Novela zákona o zbraních získala podporu kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že ustanovení by měla platit od 1. ledna 2026. Prodejci by však mohli mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Ministerstvo vnitra navrhuje nyní platný zákon novelizovat. Vláda pak napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje půjdou výhradně na ekologické projekty.
Vláda schválila novelu zákona o zbraních. Prodejci budou hlásit podezřelé nákupy
42 minut
Tisková konference po jednání vlády (24. 4. 2024)
„Držitel zbrojní licence, který je podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé,“ mělo by stát podle návrhu novely v zákoně. Pokud držitel licence oznámení neprovede, dopustí se podle návrhu přestupku.
V důvodové zprávě ministerstvo upřesňuje, že podezřelé jednání nelze z principu přesně definovat. Může ale například jít o případy, kdy se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn, pokud se prodejce domnívá, že pořízení zbraně je součástí přípravy na spáchání trestného činu nebo „abnormální zmatenost, apatie nebo výrazné známky tíživého stresu“ u nakupujícího.
Ministerstvo vnitra také upozorňuje na to, že nákup neobvyklého množství zbraní nebo střeliva už nyní aktivně sleduje policie prostřednictvím analytického nástroje přímo v Centrálním registru zbraní. Rakušan uvedl, že prodejce na podezřelé jednání upozorní v systému aktivováním takzvané „červené dlaždice“.
3 minuty
Události: Hlášení podezřelých nákupů zbraní
Podle majitele obchodu se zbraněmi Iva Hofmana jsou zákony nyní přísné a dobře nastavené a přibude mu nová povinnost. „Pro mě by byl třeba podezřelý nákup, když by člověk kupoval větší počet nadlimitních zásobníků, nebo případně větší množství určitého druhu střeliva,“ řekl prodejce s tím, že takové nákupy jsou časté například u sportovních střelců.
Zajištění zbraně policií
Novela zákona o zbraních dále rozšíří možnosti policie pro zajištění zbraní. Nově je bude moci zajistit v případech, kdy o jejich držiteli získá informace, že může představovat „vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“.
Podnět mohou podat různé instituce. „Logicky se tím mohou myslet zpravodajské služby, Policie České republiky, ale v tomto případě například i děkan, rektor či ředitel nějaké školy,“ upřesnil Rakušan.
Nový zákon o zbraních a střelivu podepsal prezident Petr Pavel na konci března. Kromě zmíněných ustanovení například zkracuje lhůty pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let, zahrnuje také možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Kvůli digitalizaci centrálního zbraňového registru a jeho propojení s dalšími policejními a zdravotními evidencemi nabyde norma účinnosti až od přespříštího roku.
Normu bude chtít vláda ve sněmovně projednat zrychleně. Hnutí ANO kritizuje, že dřívější účinnost těchto opatření nezajistila větší novela, kterou už podepsal prezident. „To, co jsme my říkali už dávno, mohlo být hotové, dávno už to mohlo být schválené, ale hlavně dávno už to mohlo být účinné,“ zdůraznila členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová.
Novela je podle ministerstva vnitra předkládána v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zabil 14 lidí a 25 lidí zranil a následně zastřelil i sebe.
Nový systém emisních povolenek
Kabinet napotřetí schválil také novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu.
Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí, oznámil šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem čtyřiceti miliard korun.
Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.
Návrh na povýšení Koudelky na generálmajora
Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka by mohl po roce povýšit z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Vláda schválila příslušný návrh prezidentovi Petru Pavlovi, aby ho povýšil 8. května při příležitosti Dne vítězství, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle dalšího návrhu by se měl brigádním generálem stát ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych.
Koudelku prezident jmenoval brigádním generálem loni 8. května. Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, který byl ke Koudelkovi a BIS silně kritický, přitom obdobnému návrhu kabinetu předtím sedmkrát nevyhověl. Fiala po zasedání uvedl, že Koudelkovo povýšení by mělo být výrazem jeho skvělých výsledků i mezinárodní spolupráce.
Výstavba obnovitelných zdrojů energie
Vláda dále schválila postup pro vymezování takzvaných akceleračních zón pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Půjde o oblasti, v nichž bude možné rychlejší povolování stavby solárních nebo větrných elektráren. Příprava a povolení stavby v nich bude trvat do dvanácti měsíců, řekl premiér Fiala. Cílem je podle něj snadnější výstavba velkých projektů obnovitelných zdrojů. Jejich podíl na celkové spotřebě je nyní kolem devatenácti procent, do budoucna se má zvýšit minimálně na třicet procent.
„Potřebujeme v České republice budovat větší kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přičemž víme, že jejich stavba není vždy jednoduchá. Proto jsme schválili takovou, aby jejich výstavba byla snazší,“ řekl Fiala. Premiér vysvětlil, že akcelerační zóny budou oblasti, kde bude možné získat stavební povolení pro vybudování velké fotovoltaické nebo větrné elektrárny.
Status umělce
Kabinet se také shodl na podmínkách, za kterých se budou lidé pracující v kulturní sféře moci ucházet o status umělce. Novela zákona má pomoci hlavně těm mimo pracovněprávní vztahy. O jejím schválení informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Návrh počítá s tím, že podpora umělců vyjde stát ročně na 126 milionů korun, zejména na uměleckých stipendiích. Týkat se má zhruba 1400 z nich. Vyplývá to z podkladů k návrhu na vládním webu. O nutnosti legislativního zavedení statusu umělce se hovoří od pandemie covidu-19, kdy opatření státu výrazně omezila možnost umělecké produkce. Novela by mohla platit od 1. ledna příštího roku.
