Sněmovna schválila nový zákon o zbraních a střelivu, který ukládá prodejcům zbraní hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Poslanci v pátek navzdory nesouhlasu resortu vnitra do vládního návrhu vložili dosavadní ustanovení, které zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek. Normu nyní dostane k projednání Senát. Dolní komora rovněž schválila, že použití vojenské munice zřejmě bude mít vlastní zákonná pravidla. Podpořila také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz nebo pravidla pro správce nesplácených úvěrů.
Sněmovna schválila nový zbraňový zákon, který ukládá prodejcům hlásit podezřelé obchody
3 minuty
Události: Přísnější podmínky pro držitele zbraní
Dodatečné změny zákona kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zabil čtrnáct lidí a dalších pětadvacet lidí zranil, žádný z poslanců nenavrhoval. Členové dolní parlamentní komory se shodli s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) na tom, že se některá opatření pokusí zavést ještě letos dílčí novelou platného zákona.
Ta by například mohla uložit prodejcům zbraní povinné ohlášení podezřelých obchodů dříve než od roku 2026, kdy má nový zákon kvůli modernizaci a digitalizaci centrálního zbraňového registru a jeho propojení s dalšími policejními a zdravotními evidencemi nabýt účinnosti.
Opoziční ANO neprosadilo, aby se termín o rok uspíšil. „Jediné, co se nám na tom zákoně nelíbí, že účinnost je až od 1. 1. 2026, a myslíme si, že některá ustanovení by měla mít účinnost daleko dříve,“ sdělila členka sněmovního bezpečnostního výboru Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
„Termín nemůžeme splnit,“ zdůvodnil Rakušan s poukazem na to, že rok 2025 bude určen pro otestování systému a že je nutné počkat i na digitalizaci zdravotnictví. ANO poté neuspělo ani s návrhem doprovodného usnesení, aby ministerstvo zdravotnictví urychlilo digitalizaci zdravotní dokumentace a přístupu do ní.
Nový zákon zkracuje z deseti na pět let lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní, zahrnuje možnost policie případně nařídit tuto prohlídku kdykoliv.
Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Lékař, který zjistí, že jeho pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které omezují jeho zdravotní způsobilost, má mít podle nového předpisu povinnost oznámit tento fakt bez zbytečného odkladu policii.
Povinné specializované psychologické vyšetření
Dílčí novela by mohla ještě letos zavést povinné specializované psychologické vyšetření pro nové žadatele o zbrojní oprávnění, případně o tom bude moci rozhodnout vláda na základě zmocnění podle nového předpisu. Platný zákon psychologický posudek nevyžaduje, nutné je jen doložení zdravotní způsobilosti žadatele. Praktický lékař, který tuto způsobilost osvědčuje, si pouze může vyžádat také posudek psychologa. Praktičtí lékaři podle poslanců ANO nyní nemají přístup do psychologických vyšetření svých pacientů, což by nová úprava mohla změnit.
Nový zákon by měl také povolit pouze držitelům zbrojního průkazu pořízení zbraně typu flobert, i když to podle opozičních poslanců povede k zániku jejích českých výrobců. Snahu opozice o zachování specializovaného režimu pro takzvané flobertky sněmovna nepodpořila, podle ministerstva vnitra by to nebylo v souladu s evropskou zbraňovou směrnicí.
Samostatný zákon pro vojenskou munici
Nakládání s vojenskou municí, kterou představují granáty, bomby, miny, letecké pumy nebo dělostřelecké náboje ráže dvaceti milimetrů a větší, bude mít nově samostatný zákon. Ten zjednodušuje a modernizuje právní úpravu a snižuje administrativní zátěž držitelů munice i státních orgánů. Zrušit se mají papírové doklady a důrazně se preferuje elektronická komunikace, a to prioritně prostřednictvím portálu Centrálního registru zbraní.
Nový zákon počítá podobně jako samostatný zbraňový zákon se zrušením fyzických dokladů, jakými jsou muniční průkaz či licence, a stanovuje přísnější podmínky pro získání a držení oprávnění k manipulaci s municí. Vztahovat se bude také na ženijní munici, demoliční nálože nebo pyrotechnické prostředky.
Zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz
Poslanci rovněž schválili zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Zákon, který bývá označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce.
Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.
Nově budou muset klienty podle vládní novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.
Nová pravidla pro správce nesplácených úvěrů
Správci nesplácených úvěrů i obchodníci s těmito úvěry dostanou nová pravidla, kterými se budou muset řídit. Správci úvěrů například budou muset získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky a budou muset plnit požadované podmínky. Zpřísní se i požadavky na obchodníky s těmito úvěry.
Dosud se obchod s nesplácenými úvěry řídil pouze občanským zákoníkem a obchodníci pouze museli mít živnostenské oprávnění. Takzvané nevýkonné úvěry jsou buď nesplácené úvěry, nebo takové, kde jsou indikovány problémy s možným splácením. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je cílem návrhu vytvoření jednotného evropského trhu s portfoliem takových úvěrů.
Babiš neprosadil zařazení dalších bodů
Předseda ANO Andrej Babiš neuspěl s návrhy na zařazení čtyř desítek nových bodů do programu sněmovní schůze. Část z nich se týkala důchodů. K názvům nových bodů týkajících se penzí si Babiš vypomohl titulky a články, a to i těmi, které vyšly po středečním verdiktu Ústavního soudu ke zkrácení loňské mimořádné valorizace důchodů.
Jeden z nich lídr ANO pojmenoval jako výzvu všem důchodcům, aby si nalepili na lednici slogan, že už nikdy nebudou volit žádnou z pětice vládních stran. Na penze doporučoval Babiš přesměrovat peníze určené na podle něho netransparentní nákup vojenských letounů F-35.
I v souvislosti se středečním rozhodnutím ústavních soudců chtěl Babiš stejně jako v minulosti probírat „mocenský kartel“ vlády, parlamentních komor, Hradu a nyní i Ústavního soudu. „Mocenský kartel se snaží ovládnout i všechny nezávislé instituce,“ prohlásil. Jmenoval statistický úřad, Energetický regulační úřad a antimonopolní úřad. „Ten mocenský kartel je gigantický a nezastaví se před ničím,“ dodal.
Okamura žádal jednání o exekucích
Poté vystoupil i lídr SPD Tomio Okamura, který žádal, aby se poslanci zabývali situací lidí v exekucích a podporou lidí se zdravotním postižením. Exekuce chtěl Okamura probírat kvůli záměru na zavedení základní minimální srážky ze mzdy, což by podle něho mohlo zasáhnout do nezabavitelného minima. „Dluhy se platit mají, ale systém nelze nastavit tak, aby byl likvidační,“ řekl. Další návrh předsedy SPD se týkal debat o zvýšení příspěvků na péči. „Vláda Petra Fialy hodila zdravotně postižené občany přes palubu,“ tvrdí.
O Babišových a Okamurových návrzích nakonec dolní komora nehlasovala, koaliční kluby jejich zařazení vetovaly.
