Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.
Střelce je třeba včas rozpoznat, psychotesty ano, omezení zbraní ne, zaznělo v debatě politiků
25 minut
Události, komentáře o zbraňové legislativě a ochraně měkkých cílů
Za nejzásadnější opatření považuje místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) monitoring chování a včasné zachycení radikalizujícího se člověka. Protože střelci podle něj útočí často ve vlastních školách, je třeba vyškolit personál, který dokáže potenciálního útočníka detekovat a začít s ním pracovat. „Začnou psát na sociálních sítích, začnou to sdělovat svým kamarádům, nejbližšímu okolí, začnou tvořit nějaký manifest,“ vyjmenovává kroky osamělých střelců.
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) míní, že okolí střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – rodiče či kamarádi – muselo změnu chování určitě pocítit. „Je nutné, aby lidé nebyli lhostejní ke svému okolí. (…) V případě, že někdo má pocit, že se člověk začíná radikalizovat, je nutné na to nějakým způsobem upozornit,“ říká. Volá také po ochraně měkkých cílů, opatření podle něj měla přijít už po střelbě v ostravské nemocnici z roku 2019.
„Neumím si představit, že by ve všech veřejně přístupných budovách byly instalovány bezpečnostní rámy a probíhaly bezpečnostní kontroly, ale nepochybně lze zavést nějaké systémy varování, bezpečnostní tlačítka, která mohou upozornit na rizikovou situaci,“ domnívá se bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (SOCDEM).
Bartošek připouští, že zpřísnění opatření je možné, ale zdůrazňuje, že pokud se někdo rozhodne zabíjet a vyzbrojí se, najde posléze způsob, jak čin provést. „Nebude-li mít zbraně, může mít nůž, nebude-li mít nůž, může mít auto nebo nůžky nebo jakoukoliv jinou zbraň,“ podotýká. Úkolem proto podle něj je, aby se ke zbraním nedostali lidé, kteří nemají psychickou a morální způsobilost.
S Bartoškem souhlasí senátor Tomáš Jirsa (ODS): „Když dáme bezpečnostní rámy na univerzitu, tak půjde do obchodního domu. Svět prostě není tak bezpečný, jak býval, nicméně pořád jsme velmi bezpečná země, jedna z nejbezpečnějších v Evropě,“ zdůrazňuje senátor ODS a dodává, že tragická událost přinesla i pozitiva – vyzdvihuje vzájemnou pomoc mezi studenty, práci vedení fakulty a sounáležitost.
S psychotesty politici souhlasí, omezení zbraní je ožehavější
Tuzemskou zbraňovou legislativu Bartošek považuje za „poměrně velmi dobrou“ a úpravy by měly přijít na základě analýz. „V mnoha ohledech by stačilo naplňovat tu stávající (legislativu), aby se některé věci neděly pouze formálně,“ míní.
Jirsa souhlasí s tím, že pro určité kategorie zbraní by držitelé zbrojních průkazů potřebovali psychologické testy. „Pravděpodobně by jimi ten člověk, který vraždil na Filozofické fakultě, neprošel,“ uvažuje.
„Psychologické testy si může ošetřující lékař vyžádat už podle stávající legislativy, pokud má jakékoliv pochybnosti,“ namítá Koten. Údajné psychické problémy střelce z Filozofické fakulty měly být dle poslance SPD varováním pro lékaře. „Pokud by se dodržovaly stávající zákonné normy, jak je to vymyšleno, tak by k takové tragédii nemuselo dojít tímto způsobem, ale došlo by k ní jiným způsobem,“ míní Koten.
Dienstbier je přesvědčen, že zbraňovou legislativu zlepšit lze, není podle něj dokonalá. „Je namístě se bavit o psychotestech přinejmenším pro držitele určitých typů zbraní, ale také si myslím, že by se měla vést debata o tom, jaké zbraně vůbec lidi mohou doma mít. Nevidím vůbec žádný důvod, proč by někdo měl mít doma zbraň, jakou použil šílený střelec na filozofické fakultě,“ uvedl bývalý senátor.
Koten upozorňuje, že česká legislativa civilistům nepovoluje vlastnit automatické rychlopalné zbraně. Držitelé oprávnění si nakupují zbraně podle účelu, například na myslivost nebo sportovní střelbu, míní člen sněmovního bezpečnostního výboru. „Rozhodně to není o tom, že tato puška je útočná a tato puška není útočná.“
„Jestliže mě chce někdo zabít a ohrožuje mě střelnou zbraní, považuji za zcela přirozené právo se bránit, včetně střelné zbraně zákonným způsobem,“ říká k tomu Bartošek. Dilema podle něj spočívá v rovnováze lidské svobody a restrikcí. „Střelecká komunita v České republice je velmi disciplinovaná,“ je přesvědčen místopředseda dolní komory parlamentu.
