Tyfus

V Havlíčkově Brodě znovu vede cesta k tyfovému hřbitovu, na kterém byli za první světové války pohřbíváni židovští váleční uprchlíci. O obnovení přístupu k tomuto zalesněnému ostrůvku v polích s osmi desítkami náhrobních kamenů se postarala radnice. Podnět ke zviditelnění památky vyšel od tamních skautů a členů výboru zastupitelstva města pro cestovní ruch.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Epidemie provázejí lidstvo dlouhá staletí. Ve středověku v době moru se objevila obvinění, že Židé otrávili vodu ve studnách. Později zabíjela španělská chřipka; rozmohla se s koncem první světové války a do léta 1919 si vyžádala mnohamilionové oběti. Tyfus se zase šířil hlavně v koncentračních táborech za druhé světové války, ale v Československu se znenadání objevil ještě v roce 1954. Pohled do historie ukazuje, že po epidemiích nemusí nastat pohroma.