Střelce je třeba včas rozpoznat, psychotesty ano, omezení zbraní ne, zaznělo v debatě politiků

25 minut
Události, komentáře o zbraňové legislativě a ochraně měkkých cílů
Zdroj: ČT24

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

Za nejzásadnější opatření považuje místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) monitoring chování a včasné zachycení radikalizujícího se člověka. Protože střelci podle něj útočí často ve vlastních školách, je třeba vyškolit personál, který dokáže potenciálního útočníka detekovat a začít s ním pracovat. „Začnou psát na sociálních sítích, začnou to sdělovat svým kamarádům, nejbližšímu okolí, začnou tvořit nějaký manifest,“ vyjmenovává kroky osamělých střelců.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) míní, že okolí střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – rodiče či kamarádi – muselo změnu chování určitě pocítit. „Je nutné, aby lidé nebyli lhostejní ke svému okolí. (…) V případě, že někdo má pocit, že se člověk začíná radikalizovat, je nutné na to nějakým způsobem upozornit,“ říká. Volá také po ochraně měkkých cílů, opatření podle něj měla přijít už po střelbě v ostravské nemocnici z roku 2019.

„Neumím si představit, že by ve všech veřejně přístupných budovách byly instalovány bezpečnostní rámy a probíhaly bezpečnostní kontroly, ale nepochybně lze zavést nějaké systémy varování, bezpečnostní tlačítka, která mohou upozornit na rizikovou situaci,“ domnívá se bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (SOCDEM).

Bartošek připouští, že zpřísnění opatření je možné, ale zdůrazňuje, že pokud se někdo rozhodne zabíjet a vyzbrojí se, najde posléze způsob, jak čin provést. „Nebude-li mít zbraně, může mít nůž, nebude-li mít nůž, může mít auto nebo nůžky nebo jakoukoliv jinou zbraň,“ podotýká. Úkolem proto podle něj je, aby se ke zbraním nedostali lidé, kteří nemají psychickou a morální způsobilost.

S Bartoškem souhlasí senátor Tomáš Jirsa (ODS): „Když dáme bezpečnostní rámy na univerzitu, tak půjde do obchodního domu. Svět prostě není tak bezpečný, jak býval, nicméně pořád jsme velmi bezpečná země, jedna z nejbezpečnějších v Evropě,“ zdůrazňuje senátor ODS a dodává, že tragická událost přinesla i pozitiva – vyzdvihuje vzájemnou pomoc mezi studenty, práci vedení fakulty a sounáležitost.

S psychotesty politici souhlasí, omezení zbraní je ožehavější

Tuzemskou zbraňovou legislativu Bartošek považuje za „poměrně velmi dobrou“ a úpravy by měly přijít na základě analýz. „V mnoha ohledech by stačilo naplňovat tu stávající (legislativu), aby se některé věci neděly pouze formálně,“ míní.

Jirsa souhlasí s tím, že pro určité kategorie zbraní by držitelé zbrojních průkazů potřebovali psychologické testy. „Pravděpodobně by jimi ten člověk, který vraždil na Filozofické fakultě, neprošel,“ uvažuje.

„Psychologické testy si může ošetřující lékař vyžádat už podle stávající legislativy, pokud má jakékoliv pochybnosti,“ namítá Koten. Údajné psychické problémy střelce z Filozofické fakulty měly být dle poslance SPD varováním pro lékaře. „Pokud by se dodržovaly stávající zákonné normy, jak je to vymyšleno, tak by k takové tragédii nemuselo dojít tímto způsobem, ale došlo by k ní jiným způsobem,“ míní Koten.

Dienstbier je přesvědčen, že zbraňovou legislativu zlepšit lze, není podle něj dokonalá. „Je namístě se bavit o psychotestech přinejmenším pro držitele určitých typů zbraní, ale také si myslím, že by se měla vést debata o tom, jaké zbraně vůbec lidi mohou doma mít. Nevidím vůbec žádný důvod, proč by někdo měl mít doma zbraň, jakou použil šílený střelec na filozofické fakultě,“ uvedl bývalý senátor.

Koten upozorňuje, že česká legislativa civilistům nepovoluje vlastnit automatické rychlopalné zbraně. Držitelé oprávnění si nakupují zbraně podle účelu, například na myslivost nebo sportovní střelbu, míní člen sněmovního bezpečnostního výboru. „Rozhodně to není o tom, že tato puška je útočná a tato puška není útočná.“

„Jestliže mě chce někdo zabít a ohrožuje mě střelnou zbraní, považuji za zcela přirozené právo se bránit, včetně střelné zbraně zákonným způsobem,“ říká k tomu Bartošek. Dilema podle něj spočívá v rovnováze lidské svobody a restrikcí. „Střelecká komunita v České republice je velmi disciplinovaná,“ je přesvědčen místopředseda dolní komory parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 7 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...