Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.
Poslanci podpořili úpravy zbraňového zákona
Podle vládní novely platného zákona, kterou sněmovna v prvním kole podpořila, budou prodejci zbraní a střeliva zřejmě muset hlásit policii podezřelé nákupy dříve než od roku 2026, kdy začne platit nový zbraňový zákon. Policie má také získat širší možnosti pro zajištění zbraní. Opoziční frakce zablokovaly možnost schválení této dílčí novely už v prvním čtení. Vláda ji předložila v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).
Opoziční poslanci ANO a SPD během téměř tříhodinové debaty označovali navrhovaná opatření za vágní nebo zneužitelná, neúspěšně navrhovali vládě jejich přepracování. Rakušan hájil předlohu s tím, že do současného zákona pouze promítá dvě ustanovení již přijatého budoucího zákona.
Výhrady k „podezřelým nákupům“
V rozpravě k novele zákona o střelných zbraních vystoupil jako první Radek Koten (SPD), podle něhož předloha nevhodně reaguje na následky trestného činu, který se stal na FF UK, a zavádí několik sporných bodů, například povinné hlášení podezřelého obchodu. „V dnešní době si žádný prodejce nedovolí prodat zbraň bez nákupního povolení,“ podotkl a novelou se tedy podle něj zavádí jen pokračování opatření, které policie již teď vykonává a bez opory kontroluje prodejce zbraní a střeliva.
Upozornil, že zbraně vlastní v tuzemsku hojně například myslivci, kteří nakupují i tisíc kusů munice, což je norma. Podobně je to i u sportovních střelců. V zákoně tak není dostatečně specifikováno, co je oním „podezřelým nákupem“, a návrh je podle něj neakceptovatelný. Proto je třeba vzhledem k rozsahu zákazníků a různorodosti trhu s odborníky vytvořit propracovanou metodiku kontrol.
Podobné výtky měl i Hubert Lang (ANO), ani podle něj není dostatečně konkrétně stanoveno, co se míní podezřelým nákupem zbraní a velkého množství střeliva. Stejně jako Koten poukázal na to, že Česko má jeden z nejlepších zbraňových zákonů na světě a kontrola nákupů je dostatečná. Navrhovanou úpravou vláda podle poslanců ANO přenáší odpovědnost na prodejce.
Normu projedná výbor pro bezpečnost
Novela dále rozšíří možnosti policie pro zajištění zbraní. Nově je bude moci zajistit v případech, kdy od „orgánu veřejné moci“ o jejich držiteli získá informace, že může představovat „vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“.
I toto ustanovení podle ministerstva obsahuje budoucí zákon o zbraních, podle opozice ale může být zneužíváno i k zabavení neregistrovaných volně prodejných zbraní typu vzduchovek a airsoftových či historických zbraní bez soudního příkazu. Nový zákon o zbraních a střelivu také například zkracuje lhůty pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let, zahrnuje také možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli.
Před dalším schvalováním ještě normu projedná sněmovní výbor pro bezpečnost. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o zkrácení lhůty na projednávání nežádal, i když vláda chtěla novelu prosadit původně ve zrychleném režimu, což zablokovaly ANO a SPD. Schůze byla po projednání novely přerušena, ve středu mají poslanci začít schvalovat zavedení korespondenční formy hlasování pro Čechy v zahraničí.
Den samizdatu a veřejné kulturní instituce
Pozměňovacím návrhem chce skupina koaličních poslanců doplnit vládní novelu o veřejném zdravotním pojištění, podle níž členy unijní skupiny pro hodnocení zdravotnických technologií budou za Česko ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Patrně se tak změní sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Při jejich překročení by už peníze nevracely zpětně zdravotní pojišťovny jako nyní, lidé by tyto započitatelné doplatky v lékárnách dál neplatili. Předlohu čeká po úterním druhém čtení závěrečné schvalování. Uskuteční se nejdříve za dva týdny.
Vydávání tiskovin vlastním nákladem v totalitních režimech zřejmě od příštího roku připomene nový významný den, který sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Novela zákona o státních svátcích má podle návrhu koaličních poslanců uzákonit 12. říjen jako Den samizdatu.
V tento den roku 1988 protestovala skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem. Podpořili ho i opoziční poslanci Zdeněk Kettner (SPD) i Jana Berkovcová (ANO). Ta ho sice považuje za zbytečný, podle ní je nyní třeba řešit důležitější problémy, ale ráda takto vyjádří čest disidentům.
Ve druhém čtení probrala sněmovna uzákonění veřejných kulturních institucí, to je nyní před závěrečným schvalováním. Výhodou těchto institucí v porovnání s nynějšími příspěvkovými organizacemi má být podle vlády mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezit by se měla možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.
Opozice se svými tématy neuspěla
Poslanci podali v úterním druhém čtení řadu pozměňovacích návrhů, upravují různé jednotlivosti zákona, jeho účel zachovávají. O podobě předlohy by mohli hlasovat nejdříve za dva týdny. Drtivou většinu z celkem 16 pozměňovacích návrhů podala skupina poslanců opozičního ANO v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou. Vycházejí podle ní z připomínkového řízení a snaží se „eliminovat slabá místa zákona“. Pokorná Jermanová řekla, že poslanci ANO uzákonění veřejných kulturních institucí podpoří, pokud ale bude toto hnutí ve vládě, zákon pozmění.
Opozice s návrhy na projednání svých témat neuspěla. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová prosazovala, aby se poslanci zabývali porodností, hned několik požadavků přednesl lídr SPD Tomio Okamura. Chtěl, aby sněmovna přednostně projednala předlohy tohoto hnutí o zestátnění exekutorů a o rozšíření práva bránit se zbraní, nebo aby debatovala o údajném ohrožení pracovních míst kvůli unijní zelené politice.
K dalším návrhům poslanců ANO patřilo projednání finanční situace ve Vězeňské službě, odkladu digitalizace stavebního řízení z 1. července, energetická politika vlády a opět i zřízení vyšetřovací komise k loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Schillerová uvedla, že ke vzniku komise nechají poslanci ANO svolat mimořádnou sněmovní schůzi.
