Uběhlo třináct dnů od prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze a v těchto dnech se vyhodnocují aspekty zásahu. O šetření se stará Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru pro Českou televizi policejní postup ocenil. „V téhle chvíli chci říct, že šlo o profesionální výkon. Jako Česká republika jsme ukázali, že umíme věcně i komunikačně na takovou obrovskou tragédii zareagovat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.
V zásahu policie na filozofické fakultě jsem nezaznamenal pochybení, řekl Rakušan. V systému držení zbraní ale žádá změny
27 minut
Interview ČT24: Vít Rakušan (3. 1. 2024)
Úřad vnitřní kontroly zkoumá aspekty policejního zásahu. „Rozdělil bych to na dvě věci. Jednou je policejní práce jako taková, kde skutečně doposud pochybení nevidím,“ zdůraznil Rakušan. „Druhá věc, Úřad vnitřní kontroly zkoumá zásah sekundu po sekundě a vyhodnocuje také veškerou komunikaci policistů. Uvažuje se o alternativách, jestli se nedalo udělat něco lépe. Ani od generální inspekce bezpečnostních sborů, která zvažuje i řadu podnětů od veřejnosti, zatím nebyl zahájen žádný úkon trestního řízení,“ přidal ministr vnitra a připomněl, že policie příští týden uspořádá speciální tiskovou konferenci, kde zodpoví detailněji otázky ohledně zásahu.
Zásadní je podle vicepremiéra nyní pomoci lidem postiženým tragickým útokem. „Chtěl bych poděkovat všem zainteresovaným. Dali jsme k dispozici veškeré intervenční týmy, které máme. Spolupracujeme s rektorátem Univerzity Karlovy a děkanátem FF UK. Zavedli jsme v podstatě okamžitě intervenční linky. Do budoucnosti je ovšem jednou z výzev reforma psychiatrické péče. Snadnější dostupnost a motivování lékařů, aby se této specializaci věnovali,“ upozornil Rakušan.
„Nechci, aby to vypadalo jako zlehčení, ale nebavme se jen o fyzické ochraně budov, bavme se také o práci s lidmi. O psychohygieně a duševním zdraví. O práci se studenty vysokých škol,“ nabádá předseda hnutí STAN.
Kontrola sociálních sítí
Tragická střelba upozornila na debatu v několika oblastech bezpečnosti. K bezpečnostním pravidlům na vysokých školách se přidává například i téma, zda má policie výrazněji kontrolovat sociální sítě. „Tohle už policie dělá. Mnohdy lidé, kteří tomu nepřejí, to nazývají cenzurou a vyhledáváním závadných názorů. Vůbec ne, jde o vyhledávání trestných činů. Ty jsou jasně stanoveny stávající legislativou. Proto jsme od ledna zřídili specializované pracoviště NCTEKK, které se věnuje kyberkriminalitě a terorismu. Tito lidé aktivně mapují sociální sítě, aby vyhledávali potenciální rizika,“ řekl Rakušan.
Podle šéfa pražské policie Tomáše Lercha je potřeba zkoumat, proč měl střelec takový arzenál zbraní, zda nešlo o pochybení jednotlivce. „Systém si rozhodně vyžaduje vylepšení. Vylepšení je v novelizaci. Prodejce zbraní a střeliva bude mít povinnost udávat informace o masivním nákupu střeliva, zbraní a podobně. Informace se okamžitě promítne do policejního systému,“ řekl Rakušan.
Úprava zbraňové legislativy
Příští týden ve středu se podle něj ve sněmovně uskuteční kulatý stůl ke zbraňové legislativě, kde bude představena novela, která má nabýt účinnosti počátkem roku 2026. „Tato zbraňová legislativa se chystá od roku 2017. Za minulé vlády se nedostala ani do sněmovny, nebyla schválena. My jsme ji posunuli do legislativního procesu a v systému leží od května. Bohužel vidíme, jak funguje nyní sněmovna. Na projednání novely se dostalo až na podzim, teď je před třetím čtením,“ uvedl Rakušan. Legislativa podle něj může pomoci v prevenci takových činů.
Mimo novelu zatím došlo k systémové novince. „Co jsme zavedli operativně a bude to ve stávajícím systému fungovat od čtvrtka, je taková červená dlaždice pro prodejce munice i zbraní. I bez legislativní opory je žádáme, aby tuto dlaždici použili na své identifikační stránce a hlásili, když někdo kupuje větší množství zbraní a munice a hlásili to policii,“ dodal Rakušan.
Chystaná novela dává vládě podle Rakušana i oprávnění už bez další diskuze ve sněmovně vydat nařízení o nutnosti psychologických testů. Vicepremiér chce prosazovat plošné testování. Šlo by údajně o dva až tři tisíce žadatelů.
