Poslanecká sněmovna debatovala o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině do středeční půlnoci, jednání během dne pokračovalo opakovanými opozičními výtkami. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) poslancům řekl, že navrhovaná korespondenční volba nebude v cizině možná ve válečných oblastech. Schůze bude pokračovat ve čtvrtek od 9:00. Úvodní kolo debaty patrně skončí během téhož dne – sněmovna stanovila na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15:00, čímž by završila první čtení.
Sněmovna jednala o korespondenční volbě do půlnoci. Poslanci stanovili pevný termín pro hlasování
Poslanci by měli ve čtvrtek hlasovat nejprve o návrhu opozičního SPD na zamítnutí předlohy a o návrhu opozičního ANO na její vrácení předkladatelům k přepracování. Očekává se, že opozice vzhledem ke koaliční většině neuspěje. Následně by sněmovna postoupila volební novelu k projednání do výborů.
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob před večerním podáním koaličního návrhu na stanovení pevného času pro hlasování řekl, že se sněmovna věnuje korespondenční volbě už zhruba 52 hodin, do středečních 14:00 byla svědkem 492 vystoupení, z toho 369 opozičních. Některá z nich lze jednoznačně charakterizovat jako obstrukční, uvedl. Argumenty pro zavedení možnosti korespondenční volby i proti němu už se navíc podle Jakoba jen opakují a nezaznívají žádné nové. „Jsem přesvědčen, že doba, po kterou jsme se doposud věnovali tomuto tématu, byla nadmíru dostatečná,“ míní. Poznamenal navíc, že do čtvrtečních 15:00 bude ještě časový prostor pro další vystoupení.
Za nehlasovatelný označila Jakobův pozměňovací návrh předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. „Nevidím žádnou oporu v jednacím řádu,“ řekla. Zdůraznila, že zákonodárci ANO nezklamou své voliče a nerezignují na svá práva daná jednacím řádem. Mluvila o možném ohrožení demokracie. Schillerová předem oznámila, že poslanci ANO nebudou o koaličním návrhu hlasovat a opustí jednací sál. Šéf SPD Tomio Okamura po hlasování řekl, že „neschopná“ koaliční vláda Petra Fialy (ODS) ukázala pravou tvář. Snaží se udržet u moci za každou cenu, prohlásil.
Benda si stěžoval na obcházení jednacího řádu
Jako první ve středu vystoupil z řádně přihlášených Hubert Lang (ANO), aby dokončil projev přerušený v noci. Lang si stěžoval na hluk v sále a na to, že se kvůli němu neslyší a není schopen formulovat. „Já už jsem přišel o dvě minuty,“ poznamenal. Předsedající Olga Richterová (Piráti) mu minutu přidala. Lang mimo jiné uvedl, že nerozumí tomu, proč je nynější volební systém „torpédován“. „Očekáváte asi příliv hlasů ze zahraničí,“ soudí.
Debata se stočila i k osobním invektivám. Pavel Svoboda (TOP 09) se ohradil vůči Langově výroku, kterým označil omluvenou předsedkyní sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) za „nectěnou nepředsedkyni, kterou nemůže uznávat“. „Co si to dovolujete? To vám mám říkat neposlanče?“ tázal se Svoboda a vyzval k omluvě. „Na svém osobním názoru si trvám,“ odpověděl Lang. Zdeněk Kettner (SPD) pak rozebíral, jakým způsobem byly Langovy výrazy urážlivé. „Ze strany pětikoalice jsem slyšel tisíckrát horší výrazy, od zlodějů a tak dále, ve veřejném prostoru,“ poznamenal.
Silné opoziční protesty vyvolalo v úterý původně schválené řečnické omezení, když je koalice nechala vztáhnout i na krátké faktické poznámky. Sněmovna později na návrh vládní většiny původní usnesení zrušila a přijala běžnější zkrácení doby pro vystoupení poslanců.
„Tato rozprava opět přesvědčuje o tom, jak nešťastným způsobem jsou využívány faktické poznámky,“ konstatoval předseda poslanců ODS Marek Benda. Mluvil o „brutálním“ obcházení jednacího řádu a předbíhání poslanců přihlášených do řádné debaty. Bendovi oponoval mezi jinými místopředseda klubu ANO Richard Brabec. Vystoupení některých řečníků z vládního tábora podle něj dodala opozici „střelivo k reakcím“. „Já je považuju za požehnání pro opozici,“ uvedl. A pokud do sněmovny dorazí odpovědní ministři, opozice se je „snaží vytěžit maximálně“, dodal.
K běžné debatě se poslanci vrátili v podstatě až po poledni. U řečniště se střídali zejména opoziční řečníci. Například Radek Rozvoral (SPD) vinil koaliční strany z toho, že neudělaly nic pro zlepšení života obyvatel, ale spíše opačné kroky. Ztratily tím podle něj část možných voličů a prosazováním korespondenční volby si chtějí narychlo zajistit nové ze zahraničí. Obdobně se vyjádřil Rozvoralův kolega Kettner. „Korespondenční volba je jedním z umělých problémů, které odvádějí naši energii, náš čas od skutečných problémů,“ prohlásil. Igor Hendrych z ANO zase upozorňoval na to, že Češi žijící v cizině mají o situaci v Česku jen zprostředkované informace.
Korespondenční volby se naopak zastal Miroslav Zborovský (KDU-ČSL), jde podle něj o zvýšení komfortu hlasování. „Proč by měla cesta k volební urně trvat desítky hodin nebo i několik dnů?“ tázal se s ohledem na někdy značné vzdálenosti, které musejí někteří čeští občané v cizině kvůli hlasování na zastupitelských úřadech překonat.
Obavy o důvěru ve volební výsledek
Zástupci opozičních ANO a SPD také opakovali výtky ohledně možného nesouladu hlasování poštou s ústavními požadavky na osobní, svobodnou a tajnou volbu. Poslankyně SPD Karla Maříková míní, že hlasování poštou sníží důvěru ve volební výsledek. „Je-li současný volební systém funkční, proč ho měnit,“ poznamenala. Roman Kubíček (ANO) pokládá za „největší faul“, že vládním stranám nejde o voliče, kteří to mají daleko k volebním urnám na zastupitelských úřadech. „Ne, to je jim ukradené, jde jim pouze o ty hlasy,“ soudí.
Mnoho reakcí vyvolalo vystoupení Josefa Fleka z vládního hnutí STAN, jenž se vrátil ke čtvrtečnímu, téměř jedenáctihodinovému obstrukčnímu projevu lídra SPD Tomia Okamury. Byl to podle Fleka promarněný čas, kdy se sněmovna mohla věnovat tématu korespondenčního hlasování věcně. Okamurova obstrukce tak podle něj nemířila jen proti koalici, ale i proti opozičním poslancům. „Vy tady omezujete nás, nechcete diskutovat,“ oponovala Maříková.
Podle Radka Vondráčka (ANO) chtěla opozice zdržováním naléhat na to, aby s ní koalice začala o novele jednat, což se ale podle něho nestalo. Jaroslav Foldyna (SPD) uvedl, že není potřeba měnit volební systém v situaci, kdy podle něho klesá životní úroveň a obyvatelstvo vymírá. „Chceme projednávat, proč klesá porodnost v České republice, proč vymíráme jako ten nosorožec bílý,“ řekl.
Lipavský: Hlasovat poštou by šlo jen někde
Ministr zahraničí Lipavský poslancům ve středu sdělil, že volba poštou nebude možná ve válečných oblastech. Resort bude podle koaliční novely stanovovat územní obvody zastupitelských úřadů, v nichž budou moci voliči hlasování poštou využít. Ministerstvo se podle Lipavského soustředí na státy, v nichž žije nejvíc českých občanů.
Opoziční poslanci v debatě formulaci zákonného zmocnění pro ministerstvo zahraničí k vydání vyhlášky o oblastech s možnou korespondenční volbou zpochybňovali. Poukazovali mimo jiné na to, že předkladatelé k novele návrh příslušného prováděcího předpisu nepřiložili.
„Není vůbec problém, aby ministerstvo zahraničí v nějaké rozumné lhůtě přišlo s něčím konkrétnějším. Důraz budeme klást na země, kde je nejvíce krajanů, kde je nejvíce českých občanů,“ řekl Lipavský a některé státy vyjmenoval. V Německu žije podle něho kolem 100 tisíc českých občanů, ve Velké Británii 80 až 100 tisíc, ve Spojených státech 60 až 70 tisíc a v Kanadě 50 až 60 tisíc. Dále zmínil Austrálii, kde je podle ministra asi 30 tisíc Čechů, stejně jako v Rakousku a v Argentině. Asi 20 až 30 tisíc je jich podle Lipavského ve Švýcarsku, v Itálii, ve Francii a v Izraeli. Přibližně 20 tisíc českých občanů žije podle něho v Irsku a ve Španělsku.
„Máme velmi hrubý odhad toto, že by se mohlo jednat o částku zhruba 15 milionů korun,“ řekl Lipavský k nákladům zastupitelských úřadů na distribuci volebních sad ke korespondenční volbě. Ministerstvo podle něho odhadlo také cenu zřízení dočasných volebních místností nad nynějších 110 míst pro volbu v cizině. Provoz jednoho takového konzulárního jednatelství by podle Lipavského vyšel v levnějších destinacích na čtvrt milionu korun. „Když si vezmete, že jich musíte zřídit na celém světě třeba, já nevím, 180, padla zde taková čísla, tak se dostáváme do naprosto závratných částek,“ poznamenal. Státy podle něho souhlas se vznikem jednatelství běžně neudělují.
Lipavský také řekl, že v zahraničí může volit v českých volbách kolem 600 tisíc lidí. Připomněl, že kdo chce volební právo v cizině využít, musí být uveden ve zvláštních seznamech voličů u zastupitelských úřadů. Podmínkou pro zápis je platný doklad. Ministr také poznamenal, že není rolí státu přesně vědět, kdo kde žije nebo odjíždí na studia. „Rolí států není nějaké estébácké šmírování,“ uvedl. Bouchání do lavic od poslanců ANO si později vysloužil, když vztáhl toto slovní spojení k předsedovi ANO a bývalému premiéru Andreji Babišovi. Konkrétně Lipavský zmínil projekt elektronické evidence tržeb a aplikaci k prokazování za covidové krize. Babiš se na Slovensku řadu let soudí kvůli své evidenci jako spolupracovníka někdejší komunistické Státní bezpečnosti.
Při posledních sněmovních volbách hlasovalo v zahraničí přes 13 tisíc lidí
Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby opakovaně poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Nesouhlasí s častými tvrzeními opozičních zástupců, podle nichž hlasování poštou nezaručí tajnost a svobodnou volbu ani to, že bude osobní. Poslanci opozice také tvrdí, že koalice prosazuje korespondenční volbu účelově ve svůj prospěch jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale. Naopak z vládního tábora zní hlasy, že dvojice opozičních hnutí tento způsob hlasování nechce kvůli slabé podpoře u voličů v zahraničí.
Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich. Korespondenční hlasování by se mohlo týkat podle vlády kolem půl milionu českých občanů žijících v zahraničí. Předkladatelé v důvodové zprávě novely píšou, že jejich zájem o volbu poštou nelze předem odhadnout.
