Členové WHO dosáhli předběžné dohody o řešení budoucích pandemií

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhli po třech letech diskusí předběžné dohody o způsobu řešení budoucích pandemií, řekla agentuře AFP spolupředsedkyně vyjednávacího orgánu, která je zároveň francouzskou velvyslankyní pro světové zdravotnictví, Anne-Claire Amprouová.

„V zásadě jsme se dohodli,“ sdělila Amprouová a dodala, že delegáti se znovu sejdou v úterý 15. dubna v Ženevě, aby text doladili. Text také musí schválit všechny členské země organizace na květnovém shromáždění.

O dohodě, která by mohla posílit spolupráci před pandemiemi, při nich i po nich, začaly členské země organizace jednat poté, co WHO přiznala selhání při pandemii nemoci covid-19. Podle původních plánů měly státy dosáhnout shody nad textem nové úmluvy loni v květnu.

Schválení předběžné dohody předcházel téměř čtyřiadvacetihodinový diskusní maraton. Její schválení vyvolalo v sále několikaminutový nadšený potlesk. „Je to velmi dobrý signál. Jste součástí neuvěřitelného příběhu, který vzniká,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Spor okolo předávání technologií pro výrobu zdravotnických produktů

Jedním z hlavních sporných bodů třicetistránkového dokumentu je část, která definuje předávání technologií pro výrobu zdravotnických produktů souvisejících s pandemií, a to zejména ve prospěch rozvojových zemí, řeklo AFP několik zdrojů. Tato otázka byla jádrem stížností nejchudších zemí v době pandemie covidu-19, kdy tyto země viděly, jak si bohaté státy monopolizují dodávky vakcín a testů.

Řada zemí, kde je farmaceutický průmysl významnou součástí ekonomiky, se staví proti myšlence povinného předávání technologií a trvá na jeho dobrovolnosti. Podle jednoho z delegátů byl tento bod vyřešen, ale zatím ještě není k dispozici poslední verze textu.

Výkonný ředitel mezinárodní nevládní organizace Knowledge Ecology James Packard Love, který jednání pozorně sledoval, sdělil, že původní návrhy předložené generálním ředitelem byly poměrně ambiciózní, u konečného návrhu tomu ale tak není. I tak má podle něj dosažení dohody spoustu pozitivních stránek.

Michelle Childsová z nevládní organizace Iniciativa pro léky na opomíjené nemoci už v pátek AFP řekla, že dohoda o řešení pandemií nebude dokonalá a ne všechny ambice budou splněny, protože bude výsledkem kompromisu. Vytvoří však zásadní nový základ, na kterém bude možné stavět při záchraně životů při příštích celosvětových zdravotních krizích.

Spojené státy, které se k počátečním jednáním připojovaly pomalu, letos od diskusí odstoupily. Nový americký prezident Donald Trump po svém nástupu do úřadu nařídil vystoupení z WHO a zakázal účast na jednáních. Zdůvodnil to tím, že organizace podle něho špatně postupovala ohledně pandemie covidu-19 a ani nedokázala přijmout potřebné reformy. Trump také tvrdí, že pro USA členství znamená „nespravedlivě zatěžující platby“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 38 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...