Ministři očekávají, že debata o konečné podobě státního rozpočtu na příští rok bude ještě složitá. Rozpočet musí zajistit naplnění všech klíčových priorit země, uvedli při příchodu na jednání vlády. Kabinet měl původně rozpočet schvalovat ve středu, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale řekl, že hlasování bude až v pondělí. Nevyloučil také možné zvýšení deficitu z plánovaných 270 miliard korun.
Ministři čekají složitou debatu o státním rozpočtu pro příští rok
UDÁLOSTI: Vláda jedná o rozpočtu na příští rok (zdroj: ČT24)
„Do poslední chvíle samozřejmě hájím navrženou výši deficitu, ale vzhledem k rozhodnutí vlády (o určení maximálních cen elektřiny a plynu) jsem si vědom ekonomické reality příštího roku. Myslím si, že příští rozpočet bude ukazovat i národní solidaritu, co se týče zvládání vysokých cen energií,“ odpověděl ministr Stanjura na dotaz, zda rozpočtový schodek může být vyšší než nyní navrhovaný.
Nynější návrh státního rozpočtu na příští rok ministerstvo připravilo ještě předtím, než se vláda na určení maximálních cen elektřiny a plynu pro maloodběratele dohodla. „Tlak na výdajovou stranu je opravdu obrovský. Souvisí to samozřejmě s vysokými cenami energií. Proti tomu budeme stavět mimořádné příjmy, tak aby to celé nešlo na vrub deficitu státního rozpočtu,“ uvedl.
Zdrojem těchto příjmů je třeba zdanění mimořádných zisků pro banky, energetické firmy nebo rafinerie. „Zvýšení daně z příjmů a DPH není na pořadu dne,“ doplnil v Událostech, komentářích místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).
Stanjura také připomněl, že od příštího roku bude stát vyplácet k důchodům vedle jejich standardní valorizace 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, což představuje 19 miliard korun navíc. V rozpočtu mají být podle něho i rekordní investice na dopravní infrastrukturu.
Návrhem rozpočtu se ještě bude zabývat podle Stanjury porada ministrů. Vláda bude podle ministra schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok v pondělí 26. září. Sněmovně jej musí vláda předložit do konce září. Podle opozice došlo k odkladu rozhodnutí kvůli víkendovým volbám, aby vláda případný nepopulární krok neohlásila před nimi, to zástupce kabinetních stran odmítá.
Podle Síkely má společnost velká očekávání
„Musíme najít dobré řešení i s ohledem na to, že na rozpočet dopadá tíha všech kompenzací a pomoci jak firmám, tak i občanům,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je nyní předčasné mluvit o tom, jak vysoký nakonec bude rozpočtový deficit. „Intenzivně o tom jednáme, úterní jednání končilo po půlnoci, nepochybně bude pokračovat i v dalších dnech,“ řekl.
„Debata stále pokračuje a na závěr představíme konsolidovaný rozpočet ve smyslu nových příjmů, jako je windfall tax, i výdajů, které souvisí se zastropováním cen energií,“ řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) je diskuse složitá i kvůli tomu, že společnost i jednotlivé resorty mají po minulých letech velká očekávání ohledně příjmů. „My si musíme jasně stanovit, co jsou budoucí priority v rámci jednotlivých ministerstev, abychom měli dost peněz na investice, na rozvoj, na modernizaci této země,“ nastínil.
„Pan ministr se konečné setkává s realitou,“ poznamenal na Stanjurovu adresu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný (ANO). „Vždycky říkal, že je to kolektivní věc, že se rychle domluví, a teď zjišťuje, že ministři mají jiné názory než on.“
Současný návrh rozpočtu na příští rok předpokládá příjmy 1,749 bilionu korun, výdaje mají činit 2,019 bilionu korun. Už tak mají některé resorty připravený podstatně menší rozpočet, než se kterým hospodaří ještě letos. Třeba ministerstvo dopravy má přijít o více než třicet miliard, ministerstvo pro místní rozvoj o čtrnáct miliard a ministerstvo vnitra o čtyři a půl miliardy korun.
„Chtěli bychom, aby stát neškrtal jen na ministerstvech a vydělal si peníze jinde,“ poznamenala Margita Balaštíková z opozičního ANO. „Vstoupili bychom v jednání s výrobci elektrické energie,“ radí vládě dohodnout přerozdělení zisku ČEZ. „Jsme v nepříjemné a velmi složité situaci. Zaklínat se mantrou rozpočtové odpovědnosti je pěkné, ale doba to neumožnuje.“
Zvýšení letošního deficitu
Letošní rozpočet byl schválen se schodkem 270 miliard korun. Sněmovna ale projednává jeho zvýšení na 330 miliard korun. Schválení této změny už doporučil sněmovní rozpočtový výbor.
Výbor se souhlasem ministra financí také podpořil jeden z trojice poslaneckých pozměňovacích návrhů, jenž přesouvá 60 milionů korun mládežnickým spolkům na zvýšené náklady na energie.
Podpořenou úpravu podala skupina koaličních poslanců. Částku 60 milionů korun bere z 500 milionů korun, o něž se měl navýšit rozpočet Národní sportovní agentury.
Výbor zamítl dva pozměňovací návrhy Zdeňka Kettnera z opozičního hnutí SPD. Chtěl přidat miliardu korun na ostatní neinvestiční výdaje v regionálním školství, což jsou peníze určené hlavně na nákup učebnic a pomůcek pro žáky a také na prvních 14 dní v případě nemocenské. V druhém případě navrhoval dát navíc 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. Peníze měly jít z vládní rozpočtové rezervy. Kettner bude moci návrhy znovu uplatnit ve druhém čtení.
Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Výdaje vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává ministerstvo financí o 65,1 miliardy vyšší. Vláda poukazuje například na to, že schodek je i tak zhruba o 50 miliard korun nižší, než jaký připravil předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO).
Opoziční hnutí ANO ohlásilo, že své úpravy bude podávat až při druhém čtení rozpočtové novely na sněmovním plénu. Stanjura chce, aby se uskutečnilo v úterý.