Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.
Fond podpory investic letos hospodaří podle původního schváleného rozpočtu s příjmy i výdaji 1,94 miliardy korun. „Návrh změny rozpočtu řeší potřeby fondu vyplývající z nově stanovených úkolů zejména v rámci Národního plánu obnovy,“ stojí ve zdůvodnění.
Největší část z navýšených výdajů je určena na dotace fyzickým a právnickým osobám. Půjde na ně o 2,72 miliardy korun navíc, celkem zhruba 3,72 miliardy. Následují úvěry fyzickým a právnickým osobám, výdaje na ně stoupnou o 1,47 miliardy korun na celkových asi 1,93 miliardy korun. Vzrostou také správní výdaje fondu a finance na zajišťování podpor.
Poslanec opozičního ANO Robert Stržínek se pozastavoval nad tím, že podporu bydlení mají zajišťovat zejména zvýhodněné úvěry pro města a obce, byť jsou pro banky podle něho bonitními klienty a získání půjčky pro ně není složité. „To, co doopravdy nepotřebujeme, je úvěr. Potřebujeme smysluplnou dotační politiku na výstavbu nájemních bytů. Ta je ale upozaděna,“ řekl. Za chybu pokládá Stržínek také to, že podmínkou pro získání dotace má být čerpání úvěru.
Státní fond podpory investic vznikl ze Státního fondu rozvoje bydlení. Rozšířil svou působnost například o udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů a o cestovní ruch. Loni měl mít fond na výdaje podle schváleného rozpočtu zhruba 7,1 miliardy korun a příjmy přibližně 6,7 miliardy korun.
Status umělce
Poslanci v úvodním kole dále podpořili vládní novelu, dle které se lidé působící v kultuře budou moci ucházet o status umělce, který bude provázet peněžitá státní podpora. Novela by měla pomoci zejména umělcům činným mimo pracovněprávní vztahy.
Podpora umělců vyjde stát podle důvodové zprávy na zhruba 126 milionů korun ročně, má se týkat nejvýše 1400 lidí. Půjde o příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely. „Dále mohou vzniknout náklady související se zvláštním dotačním programem podmíněně vyhlašovaným v případě například nouzového stavu či v obdobné situaci,“ stojí ve zdůvodnění.
Opozice podobu předlohy kritizovala, Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ji pokládá za „odfláknutou“. Vytkla vládnímu návrhu obecnost, měl by se podle ní zaměřit na vybrané profese. Zmínila členy baletních souborů, kteří končí dráhu kvůli zdravotním problémům a musejí si hledat jinou obživu. Obdobně se vyjádřil Zdeněk Kettner (SPD).
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) poukazoval na to, že zavedení statusu umělce je součástí Národního plánu obnovy a koncepci navrhlo ministerstvo kultury v minulém volebním období. „Legislativní opatření je zařazené v Národním plánu obnovy tak, že pokud nedojde k jeho naplnění, tak nejméně stovky milionů korun, které již byly umělcům vyplaceny z jiných částí Národního plánu obnovy, se budou muset vracet,“ podotkl.
Digitalizace finančního trhu
Dolní komora v úvodním kole rovněž kývla na návrh zákona o digitalizaci finančního trhu. Ten má pomoci chránit spotřebitele na trhu s kryptoaktivy, dohlížet nad ním bude Česká národní banka. Zpravodaj k předloze Jiří Havránek (ODS) uvedl, že nabízení kryptoaktiv veřejnosti není dosud v českém právním řádu speciálně regulováno. Pouze okrajově je podle něj regulováno poskytování služeb s nimi souvisejících.
Návrh například stanoví, že kryptoaktiva nepodléhají exekuci na majetek poskytovatele služeb spojených s nimi. Stanoví i postup v případě úpadku poskytovatele služeb.
Ministerstvo financí návrh zákona předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA. Nařízení je zatím nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé se budou muset v EU registrovat a budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Úřady také díky normě budou moci získat přístup k některým údajům z transakcí.
Interpelace na členy vlády
Sněmovna v úvodní části jednání neukončila debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací. Pouze Fiala reagoval na dotaz Schillerové ohledně údajné hospodářské stagnace. Premiér ve vystoupení vyzdvihoval dosavadní kroky vlády. Mluvil mimo jiné o snižování inflace a schodků veřejných financí a o investicích.
„V roce 2023 jsme proinvestovali rekordních 202 miliard korun, letos proinvestujeme 185 miliard korun. To jsou rekordní čísla,“ řekl. Věnoval se také třeba energetice, vzdělávání, vědě a výzkumu, důchodové reformě, snižování byrokracie a digitalizaci.
„Takto ve stručnosti jsem chtěl ukázat, jaká konkrétní opatření jsme udělali, jaká konkrétní opatření teď děláme, jaká konkrétní opatření připravujeme. A také na konkrétních číslech ukázat, že to funguje a že ekonomický růst v České republice zaznamenáváme už v letošním roce,“ zakončil projev Fiala.
Schillerová jeho vystoupení označila za „oslavnou řeč, jak je všechno zalité sluncem“. Sněmovna pak na její žádost projednávání interpelace přerušila. „Debata pro mě rozhodně neskončila. A na konkrétních číslech bych demonstrovala, kdyby tu pan premiér seděl, nebudu to dělat, když tu nebude, že ani jedno číslo, které uvedl, tak není v pořádku a tak růžové, jak si ho lakuje,“ podotkla.
Bek: Nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové prohlášení
Odpoledne se pak dolní komora věnovala ústním interpelacím na členy vlády. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) při nich naznačil rezignaci na svou funkci v případě, pokud by státní rozpočet nenaplňoval programové prohlášení vlády, v němž se koalice zavázala získat pro školství více peněz. „Nechtěl bych být u rozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ řekl doslova.
Vláda se zavázala v prohlášení usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tyto státy v roce 2020 do vzdělání investovaly z veřejných peněz v průměru 5,1 procenta HDP, v Česku podíl činil 4,5 procenta HDP.
Ministr označil za realistický odhad nedávné studie think-tanku IDEA, podle něhož je třeba pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard, aby vláda programovému prohlášení dostála. Pokles pod 4,5 procenta ale Bek nepokládá na rozdíl od studie za pravděpodobný.
Interpelován byl i ministr kultury Baxa, který v reakci na dotazy poslance ANO Ondřeje Babky řekl, že jeho resort nemůže nic dělat s uzavřením kulturně-společenského centra Kasárna Karlín v Praze. Činnost centra zakázal stavební úřad Prahy 8, protože podle něj využívalo prostory a vybudovalo stavby bez kolaudace.
„Může ministerstvo kultury v dané věci něco efektivně konat v souladu s platným právním řádem? Odpověď zní: Nemůže,“ uvedl Baxa. Pokud stavební úřad vydal jakékoli rozhodnutí, může se vůči němu bránit účastník řízení, jímž ministerstvo kultury není, poznamenal.
