Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu, zdůraznil ve sněmovně premiér

3 minuty
Události: Interpelace na premiéra a ministry
Zdroj: ČT24

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

„Pro naprostou většinu zemí je tato myšlenka nepřijatelná,“ zdůraznil premiér. „Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu,“ pokračoval Fiala v odpovědi na dotazy poslance Kettnera, který se také ptal na to, zda česká diplomacie měla předem podrobné informace o tématech jednání na summitu.

„Nemyslím si, že je potřeba dramatizovat a strašit nějakými věcmi, které nikdo v té podobě, jak jsou potom interpretovány, nenavrhoval a nenavrhuje,“ dodal Fiala.

Spojené státy i jejich evropští spojenci včetně Česka tento týden uvedli, že nemají v plánu vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu, když reagovali na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie o tom uvažuje. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně uvedl, že nic nelze vyloučit, francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, v případě vyslání by plnili specifické úkoly jako odminování.

Fiala také v reakci na interpelaci poslance opozičního ANO Roberta Králíčka uvedl, že kabinet ve středu schválil nominanty do orgánu nezávislé kontroly tajných služeb s tím, že mezi nimi je i jedno jméno, se kterým přišla opozice. Králíček tvrdil, že nominace jsou čistě politické.

Podle premiéra jde o právníka Jana Kudrnu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Fiala uvedl, že všichni kandidáti jsou držiteli bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné. Podotkl rovněž, že není jednoduché najít lidi ochotné podstoupit omezení, která na ně zákon jako na členy komise klade.

Poslanci ve čtvrtek podali na premiéra celkem 37 interpelací. Jejich pořadí se losuje. Fiala ve vymezeném čase 1,5 hodiny odpověděl na devět dotazů, což je zhruba standardní počet. Celkový počet interpelací na ministerského předsedu kolísá. Obvykle se jejich počet pohybuje mezi dvěma a čtyřmi desítkami. Méně, kolem deseti interpelací, poslanci podávají v případech, kdy se premiér ze sněmovního jednání například kvůli zahraniční cestě omluví.

Vyšší počet interpelací, a to 86, poslanci podali na ostatní členy vlády. Obvykle jich je kolem pěti desítek, ovšem i v těchto případech je jejich množství rozdílné. Třeba v půlce října bylo v losování 74 poslaneckých interpelací na ministry. Ve vymezených dvou hodinách se na mnohé dotazy nedostane.

Premiér na dotazy poslanců odpovídal ve čtvrtek poprvé od 12. října. Ústní interpelace na členy vlády se pak konaly 26. října. Následující čtvrtky vyplňovaly mimořádné schůze, opoziční i koaliční.

„Dlouhé obstrukce, neustálé svolávání mimořádných schůzí vedou k tomu, že právě mimořádné schůze musí být zařazeny na čtvrtek,“ okomentovala místopředsedkyně sněmovny Věra Kolářová (STAN).

„Určitě se za ty tři, čtyři měsíce daly (interpelace) zařadit. Jednou, dvakrát nebo třikrát. I když byly mimořádné schůze. To, jak se dodržuje jednací řád, je věcí vedení sněmovny,“ míní předseda poslanců SPD Radim Fiala.

Havlíček mluvil o nekoncepčnosti vlády a armádních nákupech

Sněmovna se věnovala písemným interpelacím na členy vlády už dopoledne. Vystoupil třeba místopředseda ANO Karel Havlíček, který se svými dotazy obracel na premiéra i ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Kritizoval, že Česku chybí jasná hospodářská strategie, a dle něj jsou kroky vlády nekoncepční. Zmínil rovněž investice do obrany a řekl, že armádní nákupy by měly procházet trvalou a průběžnou kontrolou.

Havlíček konkrétně zmínil nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, který schválil český kabinet loni v květnu. Celková konečná cena podle něj ale může představovat až sedmdesát miliard korun a účast českého průmyslu je nezbytná. Zajímal se o to, jaké má stát nástroje, aby dodavatele ke stanovenému zapojení tuzemských firem donutil, a jaké by byly v případě nedodržení závazku sankce.

„Vy k tomu, paní ministryně, přistupujete značně pragmaticky, politicky. Máte smlouvu, tam je rámcový podíl, ten nikdo nerozporuje, tím je to odškrtnuto, vyřízeno. Jenomže ono to tak nefunguje, fakt ne,“ uvedl Havlíček směrem k Černochové. Dodal, že by se v oblasti měl angažovat i ministr průmyslu, který bude průběžně kontrolovat stav zakázek. „Uvědomme si, že dodavatelé nejsou politici, to jsou ostřílení harcovníci, to jsou tvrdí byznysmeni, kteří sledují jeden jediný zájem, a to je vydělat na tom maximum, co se dá – a dodat to,“ upozornil.

Fiala: Do výroby pásových bojových vozidel se zapojí tři desítky českých firem

Premiér Fiala v reakci na to podotkl, že do výroby pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského dodavatele BAE Systems se zapojí tři desítky českých firem. „BAE dohodnutý smluvní plán splnit závazek minimálně 40 procent zapojení českého průmyslového obsahu dodrží,“ zdůraznil Fiala. Smlouvy s českými firmami jsou podle něj postupně uzavírány a vše směřuje k zahájení výroby vozidel. Podle ministerského předsedy se zapojí přibližně třicet českých společností. „Většina vozidel bude vyrobena v České republice,“ poznamenal.

Pokud by dodavatel BAE System závazek zapojení českých firem nedodržel, budou podle Fialy následovat sankce stanovené smlouvou.

Černochová ve svém vystoupení ocenila Havlíčkův konstruktivní přístup a uvedla, že důkladná a průběžná kontrola je zajištěna smlouvou. „Je zasmluvněno průběžné vyhodnocování, jsou tam dány samozřejmě i sankce,“ ujistila s tím, že ve smlouvách je popsaný důsledný kontrolní mechanismus.

Doplnila, že možný smluvní postih není možné na plénu zveřejňovat. Pokuta je podle ní ale dostatečně motivační, aby dodavatel povinnost naplnil. Výrobu pásových bojových vozidel v Česku bude mít na starosti podle Černochové státní podnik VOP CZ.

Černochová navíc bez bližších podrobností zmínila, že české firmy se mají zapojit i do výroby vojenských letounů F-35. „Což prakticky hraničí se zázrakem,“ uvedla. Pořízení 24 amerických strojů F-35 stvrdili koncem ledna Černochová a americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. Vyjít mají na 150 miliard korun. První letouny budou hotové v roce 2029, jejich dodávky do Česka začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035.

Zpráva o činnosti ČT za rok 2020

Dolní komora na čtvrteční schůzi rovněž schválila výroční zprávu Rady České televize o činnosti ČT za rok 2020. Sněmovní mediální výbor, dříve volební výbor, ji přitom v únoru 2022 doporučil neschválit.

Důvodem tehdejšího odmítavého postoje výboru byla nespokojenost části výboru s konstatováním rady, že zastoupení představitelů hnutí SPD v debatních i zpravodajských pořadech bylo nepřiměřeně nízké ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v Poslanecké sněmovně. Sněmovna toto negativní stanovisko výboru ve čtvrtek zamítla.

Pro schválení výroční zprávy hlasovalo 84 poslanců, nikdo nebyl proti. Pro schválení hlasovali všichni přítomní poslanci ANO, SPD i ODS a čtyři poslanci KDU-ČSL. Zdrželo se všech 18 přítomných poslanců STAN, čtyři lidovci, všech sedm přítomných poslanců TOP 09 a jeden přítomný Pirát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěČesko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k páteční půlnoci.
07:08Aktualizovánopřed 10 mminutami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 1 hhodinou

Byla inspirací, řekl o pohřešované horolezkyni Kolouchové cestovatel Trávníček

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.
před 2 hhodinami

Zoo se přizpůsobují vysokým teplotám, letní provoz může být dražší než zimní

Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.
před 2 hhodinami

Nízké hladiny řek komplikují start vodácké sezóny. Půlka toků je nesjízdná

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.
před 3 hhodinami

Elektřina po výpadku opět proudí do všech odběrných míst

Česko v pátek zasáhl masivní výpadek elektrického proudu. Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou opět v provozu, podařilo se také již obnovit dodávky elektřiny do všech odběrných míst. Bez proudu byl podle dostupných informací asi milion odběratelů. Výpadek se dotkl zejména severozápadu republiky, ale i Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Příčinou byla technická závada. K běžnému provozu se vrátily již také vlaky. ČEPS pro ČT uvedl, že o půlnoci ukončil stav nouze pro území celého Česka. Večer dokončil úpravu klíčového vedení vysokého napětí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zlom těsně před polednem. Jak došlo k masivnímu výpadku proudu

Klíčový moment pátečního masivního výpadku nastal v 11:50, kdy v tuzemské přenosové soustavě reálně teklo o 850 megawattů proudu méně, než v tu chvíli mělo. Výsledkem byl masivní výpadek elektřiny. Odborníci uvádějí, že něco podobného už hodně dlouho nezažili.
před 12 hhodinami

Zásuvka nefungovala, plicní ventilátor běžel z baterie. Výpadek zasáhl i nemocnice

Běžně doma napájí Dita Horochovská plicní ventilátor přímo ze sítě, po pátečním rozsáhlém výpadku elektrického proudu ale musel životně důležitý přístroj čerpat energii z baterie. „Pokud by došla kapacita všech přístrojů, tak jsou varianty buď zavolat hasiče a poprosit je, jestli by mi nepřivezli záložní zdroj, nebo jet do nemocnice,“ popisuje Horochovská. První z variant využili třeba manželé Grunzovi. „Kdyby nepřijeli hasiči, nevím, co bychom dělali,“ říkají. Na záložních zdrojích fungovaly i některé nemocnice, například IKEM na situaci reagoval odložením některých menších plánovaných zákroků.
před 13 hhodinami
Načítání...