf NATO: Severokorejští vojáci v Evropě jsou bod zlomu

Přítomnost vojáků KLDR na evropském území je zlom, varuje nový šéf NATO Mark Rutte v komentáři pro server Politico. Západ se podle něj musí zavázat, že bude napadené Ukrajině dlouhodobě vojensky pomáhat. Kyjev v úterý oznámil, že došlo k prvním střetům mezi jeho silami a vojáky KLDR v ruské Kurské oblasti. Podle západních zdrojů se v Ruské federaci nacházejí tisíce Severokorejců.

Moskva pozvala zahraniční vojáky do země poprvé po sto letech, všímá si v komentáři Rutte. „Jsme na pokraji něčeho mnohem temnějšího, než je zkáza, která již postihla obyvatele Ukrajiny?,“ táže se nový šéf Aliance, který upozorňuje, že „nesmyslná“ válka vehnala Vladimira Putina do náruče diktátorů a způsobila značnou závislost Ruska na Číně, Íránu i KLDR, od nichž získává technologie dvojího užití, drony či náboje.

Podle Rutteho jde přitom o důkaz rostoucího zoufalství Kremlu, jelikož ruskému vládci se nedaří dosáhnout strategických cílů. „Zatímco my hledáme spravedlivé a trvalé ukončení konfliktu, on jej pouze prodlužuje a rozšiřuje,“ konstatoval generální tajemník NATO.

„Nebezpečné rozšíření konfliktu“

Moskva podle něj přichází na frontě denně odhadem o 1 200 vojáků a Putin není schopen vyrovnávat ztráty, aniž by zahájil novou vlnu mobilizace, proto se rozhodl povolat Severokorejce. „Toto nebezpečné rozšíření konfliktu eskaluje válku a ukazuje, že naše bezpečnost není věcí regionální, ale globální, píše Rutte v komentáři.

Varuje také před tím, co na oplátku za svou vojenskou pomoc dostane Pchjongjang, ať už jde o finanční podporu či vojenské technologie. Navíc Severokorejci získají cenné zkušenosti s bojem. To vše podle Rutteho KLDR použije k zastrašování sousedů, a napětí v oblasti tak opět vzroste. Je to přitom jen pár dnů, co Severní Korea uskutečnila test mezikontinentální balistické rakety s dosud nejdelším doletem.

Pchjongjang v posledních letech utužil vojenské vztahy s Moskvou a země letos podepsaly obrannou dohodu. V ní slíbily, že vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle Spojených států dodává KLDR do Ruska zbraně a munici, které ruská armáda využívá v bojích na Ukrajině.

Američané také uvádějí, že asi osm tisíc severokorejských vojáků je na západě Ruska, kde část území v létě obsadila Ukrajina. Podle ukrajinské rozvědky je v Rusku asi 12 tisíc severokorejských vojáků, někteří už se dostali do kontaktu s ukrajinskou armádou. Putin přítomnost vojáků v Ruské federaci nepopřel.

Apel na Čínu a pomoc Kyjevu

Prohlubující se vazby mezi oběma zeměmi představují nebezpečí pro globální bezpečnost, míní šéf Aliance, který v komentáři vyzval Čínu, aby využila vlivu na obě země a zasadila se o mír. Vyzdvihl také roli NATO, spojenci podle něj poskytli Kyjevu od začátku velké ruské invaze více než 99 procent vojenské pomoci a v tomto roce by měl obdržet další balík ve výši 40 miliard eur.

„To, co nyní potřebujeme, je politický závazek udržet tento kurz dlouhodobě,“ zdůraznil Rutte. „Naše podpora zatím udržela Ukrajinu na bojišti. Ale musíme udělat mnohem víc, abychom změnili trajektorii konfliktu. Potřebujeme zvýšit náklady pro Putina a jeho autoritářské přátele,“ konstatoval generální tajemník, jenž vyzval rovněž k posílení partnerství se zeměmi Indo-Pacifiku v oblasti obrany či sdílení zpravodajských informací.

Načítání...

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 spustila největší konfrontaci mezi Moskvou a Západem od kubánské raketové krize v roce 1962, kdy se Sovětský svaz a USA přiblížily jaderné válce, poznamenala agentura Reuters.

Putin prohlašuje, že je ochoten jednat o ukončení války, ale nehodlá se vzdát územních zisků a nároků, což Kyjev odmítl jako nepřijatelnou kapitulaci. Ruské síly ovládají asi pětinu rozlohy země, včetně Krymu, který Moskva okupuje od roku 2014, čtyř pětin Donbasu a asi 70 procent Záporožské a Chersonské oblasti, píše Reuters.