Stát podpoří dostupné bydlení miliardami korun, chce rozhýbat trh

Nahrávám video

Vláda zahájila program dostupného bydlení a představila konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Projekt v pondělí představili premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech podle katastrálního území.

Premiér v úvodu brífinku řekl, že cílem je zajistit dostatek bytů pro všechny, kteří potřebují bydlet, konkrétně zmínil například mladé rodiny. Cílem aktivity státu podle něj není „řídit trh“, ale rozhýbat ho. Vše má být postaveno na spolupráci státu, krajů, obcí a soukromého kapitálu.

Podpora podle Fialy počítá se čtyřmi modely – dostupné bydlení mají budovat města a obce samy, případně odkupovat už hotové byty. V třetí variantě mají obce při výstavbě spolupracovat se soukromými subjekty, ve čtvrté pak mají dostupné bydlení stavět přímo developeři.

„Stát vše podpoří poradenstvím, finančně dotovanými úroky, rovněž prací s pozemky, kdy některé převede obcím pro výstavbu bytů už v průběhu příštího roku,“ nastínil předseda vlády s tím, že vše podpoří i cenové mapy nájemného. „To je důležité, protože nájemné v dostupném bydlení musí být stanoveno podle skutečné výše na trhu a musí být vždycky nižší než nájemné tržní,“ zdůraznil Fiala. Projekt podle něj symbolicky začíná právě dnes (v pondělí).

Bartoš přiznal, že v tuzemsku panuje krize dostupnosti bydlení. Problematiku považuje za komplikovanou a je na ni dle něj třeba pohlížet z různých úhlů. „Prvním proudem je nájemní bydlení, investice do něj. Pak je tu projednávaný zákon o podpoře bydlení. A nemalou roli hraje i novela stavebního zákona pro urychlení povolovacích procesů,“ sdělil ministr pro místní rozvoj.

Nahrávám video

Desítky miliard

Podle něj se podařilo legislativně ukotvit definici dostupného bydlení, což umožní „postupně investovat desítky miliard do tohoto specifického segmentu“. Bartoš dodal, že poprvé od vstupu do EU může stát podporovat nejen sociální, ale právě i dostupné bydlení. Již zmíněné cenové mapy nájemného považuje za nástroj pro boj proti takzvanému obchodu s chudobou. Vhodných pozemků k převodu na obce jsou podle Bartoše přibližně dvě stovky.

„Financování je dlouhodobé a je potřeba, aby stát pomohl, protože i návratnost těchto investic je dlouhodobá,“ upozornil po vyslechnutí části brífinku místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka. Celý projekt se dle něj neobejde bez solidního digitálního stavebního řízení, které „bohužel (Ivanu) Bartošovi v tuto chvíli příliš nejde“. Aktivitu v této oblasti nicméně Juchelka kvituje, ač chystaný zákon o podpoře bydlení považuje za „děravý“.

Nahrávám video

V září nabídne Státní fond podpory investic (SFPI) program Dostupné bydlení, ve kterém bude k dispozici 4,5 miliardy na zvýhodněné úvěry. V příštím roce se k němu přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji za 3,5 miliardy. V obou případech tvoří většinu prostředků peníze z Národního plánu obnovy (NPO), které budou dále doplněny o zdroje státního rozpočtu a soukromého sektoru. Bartoš již dříve uvedl, že po zapojení soukromých zdrojů a mezinárodních institucí by se investice do výstavby bytů celkově mohly navýšit až na dvacet miliard korun.

Cílové skupiny

Podporu ze SFPI bude možné využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze použít okamžitě maximálně na dvě pětiny celkových nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro Česko snížený až o tři procentní body může být až do 65 procent ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až devadesát procent investice. Splatnost je do třiceti let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat o podporu může například územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace nebo církev.

Dotované dostupné bydlení má sloužit čtyřem cílovým skupinám. Do příjmové spadají všechny domácnosti kromě dvaceti procent nejbohatších. Zájemci v cílové skupině nesmějí být vlastníky žádných nemovitostí určených k bydlení. Další skupinou jsou mladí lidé do 35 let, kteří zároveň nejsou mezi deseti procenty nejbohatších.

Třetí skupinou jsou veřejně prospěšné profese, jako jsou zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další. Ti mohou vlastnit nemovitost k bydlení, ale ne ve stejném kraji, v jakém o výhodné bydlení žádají. Poslední skupinou jsou oběti domácího násilí. Stát ale podle Stanjury nechce nastavovat nějaká závazná pravidla a obce si tak podle něj budou moci samy stanovit, pro koho bude bydlení určené.

Olomouc draží, Hradec chce udržet mladé

Některá města přitom ke změnám přistupují už teď – třeba Olomouc začíná jinak přidělovat volné městské byty – namísto doporučení bytové komise je nově draží. První elektronická aukce se konala v pondělí. Výherce musí ještě potvrdit rada města.

Dlouho zavedený systém radnice změnila od letoška. Zájemce o startovací byty pro mladé páry losuje, o dalších rozhodne elektronická aukce. „Určitě se očekává větší transparentnost, a že to bude mít i pozitivní ekonomický přínos, že se vydraží za vyšší cenu, než je standardní nájemné,“ popsal vedoucí provozního oddělení Správy nemovitostí Olomouc Jiří Mach. V nabídce jsou pak další dva byty. Ty se budou dražit za necelý měsíc.


Například Hradec Králové chce zase přidělováním městských bytů udržet ve městě mladé občany. V prvním losování radnice nabídla šestnáct bytů. Město kromě osmi jednopokojových jednotek losovalo i stejný počet dvoupokojových. Dalších čtrnáct bytů nájemci uvolní do konce letošního roku. Skončí jim totiž tříletá smlouva. Tyto byty pak město obsadí z řad nynějších náhradníků.

Rozpory uvnitř kabinetu

Projednávání zmíněného zákona o podpoře bydlení kvůli rozporům kabinet přerušil tento měsíc. Ministři nyní nechtěli předjímat, kdy se k němu vláda vrátí, podle Bartoše a Stanjury se aktuálně uvnitř koalice řeší nastavení parametrů normy. Fiala očekává, že kabinet zákon schválí ještě před začátkem letních prázdnin.

Zákon, který by měl vytvořit systémovou podporu pro osoby ohrožené bytovou nouzí, podle Bartoše v uplynulých dnech probírali odborníci ze všech koaličních stran a hledají shodu na jeho podobě. Stanjura doplnil, že po nalezení shody očekává rychlé schválení normy vládou i oběma parlamentními komorami.

Bartoš podotkl, že projednávání vládních návrhů zákonů není ve sněmovně snadné kvůli opozičním obstrukcím. Podle něj ale nejsou věcné důvody, kvůli kterým by očekával blokování projednávání zákona o podpoře bydlení. S oběma opozičními hnutími ANO a SPD o věci podle svých slov jedná, aby se obstrukcím vyhnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Analýza: Po prvním kole senátních voleb můžou mít větší důvody k radosti strany opoziční

V Česku se uskutečnily už šestnácté řádné volby do Senátu. Děje se tak v roce, kdy instituce slaví své třicáté výročí. Velké ambice v nich avizovalo zejména vládní hnutí ANO, nespokojené s tím, jak horní komora parlamentu přistupuje k vládním zákonům schváleným sněmovnou. Za neméně důležité je považují zástupci opozice. Po prvním kole to však vypadá, že větší důvody k radosti můžou mít strany opoziční, píše analytik ČT Kamil Švec.
před 25 mminutami

Ve Zlíně zvítězilo ANO, koalici chce s ODS a Zlín 21

Komunální volby ve Zlíně vyhrálo ANO, získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 41 členů. Druhé skončilo hnutí STAN s devíti mandáty. Třetí Z21 bude mít osm zastupitelů, plyne z výsledků. Na pravděpodobném základu budoucí koalice se v noci dohodlo ANO se Z21 a též úspěšnou ODS. Do koalice však chtějí ještě přibrat další subjekt. Post primátora si nárokuje ANO, měl by jím být stejně jako v posledních dvou volebních obdobích Jiří Korec. Nikdo z partnerů to nerozporoval, informoval. Voleb se zúčastnilo 45,61 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Analýza: Úspěch pěti kandidátů do Senátu už v prvním kole vyrovnal rekord

První kolo senátních voleb vyrovnalo rekord v počtu mandátů získaných v prvním kole. Podařilo se to pěti kandidátům, dalším třem takový úspěch utekl jen těsně. Volby také přinesly dva velmi těsné souboje o druhé postupové místo, upozorňuje analytik ČT Kamil Švec.
před 1 hhodinou

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze 9 o senátorské křeslo zabojují Smoljak (za STAN) a Pecková (za ODS)

Senátor David Smoljak (za STAN), který obhajuje mandát v senátním obvodu Praha 9, se ve druhém kole voleb za týden utká o Senát s operní pěvkyní Dagmar Peckovou (za ODS). Smoljak získal 48,92 procenta hlasů, Pecková 23,06 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 44,77 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů. Smoljak řekl, že je vděčný, že nezklamal důvěru voličů, protože pro něho hlasovalo ještě více lidí než před šesti lety. Pecková sdělila, že ať volby dopadnou jakkoliv, bude v Senátu za Prahu 9 zástupce opozice.
02:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kolíně se o Senát střetnou Kašpar (STAN) a Brzobohatá (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kolín postoupil starosta Kolína Michael Kašpar (STAN), který se za týden utká s Andreou Brzobohatou (ANO). Kašpar, který získal 45,26 procenta hlasů, chce před druhým kolem oslovit také voliče dalších kandidátů a získat podporu starostů větších měst v obvodu. Brzobohatá, která získala podporu 25,54 procenta voličů, řekla, že je s výsledkem prvního kola spokojená. Voleb se zúčastnilo 43,97 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (ze Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (za ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.