Střelce je třeba včas rozpoznat, psychotesty ano, omezení zbraní ne, zaznělo v debatě politiků

25 minut
Události, komentáře o zbraňové legislativě a ochraně měkkých cílů
Zdroj: ČT24

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

Za nejzásadnější opatření považuje místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) monitoring chování a včasné zachycení radikalizujícího se člověka. Protože střelci podle něj útočí často ve vlastních školách, je třeba vyškolit personál, který dokáže potenciálního útočníka detekovat a začít s ním pracovat. „Začnou psát na sociálních sítích, začnou to sdělovat svým kamarádům, nejbližšímu okolí, začnou tvořit nějaký manifest,“ vyjmenovává kroky osamělých střelců.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) míní, že okolí střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – rodiče či kamarádi – muselo změnu chování určitě pocítit. „Je nutné, aby lidé nebyli lhostejní ke svému okolí. (…) V případě, že někdo má pocit, že se člověk začíná radikalizovat, je nutné na to nějakým způsobem upozornit,“ říká. Volá také po ochraně měkkých cílů, opatření podle něj měla přijít už po střelbě v ostravské nemocnici z roku 2019.

„Neumím si představit, že by ve všech veřejně přístupných budovách byly instalovány bezpečnostní rámy a probíhaly bezpečnostní kontroly, ale nepochybně lze zavést nějaké systémy varování, bezpečnostní tlačítka, která mohou upozornit na rizikovou situaci,“ domnívá se bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (SOCDEM).

Bartošek připouští, že zpřísnění opatření je možné, ale zdůrazňuje, že pokud se někdo rozhodne zabíjet a vyzbrojí se, najde posléze způsob, jak čin provést. „Nebude-li mít zbraně, může mít nůž, nebude-li mít nůž, může mít auto nebo nůžky nebo jakoukoliv jinou zbraň,“ podotýká. Úkolem proto podle něj je, aby se ke zbraním nedostali lidé, kteří nemají psychickou a morální způsobilost.

S Bartoškem souhlasí senátor Tomáš Jirsa (ODS): „Když dáme bezpečnostní rámy na univerzitu, tak půjde do obchodního domu. Svět prostě není tak bezpečný, jak býval, nicméně pořád jsme velmi bezpečná země, jedna z nejbezpečnějších v Evropě,“ zdůrazňuje senátor ODS a dodává, že tragická událost přinesla i pozitiva – vyzdvihuje vzájemnou pomoc mezi studenty, práci vedení fakulty a sounáležitost.

S psychotesty politici souhlasí, omezení zbraní je ožehavější

Tuzemskou zbraňovou legislativu Bartošek považuje za „poměrně velmi dobrou“ a úpravy by měly přijít na základě analýz. „V mnoha ohledech by stačilo naplňovat tu stávající (legislativu), aby se některé věci neděly pouze formálně,“ míní.

Jirsa souhlasí s tím, že pro určité kategorie zbraní by držitelé zbrojních průkazů potřebovali psychologické testy. „Pravděpodobně by jimi ten člověk, který vraždil na Filozofické fakultě, neprošel,“ uvažuje.

„Psychologické testy si může ošetřující lékař vyžádat už podle stávající legislativy, pokud má jakékoliv pochybnosti,“ namítá Koten. Údajné psychické problémy střelce z Filozofické fakulty měly být dle poslance SPD varováním pro lékaře. „Pokud by se dodržovaly stávající zákonné normy, jak je to vymyšleno, tak by k takové tragédii nemuselo dojít tímto způsobem, ale došlo by k ní jiným způsobem,“ míní Koten.

Dienstbier je přesvědčen, že zbraňovou legislativu zlepšit lze, není podle něj dokonalá. „Je namístě se bavit o psychotestech přinejmenším pro držitele určitých typů zbraní, ale také si myslím, že by se měla vést debata o tom, jaké zbraně vůbec lidi mohou doma mít. Nevidím vůbec žádný důvod, proč by někdo měl mít doma zbraň, jakou použil šílený střelec na filozofické fakultě,“ uvedl bývalý senátor.

Koten upozorňuje, že česká legislativa civilistům nepovoluje vlastnit automatické rychlopalné zbraně. Držitelé oprávnění si nakupují zbraně podle účelu, například na myslivost nebo sportovní střelbu, míní člen sněmovního bezpečnostního výboru. „Rozhodně to není o tom, že tato puška je útočná a tato puška není útočná.“

„Jestliže mě chce někdo zabít a ohrožuje mě střelnou zbraní, považuji za zcela přirozené právo se bránit, včetně střelné zbraně zákonným způsobem,“ říká k tomu Bartošek. Dilema podle něj spočívá v rovnováze lidské svobody a restrikcí. „Střelecká komunita v České republice je velmi disciplinovaná,“ je přesvědčen místopředseda dolní komory parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vrabela čeká soud, podle obžaloby podváděl za covidu s dotacemi

Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel čelí obžalobě z dotačního podvodu. Podle státního zástupce čerpal pro své firmy nezákonně covidové podpory a způsobil tím škodu téměř 570 tisíc korun. České televizi to řekl vedoucí českobudějovického státního zastupitelství Ivo Dvořák. V případě odsouzení hrozí Vrabelovi až pět let vězení.
před 2 mminutami

Noc důstojnosti upozornila na potřebu komunitních služeb místo ústavní péče

V Praze, Brně a v další desítce měst se už počtvrté konala Noc důstojnosti. Připomíná tragický případ Doroty Šandorové, kterou před pěti lety udusil pečovatel sociální služby v domově pro lidi s postižením. Akce upozorňuje na porušování práv lidí s intelektovým postižením a zdůrazňuje nutnost rozvoje komunitních služeb namísto ústavní péče.
před 8 mminutami

Pavel s Babišem na novoročním obědě proberou i nominaci Turka

Na novoročním obědě na Pražském hradě přivítá ve středu prezident Petr Pavel premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatu povedou i o nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Prezident chtěl také otevřít téma novoročního projevu předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD).
před 41 mminutami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu projedná budoucnost muniční iniciativy

Za účasti prezidenta Petra Pavla se poprvé v novém složení schází Bezpečnostní rada státu (BRS). Měla by probírat budoucnost muniční iniciativy, ve které Česko zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Chřipková epidemie bude vrcholit do dvou týdnů, počítají odborníci

Do dvou týdnů bude podle odborníků vrcholit chřipková epidemie. I když přes svátky celková nemocnost klesla, očekávají rychlý návrat k vysokým počtům nakažených. Jen v minulém týdnu hlásily laboratoře 940 lidí s respiračním onemocněním na 100 tisíc obyvatel. Čtyři z pěti pacientů měli právě chřipku, oficiálně jí v této sezoně podlehlo 19 lidí. Epidemiologové ale odhadují, že toto číslo může být výrazně vyšší. Chřipka u rizikových pacientů zhoršuje chronická onemocnění.
před 5 hhodinami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...