Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.
Severní Korea nově vyslala do Ruska dalších patnáct set svých vojáků, tvrdí šéf jihokorejské zpravodajské služby Čo Te-Jong. O stejném počtu mužů hovořila rozvědka už minulý týden. Tyto speciální jednotky měly konkrétně zamířit mezi 8. a 13. říjnem do Vladivostoku na ruském Dálném východě.
Podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina existují důkazy o tom, že jednotky KLDR dorazily do Ruské federace. „Co tam přesně dělají? To ještě uvidíme,“ uvedl podle listu The Washington Post. V podobném duchu se ohledně důkazů vyjádřila i Aliance.
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby podle agentury Reuters oznámil, že nejméně tři tisíce severokorejských vojáků podstupuje výcvik na východě Ruska.
Výcvik a přesun severokorejských rodin
Jihokorejská zpravodajská služba tvrdí, že tři tisíce Severokorejců se v současnosti nachází na vícero vojenských základnách a prochází tam výcvikem, například jak používat vojenskou techniku včetně bezpilotních letounů. Čo Te-Jong odhaduje, že Pchjongjang hodlá do prosince vyslat dalších deset tisíc vojáků.
Podle jiného zdroje šéf jihokorejských zpravodajců řekl, že ruští instruktoři mají vysoké mínění o morálce a fyzické síle severokorejských vojáků, ale zároveň si myslí, že nakonec utrpí těžké ztráty na životech kvůli nezkušenostem s moderní válkou. Moskva mimo jiné rekrutuje velké množství tlumočníků.
Pchjongjang na prohlášení Soulu veřejně nereagoval, ale tamní úřady se údajně snaží zabránit šíření zpráv o nasazení vojáků. Jeden z jihokorejských představitelů řekl, že „existují známky toho, že severokorejské úřady přemístily a izolovaly rodiny (vojáků) na určeném místě, aby je účinně kontrolovaly a důkladně zasáhly proti fámám“.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj mluví dokonce o dvanácti tisících Severokorejců, kteří se v Rusku cvičí. „Očekáváme od světa tvrdou a zásadní odpověď. Nejraději nejen slovní,“ zdůraznil.
Kyjev nasazení Severokorejců čeká každým dnem, a to v ruské Kurské oblasti, kde Ukrajina letos obsadila skoro 400 kilometrů čtverečních. S nedostatkem vojáků se přitom potýká i Kyjev. Náboráři loví bojeschopné muže i na koncertech, v barech nebo na ulicích.
Jiný představitel americké administrativy podle Reuters uvedl, že by Moskva mohla Severokorejce vyslat na východ Ukrajiny nebo právě do ruské Kurské oblasti. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že by vojáci KLDR měli zamířit do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám.
Obavy o evropský mírový řád
Český premiér Petr Fiala (ODS) označil možné zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na Ukrajině za něco naprosto nepřijatelného. „Jenom to ukazuje nebezpečí, které Severní Korea a všechny podobné režimy, třeba Írán, představují pro mír ve světě, pro soužití národů, zachování mezinárodního řádu postaveného na pravidlech,“ poznamenal premiér.
O eskalaci mluví generální tajemník NATO Mark Rutte. „Jihokorejský prezident mi přislíbil, že s námi bude sdílet aktuální poznatky o situaci. Měli bychom vědět víc začátkem příštího týdne. Pak uvidíme, zda Severní Korea skutečně podporuje nezákonnou válku Ruska na Ukrajině. Pokud na Ukrajinu opravdu vyslala své vojáky, znamenalo by to výraznou eskalaci,“ míní šéf Aliance.
Německé ministerstvo zahraničí si už předvolalo chargé d’affaires KLDR. „Severokorejská podpora ruské útočné války představuje také přímou hrozbu pro bezpečnost Německa a evropský mírový řád,“ sdělila německá diplomacie na sociální síti X.
Oživení Macronových úvah
Podle serveru Politico zprávy o silách KLDR oživily debatu ohledně možného budoucího zapojení západních sil, a to po boku obránců Ukrajiny, kterou Moskva naplno napadla před téměř třemi lety. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis v neděli uvedl, že je čas, aby evropské země přehodnotily myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozmístit vojáky na Ukrajině.
„Pokud se potvrdí informace o tom, že ruské vražedné čety jsou vybaveny severokorejskou municí a vojenským personálem, musíme se vrátit k (...) nápadům navrženým Macronem,“ řekl Landsbergis webu Politico.
Francouzský prezident letos v zimě uvedl, že tento scénář má několik podmínek, a to, že Rusko by muselo prorazit přední ukrajinské linie a Kyjev by musel o pomoc požádat. Macronova slova přitom ještě před pár měsíci vyvolala řadu kritických reakcí napříč Západem, který varoval před vyhrocením války. Moskva v takovém případě slíbila tvrdou odplatu.
Moskva popřela, že by Pchjongjang vyslal své síly na podporu války, a označila to za fámy. Severní Korea se k věci nevyjádřila. Soul se nicméně domnívá, že Pchjongjang může v případě nouze na Korejském poloostrově počítat s rychlou intervencí Ruska a ekonomickou pomocí, píše Ukrajinska pravda.
Prohloubení vztahů mezi Ruskem a KLDR
Jižní Korea v úterý vyzvala k okamžitému stažení severokorejských jednotek z ruského území a varovala, že by mohla zvážit dodávku smrtících zbraní Ukrajině, pokud vojenské vazby mezi oběma zeměmi zajdou příliš daleko.
Severní Korea v posledních letech utužila vojenské vztahy s Moskvou. Ruský vládce Vladimir Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s tamním vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.
Oba státy také popírají tvrzení ukrajinských a západních činitelů o dodávkách severokorejských zbraní a munice Rusku.
