Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.
Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46 843 korun, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Letos by to podle propočtů ministerstva školství mělo být 113 procent a v roce 2023 asi 110 procent průměru.
„Navázání platu pedagogů v regionálním školství na průměrnou mzdu je jasným signálem, že učitelské profesi zajišťujeme určitou stabilitu a potřebnou atraktivitu, dáváme tím perspektivu mladým, talentovaným lidem. Školám chybí tisíce učitelů a díky tomuto zájem o profesi konečně pomalu roste,“ okomentovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
Předloha, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor, má také od příštího školního roku umožnit odborníkům s vysokoškolským vzděláním učit až tři roky na druhých stupních a středních školách i bez učitelské kvalifikace. Právě možnost učit odborně vzdělaným nepedagogům, což prosazovala už bývalá vláda, byla z hlavním témat dvouhodinové diskuse.
„Na přechodnou dobu toto ustanovení dává smysl, protože nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů,“ uvedl poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09).
„Novela v zákoně pouze ukotvuje a reguluje praxi, která je dnes již na školách zcela běžná – naopak přináší výrazné zpřísnění,“ tvrdí Zajíčková. „Nezapomínejme na to, že za kvalitu pedagogického sboru odpovídá ředitel a musí umět posoudit kvality uchazeče o post učitele. Pokud se rozhodne například pro výuku matematiky přijmout vysokoškolsky vzdělaného ekonoma s letitou praxí, který si navíc během tří let doplní pedagogické vzdělání, může to být přínosem pro žáky i pro celý pedagogický tým,“ doplnila.
Podle poslance Stanislava Fridricha (ANO) můžou například absolventi matematicko-fyzikální fakulty nebo ČVUT učit některé předměty mnohem lépe než absolvent pedagogické fakulty. „To, co nám tady chybí, je spojení teorie s praxí a o to ti lidé můžou přijít. Mnohé velké firmy už přímo šly do toho, že mají své vzdělávací programy a školy, třeba Škoda Auto nebo Plzeňský Prazdroj. Takže já tento bod velmi vítám a rozhodně nepovažuji tyto učitele za nekvalifikované,“ podotkl.
Ministr školství a předkladatel novely Vladimír Balaš (STAN) dodal, že si nemyslí, že by absolventi „matfyzů“ nebo přírodovědecké fakulty byli nekvalifikovaní. „Kvalifikace se skutečně týká těch didaktických postupů. To mohu dokonce dodat, že i na přírodovědecké fakultě nebo na matfyzu se didaktika učí. A velmi dobře,“ uvedl.
Poslanec SPD Zdeněk Kettner podotkl, že si dokáže představit odborníka na středních školách, na základních však nikoliv, jelikož je zde inkluze a děti s různými specifickými potřebami. „Jako vystudovaný pedagog nejsem v určitých situacích na práci s těmito dětmi připravený. Dobře. To, že jsem pedagog, mi pomůže. Ale já si dost dobře nedokážu představit, jak si profesionál bez pedagogického vzdělání dokáže s těmito dětmi poradit. Za mě to prostě bude problém,“ uvedl.
Zákon o šíření teroristického obsahu
Návrh zákona proti šíření teroristického obsahu on-line umožní odstraňovat z internetu například záběry teroristického útoku nebo záznamy poprav. Policisté budou moci přikázat českým i evropským pronajímatelům serverů pro webové stránky to, aby takový obsah znepřístupnili.
Návrh zákona navazuje na nařízení Evropské unie. „Z hlediska České republiky není vnitrostátní šíření teroristického obsahu v digitálním prostředí zásadním bezpečnostním problémem. Výskyt teroristického obsahu v českém on-line prostředí je relativně velmi nízký,“ stojí v důvodové zprávě.
Nařízení podle ministerstva vnitra představuje spíše nástroj pro případné zhoršení situace nebo pokud by byli čeští poskytovatelé zneužiti pro šíření obsahu, který byl odstraněn v jiných státech EU. Zákon se týká výhradně veřejně šířeného obsahu, nikoli soukromé komunikace. Zda je obsah teroristický podle zákona, bude podle předlohy vyhodnocovat policie. „Jedná se čistě o potírání teroristického obsahu. Nejedná se o to, že by chtěl někdo bránit šíření nějakých narativů,“ uvedl Hubert Lang z opozičního hnutí ANO.
Dohled nad hospodařením politických stran
Vrcholným orgánem Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí zřejmě bude nově pětičlenné kolegium, které převezme část pravomocí předsedy úřadu. Počítá s tím vládní novela, kterou v pátek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Změny by měly podle vlády zlepšit kontrolní roli úřadu a vymahatelnost práva.
Helena Válková (ANO) navrhla, aby předseda úřadu nemusel schvalovat organizační strukturu, rozpočet a služební předpisy úřadu po projednání s kolegiem. Požadovala také, aby kolegium nevytvářelo rozkladovou komisi a aby předseda neměl na odpověď členům kolegia dva týdny, ale třicet dní. Radovan Vích (SPD) navrhoval, aby úřad výroční zprávu o své roční činnosti zveřejňoval na internetu a posílal sněmovně do 31. března následujícího roku.
Vláda chce, aby role členů a předsedy úřadu byly vyváženější. Novela má umožnit členům úřadu svěřit koordinaci dohledové nebo metodické činnosti v určitém úseku působnosti úřadu. Weise od začátku příštího roku nahradí dosavadní člen úřadu a bývalý poslanec ODS František Sivera. Obmění se i členové úřadu. Ministerstvo vnitra to považuje za vhodnou příležitost k provedení změn. Nové vedení by už mohlo fungovat podle nových pravidel.
Úřad dohlíží na to, jak politické strany a hnutí plní zákonné požadavky na transparentnost hospodaření. Zkoumá jejich výroční finanční zprávy nebo provádí vlastní kontrolu, projednává správní delikty a ukládá sankce. Těžiště činnosti úřadu spočívá v dohledu nad transparentním průběhem volebních kampaní.
Levnější volání pro sociálně slabé
Poslanci rovněž podpořili novelu, která se týká tarifu telekomunikačních operátorů pro lidi s nízkými příjmy. Nárok na slevu z tarifu by se mohl nově odvíjet od toho, zda žadatel o tuto slevu pobírá příspěvek na živobytí. Už by nemělo být možné prokazovat nízké příjmy čestným prohlášením. Týká se to takzvaného institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby, tedy slevy z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby. Vláda navrhovala, aby sněmovna schválila změnu již v prvním čtení. Tento postup ale vetoval klub ANO, protože chce vznést pozměňovací návrhy.
„Potřeby osob v hmotné nouzi by měly být naplněny, i když pravděpodobně v menším objemu, než je tomu za současné právní úpravy,“ uvádí vláda. „Čerpalo by to méně osob a administrativa by byla jednodušší,“ popsal zpravodaj Patrik Nacher (ANO).
Současný zákon odvíjí definici osoby s nízkými příjmy od hranice 2,15 násobku životního minima. Podle vlády však existuje riziko zneužití tohoto institutu v případech, kdy žadatel vyplní čestné prohlášení, ale nedá se zkontrolovat, zda bylo oprávněné. Podle ministerstva práce by neměl být problém navázat poskytování slevy na příspěvek na živobytí, a to s ohledem na existenci potvrzení o jeho pobírání, které vystaví pobočka úřadu práce. Tímto potvrzením se lze prokázat a snadno zkontrolovat, zda má žadatel na tuto službu nárok.
Pokuty za nevyžádaná obchodní sdělení
Sněmovna rovněž schválila novelu o některých službách informační společnosti. Za zasílání obchodních sdělení bez souhlasu adresáta bude nově lidem zřejmě hrozit pokuta až sto tisíc korun. Firmy se za toto provinění vystaví stejně jako dosud až desetimilionové sankci.
Sankce za nevyžádaná obchodní sdělení bude udělovat Úřad pro ochranu osobních údajů. Novou dozorovou pravomoc získá novelou Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Bude spočívat v dozoru nad povinnostmi vyplývajícími z evropského nařízení, které upravuje on-line zprostředkovatelské služby.
Pravomoci dozorových úřadů
Poslanci měli na programu také projednání návrhu nového zákona, který má sjednotit pravomoci dozorových úřadů nad trhem s takzvanými harmonizovanými výrobky. Jde o zboží, na které se vztahují evropské předpisy pro jejich uvádění na trh a tyto předpisy platí pro všechny státy Unie. Obecně se to týká výrobků, jejichž účel užívání může být nebezpečný. Jedná se o širokou škálu zboží, například o osobní ochranné pomůcky, elektrické vodiče, stavební materiály, ale třeba i hračky.
Zákon počítá se zřízením ústředního styčného úřadu, který by měl vzniknout pod ministerstvem průmyslu a obchodu. Na starosti by měl mít hlavně koordinaci spolupráce mezi jednotlivými úřady a další administrativu jako je třeba zpracovávání strategie dozoru nad trhem. Dozorové orgány, kam zákon pevně řadí například Českou obchodní inspekci, krajské hygienické stanice, ministerstvo dopravy nebo například Státní úřad pro kontrolu léčiv, pak budou moci po firmách vyžadovat informace o dodavatelském řetězci nebo o podrobnostech distribuční sítě.
Vyplácení mezd za firmy v platební neschopnosti
V úvodním kole sněmovna podpořila také změnu pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům by neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Předloha odráží změny v insolvenčním právu a nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.
„Motivem k úpravě této oblasti je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy,“ stojí v důvodové zprávě. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.
Pátek byl závěrečným jednacím dnem poslední řádné schůze sněmovny plánované na letošní rok. Na další plánované řádné schůzi se poslanci sejdou v lednu.
