Střelce je třeba včas rozpoznat, psychotesty ano, omezení zbraní ne, zaznělo v debatě politiků

Nahrávám video
Události, komentáře o zbraňové legislativě a ochraně měkkých cílů
Zdroj: ČT24

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

Za nejzásadnější opatření považuje místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) monitoring chování a včasné zachycení radikalizujícího se člověka. Protože střelci podle něj útočí často ve vlastních školách, je třeba vyškolit personál, který dokáže potenciálního útočníka detekovat a začít s ním pracovat. „Začnou psát na sociálních sítích, začnou to sdělovat svým kamarádům, nejbližšímu okolí, začnou tvořit nějaký manifest,“ vyjmenovává kroky osamělých střelců.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) míní, že okolí střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – rodiče či kamarádi – muselo změnu chování určitě pocítit. „Je nutné, aby lidé nebyli lhostejní ke svému okolí. (…) V případě, že někdo má pocit, že se člověk začíná radikalizovat, je nutné na to nějakým způsobem upozornit,“ říká. Volá také po ochraně měkkých cílů, opatření podle něj měla přijít už po střelbě v ostravské nemocnici z roku 2019.

„Neumím si představit, že by ve všech veřejně přístupných budovách byly instalovány bezpečnostní rámy a probíhaly bezpečnostní kontroly, ale nepochybně lze zavést nějaké systémy varování, bezpečnostní tlačítka, která mohou upozornit na rizikovou situaci,“ domnívá se bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (SOCDEM).

Bartošek připouští, že zpřísnění opatření je možné, ale zdůrazňuje, že pokud se někdo rozhodne zabíjet a vyzbrojí se, najde posléze způsob, jak čin provést. „Nebude-li mít zbraně, může mít nůž, nebude-li mít nůž, může mít auto nebo nůžky nebo jakoukoliv jinou zbraň,“ podotýká. Úkolem proto podle něj je, aby se ke zbraním nedostali lidé, kteří nemají psychickou a morální způsobilost.

S Bartoškem souhlasí senátor Tomáš Jirsa (ODS): „Když dáme bezpečnostní rámy na univerzitu, tak půjde do obchodního domu. Svět prostě není tak bezpečný, jak býval, nicméně pořád jsme velmi bezpečná země, jedna z nejbezpečnějších v Evropě,“ zdůrazňuje senátor ODS a dodává, že tragická událost přinesla i pozitiva – vyzdvihuje vzájemnou pomoc mezi studenty, práci vedení fakulty a sounáležitost.

S psychotesty politici souhlasí, omezení zbraní je ožehavější

Tuzemskou zbraňovou legislativu Bartošek považuje za „poměrně velmi dobrou“ a úpravy by měly přijít na základě analýz. „V mnoha ohledech by stačilo naplňovat tu stávající (legislativu), aby se některé věci neděly pouze formálně,“ míní.

Jirsa souhlasí s tím, že pro určité kategorie zbraní by držitelé zbrojních průkazů potřebovali psychologické testy. „Pravděpodobně by jimi ten člověk, který vraždil na Filozofické fakultě, neprošel,“ uvažuje.

„Psychologické testy si může ošetřující lékař vyžádat už podle stávající legislativy, pokud má jakékoliv pochybnosti,“ namítá Koten. Údajné psychické problémy střelce z Filozofické fakulty měly být dle poslance SPD varováním pro lékaře. „Pokud by se dodržovaly stávající zákonné normy, jak je to vymyšleno, tak by k takové tragédii nemuselo dojít tímto způsobem, ale došlo by k ní jiným způsobem,“ míní Koten.

Dienstbier je přesvědčen, že zbraňovou legislativu zlepšit lze, není podle něj dokonalá. „Je namístě se bavit o psychotestech přinejmenším pro držitele určitých typů zbraní, ale také si myslím, že by se měla vést debata o tom, jaké zbraně vůbec lidi mohou doma mít. Nevidím vůbec žádný důvod, proč by někdo měl mít doma zbraň, jakou použil šílený střelec na filozofické fakultě,“ uvedl bývalý senátor.

Koten upozorňuje, že česká legislativa civilistům nepovoluje vlastnit automatické rychlopalné zbraně. Držitelé oprávnění si nakupují zbraně podle účelu, například na myslivost nebo sportovní střelbu, míní člen sněmovního bezpečnostního výboru. „Rozhodně to není o tom, že tato puška je útočná a tato puška není útočná.“

„Jestliže mě chce někdo zabít a ohrožuje mě střelnou zbraní, považuji za zcela přirozené právo se bránit, včetně střelné zbraně zákonným způsobem,“ říká k tomu Bartošek. Dilema podle něj spočívá v rovnováze lidské svobody a restrikcí. „Střelecká komunita v České republice je velmi disciplinovaná,“ je přesvědčen místopředseda dolní komory parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...