Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotu zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Macron podotkl, že si takový scénář nepřeje a že Paříž takový krok neplánuje. Zopakoval ale, že Francie je připravena na všechny scénáře.
„Možná, že v určitém okamžiku – nechci to, nebudu to iniciovat – bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.
Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské výhružky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit. „Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně, ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ citovala z rozhovoru stanice BFMTV.
Macron již minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky,“ prohlásil francouzský prezident koncem února po pařížském summitu.
Macronův výrok později mírnil francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné. Francie by podle něj neposlala své vojáky na Ukrajinu bojovat s ruskými invazními silami. Francouzské jednotky by v případě vyslání plnily specifické úkoly jako odminování, zajištění ukrajinské kyberbezpečnosti nebo výpomoc s výrobou zbraní na místě.
Ve čtvrtek francouzský prezident podotkl, že jeho teze z konce února měla být především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví. „Nikdy nepovedeme ofenzivu, nikdy nepřevezmeme iniciativu. Francie je mírovou silou,“ ujasnil.
Podle zpravodaje ČT Jana Šmída nyní jde o výrazný posun oproti původním výrokům Macrona z konce února. „V minulosti mluvil o tom, že všechny varianty jsou na stole, nikdy však nepoužil výraz, který teď v rozhovoru pro Le Parisien použil – nevyloučil nasazení pozemních jednotek,“ poznamenal Šmíd.
„Teď měl na mysli vyslání jednotek, které by bránily určité území, respektive by byly umístěny v některých důležitých částech Ukrajiny s tím, že by Rusko vědělo, že tam jsou,“ upřesnil zpravodaj a podotkl, že Macron však zdůraznil, že takový krok zatím není na pořadu dne.
Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy už dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Český premiér Petr Fiala (ODS) například zdůraznil, že „na stole“ není vyslání jednotek NATO na Ukrajinu ani pomoc, o níž mluvil francouzský ministr Séjourné.
Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily. Třeba litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas nevyloučil, že by na Ukrajinu mohli být vysláni litevští vojáci, zároveň ale zdůraznil, že by se neúčastnili bojových operací.
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Ukrajinská armáda se podle pozorovatelů momentálně potýká s nedostatkem munice, ale i vojáků. Rusku se v únoru po mnoha měsících obléhání podařilo obsadit ukrajinské město Avdijivka.
