Členové WHO dosáhli předběžné dohody o řešení budoucích pandemií

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhli po třech letech diskusí předběžné dohody o způsobu řešení budoucích pandemií, řekla agentuře AFP spolupředsedkyně vyjednávacího orgánu, která je zároveň francouzskou velvyslankyní pro světové zdravotnictví, Anne-Claire Amprouová.

„V zásadě jsme se dohodli,“ sdělila Amprouová a dodala, že delegáti se znovu sejdou v úterý 15. dubna v Ženevě, aby text doladili. Text také musí schválit všechny členské země organizace na květnovém shromáždění.

O dohodě, která by mohla posílit spolupráci před pandemiemi, při nich i po nich, začaly členské země organizace jednat poté, co WHO přiznala selhání při pandemii nemoci covid-19. Podle původních plánů měly státy dosáhnout shody nad textem nové úmluvy loni v květnu.

Schválení předběžné dohody předcházel téměř čtyřiadvacetihodinový diskusní maraton. Její schválení vyvolalo v sále několikaminutový nadšený potlesk. „Je to velmi dobrý signál. Jste součástí neuvěřitelného příběhu, který vzniká,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Spor okolo předávání technologií pro výrobu zdravotnických produktů

Jedním z hlavních sporných bodů třicetistránkového dokumentu je část, která definuje předávání technologií pro výrobu zdravotnických produktů souvisejících s pandemií, a to zejména ve prospěch rozvojových zemí, řeklo AFP několik zdrojů. Tato otázka byla jádrem stížností nejchudších zemí v době pandemie covidu-19, kdy tyto země viděly, jak si bohaté státy monopolizují dodávky vakcín a testů.

Řada zemí, kde je farmaceutický průmysl významnou součástí ekonomiky, se staví proti myšlence povinného předávání technologií a trvá na jeho dobrovolnosti. Podle jednoho z delegátů byl tento bod vyřešen, ale zatím ještě není k dispozici poslední verze textu.

Výkonný ředitel mezinárodní nevládní organizace Knowledge Ecology James Packard Love, který jednání pozorně sledoval, sdělil, že původní návrhy předložené generálním ředitelem byly poměrně ambiciózní, u konečného návrhu tomu ale tak není. I tak má podle něj dosažení dohody spoustu pozitivních stránek.

Michelle Childsová z nevládní organizace Iniciativa pro léky na opomíjené nemoci už v pátek AFP řekla, že dohoda o řešení pandemií nebude dokonalá a ne všechny ambice budou splněny, protože bude výsledkem kompromisu. Vytvoří však zásadní nový základ, na kterém bude možné stavět při záchraně životů při příštích celosvětových zdravotních krizích.

Spojené státy, které se k počátečním jednáním připojovaly pomalu, letos od diskusí odstoupily. Nový americký prezident Donald Trump po svém nástupu do úřadu nařídil vystoupení z WHO a zakázal účast na jednáních. Zdůvodnil to tím, že organizace podle něho špatně postupovala ohledně pandemie covidu-19 a ani nedokázala přijmout potřebné reformy. Trump také tvrdí, že pro USA členství znamená „nespravedlivě zatěžující platby“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...