Zdeněk Kettner

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Lycea s odborným zaměřením studuje přes dvacet tisíc lidí.

V některých odvětvích je deset minut po dvanácté, řekl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Zdeněk Kettner (SPD) v souvislosti s platy ve veřejném sektoru. Člen rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že ve státním rozpočtu prostředky pro nejohroženější státní zaměstnance jsou. Podobně se vyjádřil i předseda sněmovního výboru pro vědu Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Místopředseda dolní komory Aleš Juchelka (ANO) označil za skandální, že 27. srpna není jasné, zda se platy od 1. září zvýší, či nikoliv.

Vláda hodlá vyslat na oběžnou dráhu druhého Čecha v historii, záložního astronauta týmu Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobodu, a to nejpozději v roce 2029. Letos by měl začít s výcvikem. Jaká bude návratnost této investice? Na to v Událostech, komentářích odpovídali kromě Svobody také jeho předchůdce Vladimír Remek, ministr dopravy Martin Kupka a opoziční poslanec Zdeněk Kettner.

Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

Poslanci v pořadu Události, komentáře v souvislosti s mistrovstvím světa v ledním hokeji debatovali o budoucnosti hokeje a obecně sportu a jeho financování. Předseda sněmovního podvýboru pro sport Jakub Janda (ODS) uvedl, že stát nemůže financovat vše. S tím souhlasil i místopředseda podvýboru pro vzdělání a tělovýchovu Zdeněk Kettner (SPD), který podotkl, že od určitých kategorií si na sebe sport musí vydělat. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher dodal, že mladé lidi lákají ke sportu i výrazné osobnosti. Podle členky výboru pro sport Michaely Šebelové (STAN) je potřeba se zaměřit na podporu pohybu u dětí.

Marek Ženíšek z TOP 09 má být podle předsednictva této strany novým ministrem pro vědu a výzkum. Návrh musí ještě schválit výkonný výbor strany, který rozhodne ve čtvrtek. Ženíšek má nahradit Helenu Langšádlovou (TOP 09). Původně měl na post zamířit Pavel Tuleja (TOP 09), ten se ale nominace vzdal.

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

Elektronické přihlášky na střední školy doznají dalších změn. Cermat do systému doplní novou funkci – ta rodičům umožní označit, která přihláška platí, pokud jich na školy poslali více. V systému bylo ve čtvrtek odpoledne na čtyřicet tisíc přihlášek, z toho téměř desetina duplicitních.

Elektronický systém přihlašování na střední školy je opravený a je potřeba ho otestovat, řekl ve čtvrtek odpoledne ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) večer na síti X následně potvrdil, že funkce vkládání příloh, kvůli které bylo spuštění systému odloženo, je opravena. Nutné je ale znovu otestovat bezpečnost. Takzvané penetrační testy chce Cermat dělat ve čtvrtek večer či v pátek. Systém, který se měl uchazečům otevřít ve čtvrtek v noci, by měl podle Krejčího fungovat v pátek večer.

Poslanecká sněmovna debatovala o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině do středeční půlnoci, jednání během dne pokračovalo opakovanými opozičními výtkami. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) poslancům řekl, že navrhovaná korespondenční volba nebude v cizině možná ve válečných oblastech. Schůze bude pokračovat ve čtvrtek od 9:00. Úvodní kolo debaty patrně skončí během téhož dne – sněmovna stanovila na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15:00, čímž by završila první čtení.

Díky mimořádnému schválení víz pro tři ruské a jednoho běloruského fotbalistu mohou tito hráči kazachstánského klubu Tobol Kostanaj nastoupit proti Plzni. Původně měli zákaz přicestovat a jejich tým hrozil bojkotem utkání. Vláda ale vydala usnesení, podle kterého do Česka můžou. Před měsícem přitom ruská tenistka do Prahy na mezinárodní turnaj nesměla. Situaci kolem startu ruských a běloruských sportovců jak na českém území, tak i na mezinárodních turnajích se věnovalo večerní vysílání ČT24.

Příští přijímací zkoušky na střední školy by se měly od těch letošních v mnohém lišit. Žáci devátých tříd by si mohli podat tři přihlášky místo dvou, posílali by je elektronicky a zároveň by střední školy seřazovali podle priority. Zajistit by to měla novela školského zákona a vyhláška, které připravuje vládní koalice.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

Předloha novely, která by měla umožnit manželství stejnopohlavních párů, leží už rok ve sněmovně. Návrh, aby se novela dostala na program jednání, přednesla v úterý poslankyně za ANO Jana Pastuchová, což koalice odmítla. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že Pastuchová navrhla projednání tohoto bodu jenom proto, aby zamezila odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. To Pastuchová v Událostech, komentářích odmítla. Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) si ale myslí, že ANO nemá ve skutečnosti zájem, aby byl tento zákon úspěšně projednán.

Vladimír Balaš (STAN) skončí na vlastní žádost ve funkci ministra školství. Důvodem jsou podle něj dlouhodobé zdravotní problémy. Seznam Zprávám řekl, že má přetrvávající potíže po prodělání covidu-19. Poslanecký mandát si zatím ponechá. Rezignaci příští týden projedná vedení hnutí. Podle šéfa resortu vnitra a předsedy STAN Víta Rakušana by Balaše mohl minimálně dočasně ve funkci nahradit současný ministr pro evropské záležitosti a stranický kolega Mikuláš Bek. Ten nominaci přijal. Balaš je ministrem zhruba tři čtvrtě roku, od konce loňského června.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Ministři očekávají, že debata o konečné podobě státního rozpočtu na příští rok bude ještě složitá. Rozpočet musí zajistit naplnění všech klíčových priorit země, uvedli při příchodu na jednání vlády. Kabinet měl původně rozpočet schvalovat ve středu, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale řekl, že hlasování bude až v pondělí. Nevyloučil také možné zvýšení deficitu z plánovaných 270 miliard korun.

Poslanci pokračují v započaté schůzi z minulého týdne. V úvodním kole sněmovna podpořila novelu, která má zavést časté poskytování informací z dálkových odečtů tepla a teplé vody v bytech. Sněmovna rovněž řešila služební zákon a poslala jej do závěrečného čtení. Předloha vládních poslanců zcela ruší současné omezení v počtu náměstků členů vlády a ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech. Předpokládá také další změny ve státní službě. Novelu kritizovaly opoziční hnutí ANO a SPD.

Poslanci schválili ve stavu legislativní nouze několik změn, které se dotknou ukrajinských uprchlíků. Ti tak nejspíš budou například moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima, jak navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela zákona lex Ukrajina zahrnuje mimo jiné i návrh ministerstva školství, podle nějž školy budou moci i v dalším školním roce vytvářet třídy pro dětské uprchlíky z Ukrajiny, pokud to bude třeba. Zákon nyní poputuje do Senátu.

Milion a 400 tisíc žáků a studentů základních a středních škol mělo dostat pololetní vysvědčení. Desítky tisíc si pro něj ale přijít nemohly – buď kvůli covidu, nebo karanténě. Poslanci Zdeněk Kettner z SPD a Bohuslav Svoboda z ODS a exministryně Kateřina Valchová (ČSSD) se shodují, že hybridní výuka, kdy půlka třídy se učí doma a půlka ve škole, je problém. Zvýšení pravomocí ředitelům podporují. O nařízeních ve školách diskutovali v Událostech, komentářích.