Zbraňový zákon by mohl dostat v reakci na prosincový útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy novelu, i když ho má za dva roky nahradit zcela nový zákon. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) by chtěl zavést povinné psychologické testy pro žadatele o zbrojní průkaz, prodejcům zbraní a střeliva by zase rád stanovil povinnost hlásit podezřelé obchody. Na debatě ministra s poslanci a odborníky však zazněly i výhrady vůči takovým změnám. Rakušan zároveň ujistil, že nový zákon, který je nyní ve sněmovně, se na poslední chvíli měnit nechystá.
Nový zbraňový zákon je nyní před závěrečným čtením v Poslanecké sněmovně a projít by jím měl ještě v lednu. Účinný bude ale až od roku 2026. Vít Rakušan by proto chtěl připravit dílčí novelu stávajícího zbraňového zákona, která by začala platit dříve.
Jedna ze změn, které by mohla taková novela obsahovat, by podle Rakušana mohla být povinnost pro prodejce zbraní a střeliva hlásit podezřelé obchody. „Aby červená dlaždice v systému nebyla dobrovolná, ale povinná,“ charakterizoval ministr.
Prodejci mají však výhrady. Hlavně jim chybí definice, jaký nákup je podezřelý. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Růžičky (ANO) navíc ani není potřeba, aby podezření hlásili prodejci. „Kdyby policie uměla pracovat s daty, která dávají prodejci do registru, a našla, kdo má kolik zbraní, tak bychom byli bez problémů,“ míní.
Diskuse o psychotestech
Především se ale hraje o možnost, že by se zavedly povinné psychotesty pro ty, kdo o zbrojní průkaz žádají poprvé. „Psychologické prověření žadatele by bylo namístě. Občas uvádím absurdní příklad toho, že když má někdo na půl roku zabaven řidičský průkaz za to, že nadýchal zbytkový alkohol 0,27 promile, tak prochází psychologickým vyšetřením, než se mu znovu vydá řidičský průkaz,“ srovnal Rakušan.
Podle něj by povinné vyšetření mohla stanovit vláda na základě zmocnění daného zákonem. Platný zákon ani jeho nová podoba psychologický posudek nevyžadují, nutné je pouze doložení zdravotní způsobilosti žadatele. Praktický lékař, který tento posudek vydává, si ovšem může vyžádat také posudek psychologa.
Předseda odborné rady Asociace klinických psychologů Václav Šnorek varoval, že plošné testování je nerealizovatelné, protože klinických psychologů je málo. Za vhodnější pokládá optimalizovat stávající systém, dát praktickým lékařům metodiku, koho na psychologické vyšetření posílat. „Naprostá většina duševně nemocných se nedopouští agrese. Screeningová vyšetření formou dotazníku nemají smysl, musela by být podrobná,“ uvedl Šnorek. Podobně se vyjádřil i David Vaněk z Psychiatrické společnosti, podle něhož plošné testování „není reálné ani efektivní“.
Opoziční poslanec Jiří Mašek (ANO) pak ministra vnitra vyzval, aby se nenechal „tragickou událostí natlačit do nějakých atypických řešení“. Rakušan ujistil, že k tomu se nechystá. Konkrétní změny by podle něj měla připravit pracovní skupina poslanců ze všech frakcí za účasti expertů a zástupců ministerstev.
Nový zákon bude čekat na digitalizace, účinný bude od roku 2026
Nový zbraňový zákon zavede řadu dalších novinek – zkrátí z deseti na pět let lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní, policie bude moci nařídit tuto prohlídku kdykoli, ošetřující lékaři dostanou přístup do centrálního registru zbraní a budou ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Když by takový pacient trpěl nemocí, vadou nebo stavem, které omezují jeho zdravotní způsobilost, měl by lékař povinnost oznámit to policii.
Policisté pak budou mít možnost zadržet zbraně jejich držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika. Měl by se také rozšířit okruh zbraní podléhajících regulaci například o flobertky, i když opoziční poslanci k tomu mají výhrady. Milena Bačkovská z ministerstva vnitra uvedla, že by kvůli evropské směrnici neměl být zaveden specializovaný režim pro tento typ zbraní, protože je lze po převrtání hlavně použít jako standardní klasickou střelnou zbraň. Zákon by měl zpřísnit i nakládání s některými součástmi zbraní, mimo jiné s velkokapacitními zásobníky nebo s polotovary zneužitelnými pro nelegální výrobu zbraní.
Že začne nový zákon platit až od roku 2026, souvisí s digitalizací centrálního registru zbraní a jeho propojením s dalšími složkami. V důsledku se budou místo papírových zbrojních průkazů či licencí používat elektronická oprávnění k používání zbraní v centrálním registru zbraní.
Zbrojní průkaz mělo v Česku k loňskému listopadu 316 564 lidí, meziročně jich přibylo přes dva tisíce. Počet registrovaných zbraní překročil milion.
