Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.
Koalice řeší, zda nechat poslední ročník v mateřinkách i nadále povinný
Události: Zůstane poslední ročník MŠ povinný? (zdroj: ČT24)
Syna Jonatána vodí Ondřej Roztomilý do školky už od dvou a půl let. Letos bude chlapci šest a aktuální ročník v mateřské škole je tak pro něj povinný. Na podzim ho čeká škola. Roztomilý je každopádně rád, že přípravu se synem dělají denně učitelky ve školce.
Koalice teď znovu otevřela diskusi o tom, jestli poslední ročník mateřských škol ponechat povinný. „Je to jeden z bodů, o němž debatujeme v rámci balíku úprav nejenom daňových, ale i při hledání různých úspor. Za sebe a za KDU-ČSL můžu říct, že tady žádné úspory rozhodně nevidím,“ zamýšlí se předseda lidoveckého poslaneckého klubu Marek Výborný.
„Po několika letech fungování by se skutečně mělo vyhodnotit, zda to přineslo to, co jsme od toho očekávali. A zda byrokratické nároky na ostatní – na školy, rodiče a učitele – nejsou natolik vysoké, že to třeba ten efekt nepřináší,“ říká bývalý ministr školství a člen sněmovního školského výboru Petr Gazdík (STAN).
ODS chtěla dříve povinnost zrušit
Poslanci včetně těch z ODS se kloní spíš k zachování povinnosti. Právě ODS přitom navrhovala její zrušení ani ne rok po uzákonění. „Čas od zavedení v roce 2017 ukázal, že je třeba některá stanoviska z minulosti přehodnotit, ukazuje se z různých studií, že předškolní vzdělávání je pro děti zásadní,“ uznává další členka školského výboru Renáta Zajíčková (ODS).
„Rozhodně budu proti (zrušení povinnosti), aby děti ze znevýhodněných prostředí získaly alespoň základní návyky,“ má jasno místopředseda školského výboru Zdeněk Kettner (SPD).
Podíl pětiletých dětí, které do školek nechodily před zavedením povinnosti a které nechodí teď, se pohybuje shodně kolem pěti procent. Část se totiž vzdělává individuálně, což zákon umožňuje.
„Jsou přibližně dvě až dvě a půl procenta dětí, které tuto povinnost nenaplňují. A to je velmi podobné podílu dětí, které ji nenaplňovaly ani před tím zákonným opatřením,“ upozorňuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Stát podle inspektorů totiž spolu se zavedením zákona nezajistil dostatečnou podporu k začlenění těchto dětí do vzdělávání.