Před osmdesáti lety osvobodila britská armáda německý koncentrační tábor Bergen-Belsen v Dolním Sasku, kde podle historičky památníku Terezín Radany Rutové spatřila obraz naprosté zkázy. V táboře bylo na 55 tisíc přeživších vězňů, mezi nimiž byla velká část vážně nemocná – tito lidé byli jak psychicky, tak fyzicky vyčerpáni, přiblížila historička. „Britská armáda nalezla i vyšší tisíce lidí, kteří již byli po smrti,“ dodala.
Většina lidí byla do tábora Bergen-Belsen dopravena až v jarních měsících roku 1945, kdy již nefungovalo zásobování jídlem, vodou a v posledních dnech ani pohřbívání mrtvých, popsala situaci v táboře Rutová. „O sanitárních hygienických podmínkách nelze mluvit jinak, než že nebyly téměř žádné,“ dodala historička.
„Britská armáda nalezla obraz naprosté zkázy,“ popsala Rutová s tím, že Britové ihned zahájili záchranné akce, přičemž zřídili polní pohotovostní nemocnici. „Práce byla velmi složitá, spousta lidí denně umírala a situaci ztěžovaly také všudypřítomné nemoci – skvrnitý tyfus, břišní tyfus, úplavice, tuberkulóza a další nemoci z vyčerpání,“ přiblížila historička. Britové museli nakonec kvůli tyfové epidemii celý tábor zapálit, uvedla.
Na skvrnitý tyfus v táboře zemřela například Anna Franková s její sestrou či zřejmě i malíř a spisovatel Josef Čapek.
Bergen-Belsen nebyl vyhlazovacím táborem, podle historičky byl „původně založený jako tábor pro válečné zajatce a na jaře roku 1943 jeho část wehrmacht předal SS a zřídili tam takzvaný výměnný tábor“.
