Střelce je třeba včas rozpoznat, psychotesty ano, omezení zbraní ne, zaznělo v debatě politiků

Nahrávám video
Události, komentáře o zbraňové legislativě a ochraně měkkých cílů
Zdroj: ČT24

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

Za nejzásadnější opatření považuje místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) monitoring chování a včasné zachycení radikalizujícího se člověka. Protože střelci podle něj útočí často ve vlastních školách, je třeba vyškolit personál, který dokáže potenciálního útočníka detekovat a začít s ním pracovat. „Začnou psát na sociálních sítích, začnou to sdělovat svým kamarádům, nejbližšímu okolí, začnou tvořit nějaký manifest,“ vyjmenovává kroky osamělých střelců.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) míní, že okolí střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – rodiče či kamarádi – muselo změnu chování určitě pocítit. „Je nutné, aby lidé nebyli lhostejní ke svému okolí. (…) V případě, že někdo má pocit, že se člověk začíná radikalizovat, je nutné na to nějakým způsobem upozornit,“ říká. Volá také po ochraně měkkých cílů, opatření podle něj měla přijít už po střelbě v ostravské nemocnici z roku 2019.

„Neumím si představit, že by ve všech veřejně přístupných budovách byly instalovány bezpečnostní rámy a probíhaly bezpečnostní kontroly, ale nepochybně lze zavést nějaké systémy varování, bezpečnostní tlačítka, která mohou upozornit na rizikovou situaci,“ domnívá se bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (SOCDEM).

Bartošek připouští, že zpřísnění opatření je možné, ale zdůrazňuje, že pokud se někdo rozhodne zabíjet a vyzbrojí se, najde posléze způsob, jak čin provést. „Nebude-li mít zbraně, může mít nůž, nebude-li mít nůž, může mít auto nebo nůžky nebo jakoukoliv jinou zbraň,“ podotýká. Úkolem proto podle něj je, aby se ke zbraním nedostali lidé, kteří nemají psychickou a morální způsobilost.

S Bartoškem souhlasí senátor Tomáš Jirsa (ODS): „Když dáme bezpečnostní rámy na univerzitu, tak půjde do obchodního domu. Svět prostě není tak bezpečný, jak býval, nicméně pořád jsme velmi bezpečná země, jedna z nejbezpečnějších v Evropě,“ zdůrazňuje senátor ODS a dodává, že tragická událost přinesla i pozitiva – vyzdvihuje vzájemnou pomoc mezi studenty, práci vedení fakulty a sounáležitost.

S psychotesty politici souhlasí, omezení zbraní je ožehavější

Tuzemskou zbraňovou legislativu Bartošek považuje za „poměrně velmi dobrou“ a úpravy by měly přijít na základě analýz. „V mnoha ohledech by stačilo naplňovat tu stávající (legislativu), aby se některé věci neděly pouze formálně,“ míní.

Jirsa souhlasí s tím, že pro určité kategorie zbraní by držitelé zbrojních průkazů potřebovali psychologické testy. „Pravděpodobně by jimi ten člověk, který vraždil na Filozofické fakultě, neprošel,“ uvažuje.

„Psychologické testy si může ošetřující lékař vyžádat už podle stávající legislativy, pokud má jakékoliv pochybnosti,“ namítá Koten. Údajné psychické problémy střelce z Filozofické fakulty měly být dle poslance SPD varováním pro lékaře. „Pokud by se dodržovaly stávající zákonné normy, jak je to vymyšleno, tak by k takové tragédii nemuselo dojít tímto způsobem, ale došlo by k ní jiným způsobem,“ míní Koten.

Dienstbier je přesvědčen, že zbraňovou legislativu zlepšit lze, není podle něj dokonalá. „Je namístě se bavit o psychotestech přinejmenším pro držitele určitých typů zbraní, ale také si myslím, že by se měla vést debata o tom, jaké zbraně vůbec lidi mohou doma mít. Nevidím vůbec žádný důvod, proč by někdo měl mít doma zbraň, jakou použil šílený střelec na filozofické fakultě,“ uvedl bývalý senátor.

Koten upozorňuje, že česká legislativa civilistům nepovoluje vlastnit automatické rychlopalné zbraně. Držitelé oprávnění si nakupují zbraně podle účelu, například na myslivost nebo sportovní střelbu, míní člen sněmovního bezpečnostního výboru. „Rozhodně to není o tom, že tato puška je útočná a tato puška není útočná.“

„Jestliže mě chce někdo zabít a ohrožuje mě střelnou zbraní, považuji za zcela přirozené právo se bránit, včetně střelné zbraně zákonným způsobem,“ říká k tomu Bartošek. Dilema podle něj spočívá v rovnováze lidské svobody a restrikcí. „Střelecká komunita v České republice je velmi disciplinovaná,“ je přesvědčen místopředseda dolní komory parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud opět poslal Cimického za sexuální útoky a vydírání na pět let do vězení

Za případy sexuálního útoku a pětatřicet případů vydírání uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 psychiatru Janu Cimickému pětiletý trest vězení. Na deset let mu také zakázal výkon lékařské praxe. Opět ho uznal vinným ve všech bodech obžaloby, podle které se muž činů dopustil převážně vůči pacientkám. Cimický musí poškozeným rovněž zaplatit náhradu nemajetkové újmy, ženy dohromady požadují zhruba šest milionů korun. Psychiatr ke středečnímu jednání nepřišel, v minulosti vinu odmítl. Verdikt není pravomocný, žalobkyně i lékař se mohou odvolat k Městskému soudu v Praze.
11:55Aktualizovánopřed 34 mminutami

Česko musí zlepšit prevenci korupce u poslanců a soudců, uvádí skupina Rady Evropy

Česko sice plní některá doporučení týkající se předcházení korupce u zákonodárců, soudců a státních zástupců, některé navržené úpravy ale stále neprovedlo. Uvádí to ve středu zveřejněná hodnotící zpráva protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Vyjádření český úřadů zatím není známé.
10:35Aktualizovánopřed 44 mminutami

ŘSD zahájilo stavbu D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo ve středu stavbu úseku dálnice D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku. Dálnice o délce 16,3 kilometru by měla být hotová v březnu 2029. Stát za ni zaplatí 4,3 miliardy korun bez DPH. Dopravu dálnice odvede především z Ostroměře, která má asi třináct set obyvatel, a dále z obcí Bílsko, Konecchlumí a Podhorní Újezd.
před 54 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
11:43Aktualizovánopřed 56 mminutami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
před 1 hhodinou

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

O zahraniční politice debatovali v Událostech, komentářích Lipavský a Petříček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jednal se svým kazachstánským protějškem o nových dodávkách ropy do Česka. V pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v Ázerbájdžánu o importu plynu. Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) návštěvu okomentoval na síti X slovy, že česká zahraniční politika má „jasné směřování“. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou bývalí ministři zahraničí Jan Lipavský (za ODS) a Tomáš Petříček.
před 4 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Kosteleckých uzenin. Neměly nárok na dotaci kvůli střetu zájmů Babiše

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert. Potvrdil tak, že firma kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) neměla v roce 2018 nárok na dotaci z Programu rozvoje venkova. Česká televize to zjistila z webu soudu, kde nález dočasně zpřístupnil.
09:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...