Účastníci pondělní pařížské konference zabývající se další pomocí Ukrajině se shodli, že členské státy Evropské unie nebo Severoatlantická aliance žádné vojáky do Ruskem napadené země nevyšlou. V úterý to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. K vyslání vojáků NATO na Ukrajinu se později odmítavě vyjádřili také polský prezident, americký prezident i generální tajemník Aliance. Stejný názor vyjádřili i premiéři zemí V4. Naopak Litva nevyloučila, že by na Ukrajinu mohli být vysláni litevští vojáci.
Kancléř už v pondělí řekl, že z obav o zatažení Německa do ozbrojeného konfliktu prozatím nepovolí dodávku střel s plochou dráhou letu Taurus ukrajinské armádě. Předání raket by si podle něj vyžadovalo vyslat na Ukrajinu německý personál.
Konference v Paříži dospěla podle Scholze ke shodě, „že na ukrajinskou půdu nebudou vyslány žádné pozemní jednotky, že nebudou vysláni žádní vojáci, které by tam poslaly evropské státy, nebo státy NATO“. Je podle něj správné se v tomto postoji opakovaně ujišťovat.
Scholz úterním prohlášením reagoval na pondělní výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že na vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu shoda není a že vyloučit nic nelze. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky,“ prohlásil Macron v odpovědi na novinářský dotaz k tvrzením slovenského premiéra Roberta Fica. Ten řekl, že některé země EU a NATO zvažují vyslání svých vojáků na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod.
Macronův výrok pak v úterý před zákonodárci upřesňoval ministr zahraničí Stéphan Séjourné. Francie by podle něj neposlala své vojáky na Ukrajinu bojovat s ruskými invazními silami. Francouzské jednotky by v případě vyslání plnily specifické úkoly jako odminování, zajištění ukrajinské kyberbezpečnosti nebo výpomoc s výrobou zbraní na místě. „Musíme zvážit nové postupy na podporu Ukrajiny, které budou reagovat na její specifické potřeby... některé formy naší podpory by mohly vyžadovat přítomnost vojáků na ukrajinském území, aniž by se zapojovali do boje,“ uvedl Séjourné.
Své stanovisko v úterý v reakci na veřejnou debatu v Evropě zopakovaly také Spojené státy. Prezident Joe Biden americké vojáky bojovat na Ukrajinu nepošle, uvedla mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová.
Odmítavý postoj mají i státy V4
„Pařížský summit byl velmi důležitý, protože ukázal odhodlání naprosté většiny zemí posílit svoji podporu Ukrajině, zrychlit, být akčnější, pokud jde o dodávky zbraní,“ uvedl v pořadu Události český premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že Česko posílá Ukrajině zbraně od začátku ruské invaze a příští měsíce budou rozhodující.
Fiala nepovažuje za možnou cestu, kterou navrhuje slovenský premiér Robert Fico, jenž mluví o mírových jednáních Ukrajiny s Ruskem. „Jsem přesvědčen, že jediné, co nás může přivést k trvalému míru, je to, že Rusko neuspěje se svou agresivní politikou, že Ukrajina se dokáže ubránit.“ Pro to je podle něj třeba při pomoci Ukrajině udělat vše. „Musíme si uvědomit, že Ukrajina nebojuje jenom za svou nezávislost, za svou svobodu, to je samozřejmě spravedlivý boj, ale bojuje i za evropskou bezpečnost. Tak to musíme vnímat,“ uvedl český premiér.
Dodal však, že „na stole“ není vyslání jednotek NATO na Ukrajinu, ani pomoc, o níž mluvil francouzský ministr Séjourné. „Toto není krok, který bychom měli udělat.“ Podle Fialy se musíme soustředit na věci, které už děláme, ale dělat to mnohem intenzivněji, akčněji, efektivněji.
Proti vyslání jednotek NATO na Ukrajinu se v úterý v Praze vyslovili i další představitelé států Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), slovenský premiér Robert Fico, polský premiér Donald Tusk a předseda maďarské vlády Viktor Orbán.
O vyslání vojáků se vedla vášnivá debata, uvedl Duda
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy se ohledně vyslání vojáků západních armád na Ukrajinu na pařížském summitu vedla nejbouřlivější diskuze. K žádnému rozhodnutí tato debata podle něj nevedla a sama otázka nevyvolala žádné nadšení. „Tady také vůbec nenastalo porozumění v této věci. Názory se liší. Musím zdůraznit, že k žádnému rozhodnutí nedošlo. Nadšení nebylo," řekl Duda v závěru svého vystoupení, zveřejněného na webu prezidentské kanceláře.
Účastníci podle něj byli otevřenější ohledně vyslání sil, které by Kyjevu pomohly při odminování či při střežení hranic. Polský prezident také připustil rozdílné názory na dodávky zbraní dalekého doletu, ale upozornil, že to jsou jednotlivé státy, které rozhodují, jakou pomoc Ukrajině poskytnou.
Za nejdůležitější závěr pondělního summitu označil ujednání, které podle něj budí naděje, že se v krátkém čase podaří společnými silami zorganizovat významné dodávky munice Ukrajině. „Zazněl velice konkrétní návrh. Nemohu říci podrobnosti, ale skutečně je to něco, co Ukrajina ohromně potřebuje. Počítám s tím, že v nejbližší době se to povede uskutečnit,“ dodal.
„Polsko nepošle vojáky na Ukrajinu a nepřipojí se k uskutečnění nápadu poslat tam evropské jednotky,“ zdůraznil Duda. Server Wirtualna Polska připomněl, že v tomto duchu a smyslu se během úterý v Praze vyslovil i polský premiér Donald Tusk. Český ministerský předseda Petr Fiala (ODS) při Tuskově návštěvě v Praze rovněž prohlásil, že ani Česko se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu.
Litva nevyloučila vyslání svých vojáků
Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas podle serveru Delfi nevyloučil, že by na Ukrajinu mohli být vysláni litevští vojáci. Zároveň ale zdůraznil, že by se neúčastnili bojových operací.
Myšlenku vyslání západních vojáků na Ukrajinu přivítal poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, uvedla agentura AFP.
Konflikt s Ruskem by byl nevyhnutelný, zní z Kremlu
Rovněž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg agentuře AP řekl, že NATO bojové jednotky na pomoc Kyjevu vyslat neplánuje. „Spojenci z NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Činíme tak již od roku 2014 a zintenzivnili jsme ji po plnohodnotné invazi. Vyslání bojových jednotek NATO na Ukrajinu však neplánujeme,“ poznamenal Stoltenberg.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, že pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu, konflikt mezi Ruskem a Aliancí by byl nevyhnutelný. V případě nasazení vojáků Severoatlantické aliance „je třeba hovořit nikoli o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti“ konfliktu, řekl.
