Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se první člověk nakazil nemocí, která následně dostala jméno covid-19. Původ viru stále není definitivně jasný, největší pozornost se upírá na dva možné scénáře.
Umělý, nebo přirozený? Pět let od startu pandemie nejsou jasné důkazy původu viru
Kaloň zamával křídly a pokusil se na poslední chvíli uhnout – ale lovec byl rychlejší, srazil ho k zemi. Muž v bílém laboratorním plášti měl zpocené ruce, není proto divu, že mu ampulka vyklouzla a roztříštila se o hranu stolu.
Dva příběhy – dvě možné verze toho, jak začala pandemie covidu-19. Obě mají své zarputilé obhájce i odpůrce, oběma chybí jasné a definitivní důkazy. První říká, že pandemie začala, když virus pronikl od nakaženého kaloně na tržnici v čínském městě Wu-chan. Druhá tvrdí, že virus vznikl úpravou v laboratoři umístěné ve stejném městě, odkud pak z nějakého důvodu unikl.
Na čem se shodnou všichni
Základní fakta jsou dobře známá, ověřená několika vyšetřováními a také celou řadou nezávislých výzkumů. Nezpochybňují je zastánci ani jedné z hypotéz. V půlce prosince roku 2019 se ve městě Wu-chan objevily případy zápalu plic neznámého původu, na konci roku byli první nakažení přijatí do nemocnic, kde lékaři zjistili, že na nemoc nezabírá žádná léčba a virus, který ji způsobuje, neznají.
Na přelomu roku se ukázalo, že je choroba extrémně nakažlivá, že se jedná o blízkého příbuzného viru SARS a že infikovaní často umírají. Během několika dalších dní začal patogen pronikat za hranice města, pak země, nakonec i kontinentu. Pandemie covidu-19 začala naplno.
Začalo to na tržišti
Stejná shoda panuje mezi oběma tábory i ohledně místa, kudy virus pronikl mezi lidi. Epidemiologická vyšetření jasně prokazují, že tím místem bylo wuchanské tržiště, kde se prodávala živá zvířata, čerstvé maso i mořské plody.
„V tomto jedenáctimilionovém městě byla polovina prvních případů spojena s místem o velikosti fotbalového hřiště,“ uvedl už předloni v recenzované studii virolog Michael Worobey, jehož tým na tržiště Chua-nan jako na možné místo vzniku pandemie jako první upozornil.
Tržiště ve Wu-chanu několik měsíců před vznikem pandemie
Letos pomyslné prvenství tržnice definitivně potvrdila analýza, která vyšla v odborném časopise Cell. Její autoři přezkoumali všechny dostupné genetické materiály z počátku pandemie, spojili důkazy epidemiologické, virologické a další. V současné době už není možné získat jiná vstupní data, není ani pravděpodobné, že by se z těch dostupných dalo zjistit něco dalšího nebo převratného. Tato studie tedy nyní představuje vrchol současného poznání o okamžiku, kdy se covidem nakazil první člověk.
Tím byla prodavačka mořských plodů z trhu Chua-nan, u níž se první příznaky nemoci objevily 11. nebo 12. prosince 2019. Tehdy ale nikoho nenapadlo, že by její chorobu mohl způsobit neznámý mikroorganismus. A ke stejnému místu se vážou i další případy z prosince, například ten první, který si čínští lékaři spojili s doposud neznámým virem. Zde byl pacientem jednačtyřicetiletý účetní, jenž onemocněl týden před Vánocemi.
První dělení
A tady se poprvé začínají obě hlavní hypotézy o původu viru rozdělovat. Příznivci té o přirozeném původu upozorňují na cesty, kudy se mohl virus na tržiště dostat z volné přírody, zatímco obhájci hypotézy o umělém původu zdůrazňují, jak blízko leží tržiště od wuchanského Virologického institutu a zdůrazňují, že právě tam probíhal roky výzkum, který byl zaměřený právě na koronaviry.
Zaměřme se nejprve na scénář, podle nějž SARS-CoV-2 mohl pocházet od zvířete – tedy na příběh, který začíná kaloněm.
Kaloní kolonie jako semeniště virů
Kaloni jsou něco jako netopýři, liší se od nich hlavně tím, že bývají zpravidla větší, v zimě nehibernují a neorientují se pomocí echolokace, ale zrakem. Naopak je s netopýry spojuje to, že žijí v obrovských koloniích v těsném kontaktu. A to je prostředí jako stvořené pro nejrůznější nakažlivé choroby, zejména ty respirační, ale i parazitické: když od sebe dělí zvířata jen pár centimetrů, mohou se viry, bakterie nebo plísně šířit mnohem snadněji.
Právě proto si kaloni a netopýři vybudovali z pohledu člověka zcela extrémní ochranu, kdy jejich imunitní systémy jedou na plný výkon. Tito okřídlení savci mají navíc neustále zvýšenou teplotu, což obyčejně viry likviduje. Současně to ale umožňuje, aby mezi nimi vznikaly neustále nové a nové virové varianty, jež díky nepřátelskému prostředí v tělech kaloňů bývají značně odolné proti obranyschopnosti jiných organismů.
Stalo se to už mnohokrát, nemocí, které tito živočichové na lidi přenesli, jsou doslova desítky. Asi nejznámější je virus marburg, který byl odhalen u kaloňů egyptských, pravděpodobný je také kaloní původ viru SARS-CoV-1 z počátku tohoto století.
Kaloni se ale s lidmi nepřátelí a nepotkávají, nákaza člověka od tohoto letouna je tedy nepravděpodobná. Už u prvního SARSu se prokázalo, že „prošel“ přes další druhy ještě dřív, než se dostal k lidem – predátor se nakazil zřejmě na lovu nebo když konzumoval mršinu kaloně. Konkrétně šlo o cibetkovitou šelmičku jménem ovíječ maskovaný, kterou posléze potkalo masivní vybíjení. Ovíječ má na rozdíl od kaloňů jednu zásadní vlastnost, jež ho předurčuje ke kontaktu s člověkem – jeho křehké šťavnaté maso totiž lidem velmi chutná.
A tak se s ovíječi obchodovalo na tržištích, kde se mohli kupující snadno nakazit.
V případě covidu-19 je „podezřelých“ z tohoto mezidruhového přeskoku rovnou několik. Když čínské úřady původ pandemie na začátku ledna 2020 vyšetřovaly, získaly stěry ze všech prodejních pultů na výše uvedeném tržišti. Analýzy nic definitivního nenašly, ale odhalily několik podezřelých – jsou jimi psi mývalovití a už zmíněný ovíječ maskovaný.
Dalšími možnými přenašeči jsou podle vědců myším podobní hlodouni, ježek amurský a dikobraz krátkoocasý. Menší pravděpodobnost se pojí s jelínkem mundžakem malým a svištěm himálajským, byť ani u nich se podle Worobeyho studie možnost mezičlánku nedá vyloučit.
Právě DNA všech těchto tvorů totiž byla v tržnici nalezena nejblíže míst, kde se podařilo odhalit i vzorky RNA viru SARS-Cov-2. Pozoruhodné je, a je to také jeden z nejsilnějších argumentů pro přirozený původ nemoci, že se tam povedlo odhalit rovnou dvě linie viru. To by naznačovalo, že tam mohl být delší dobu a nějak se tam měnil, nebo že už dorazilo více zvířat, jejichž populace byla infikovaná. Naopak padla dříve často zmiňovaná možnost, kterou byl přenos přes luskouna – stopy DNA tohoto tvora se totiž na tržišti nenašly.
Vším výše popsaným se snižuje pravděpodobnost hypotézy, že virus vznikl uměle: kdyby to byla pravda, pak by ho museli nezávisle na sobě na trh přinést nejméně dva nakažení lidé. Aby se v době, kdy byla infikovaná jen hrstka pacientů, dostali na trh rovnou dva zaměstnanci jedné laboratoře, není příliš pravděpodobné – ale ani vyloučené.
Virologická laboratoř
Zastánci hypotézy o umělém původu viru se opírají především o souhru okolností, kdy pandemie vznikla ve městě, kde fungovala laboratoř, v níž se právě tyto viry zkoumaly. A to i metodami, jež u řady expertů vyvolávaly znepokojení.
Laboratoř vznikla už roku 2017 a byla určená k výzkumu těch nejnebezpečnějších patogenů, které lidstvo zná. Bylo to první čínské zařízení typu BSL-4 – tedy laboratoř s těmi nejpřísnějšími podmínkami a zabezpečením. Například Česko má tato zařízení dvě, jednak vojenskou nemocnici v Těchoníně, a pak laboratoř v Milíně, kterou provozuje Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany.
Peking si od pracoviště sliboval hlavně vývoj lepší obrany proti koronavirům; první SARS Čínu zasáhl velmi tvrdě. A řada analýz už před rokem 2019 tento typ virů opakovaně řadila mezi skupinu, která vyvolá s vysokou pravděpodobností příští pandemii.
Už roku 2017 se objevily první obavy, jestli je wuchanská laboratoř dostatečně bezpečná. Kritici upozorňovali zejména na to, že je nevhodné, aby takové zařízení fungovalo v centru tak velkého města, jako je jedenáctimilionový Wu-chan. Někteří experti varovali, že Číně se nedaří úplně dobře své biologické vzorky ochránit před úniky: podle molekulárního biologa Richarda Ebrighta z Rutgersovy univerzity virus SARS unikl z vysoce zabezpečených zařízení v Pekingu rovnou několikrát.
Dlouhodobě znepokojivá byla dle něj už před pandemií i netransparentnost čínského výzkumu virů. Pro odborný žurnál Nature Ebright zdůraznil i obavy z potenciálního vojenského zneužití výzkumu s tím, že „tyto laboratoře mají vždy dvojí možné využití.“ Fakt, že se budou v centru obří metropole vstřikovat smrtící varianty virů do těl opicím, experta již roku 2017 naplňoval spíše obavami. „Mohou utéct, škrábat, kousat,“ sdělil. „Laboratorní nehody se dějí překvapivě často,“ poznamenala k tomu molekulární bioložka Alina Chanová působící v americkém výzkumném ústavu Broad Institute.
Často se zmiňuje i blízkost tohoto pracoviště k tržišti. To je ale zavádějící, protože obě místa jsou od sebe vzdálená asi čtyřicet minut jízdy autem a nenašel se ani žádný vztah mezi lidmi z laboratoře a tržnicí.
Kontroverzní cíl
A tato laboratoř nejenže fungovala, ale zkoumala i viry s kontroverzním cílem, jemuž se říká odborně „gain of function“. To znamená, že se virus uměle upraví, aby získal nové funkce – například aby v rámci výzkumu lépe nakazil pokusná zvířata, nebo v případě výzkumu pro vývoj biologické zbraně se stal více smrtícím.
Právě takový výzkum měl proběhnout ve Wuchanském virologickém institutu, a to pouhý rok před propuknutím pandemie, a navíc s podporou amerických vědců z vládní organizace NIH. Problém s touto hypotézou spočívá v tom, že při této spolupráci nikdy badatetelé nevytvořili potenciálně infekční virus. Důležité je i to, že konkrétní návrh na vytvoření viru s charakteristickými rysy SARS-CoV-2 byl zamítnut a tento výzkum nebyl nikdy proveden.
Kdo má pravdu
Tento článek je zpravodajskou rekapitulací, nemůže tedy spor mezi oběma stranami vyřešit. Může jen přinést co nejlepší popis situace a výčet argumentů pro obě možnosti. A také výsledky oficiálních výzkumů, které se snažily přijít na původ nemoci a viru, jenž ji způsobuje.
Zprávou, za kterou se podle všeho skrývá největší autorita, je vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO), jež by měla sloužit jako nezávislý orgán, který bude zajímat jen pravda a pomoc lidem. A WHO už v dubnu 2020 uvedla ústy své mluvčí toto: „Všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 jsou netopýři z Číny“. Důkazy podle tohoto i dalších prohlášení nenaznačují, že by byl virus uměle upraven, nebo dokonce vyroben v laboratoři.
Peking dlouhodobě odmítá, že by měl se vznikem viru cokoliv společného, stejné prohlášení vydal hned na začátku roku 2020 i Wuchanský virologický institut.
Mnohem méně jednoznačně působí vyjádření USA. Tam totiž s vlastním vysvětlením přišlo rovnou několik úřadů, a to v různých časech. Navíc se tato prohlášení obsahově lišila i na základě toho, zda vyšla v době vlády prezidenta Donalda Trumpa, nebo Joea Bidena.
A co se týká vědců, pak drtivá většina článků v kvalitních recenzovaných časopisech se přiklání k hypotéze o přirozeném původu nemoci.