Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.
Hurá akce 15 poslanců, zkritizovala Dostálová volbu poštou. ANO účelově mění svůj pohled, kontroval Kupka
60 minut
Otázky Václava Moravce 21. ledna 2024: Klára Dostálová, Martin Kupka, Radek Špicar – 1. část
„Neustále je (pětikoalici) vyzýváme k tomu, abychom si sedli k jednomu stolu a zkusili se domluvit. Bohužel je to předloženo ve formě poslaneckého návrhu, kdy ani ústavní právníci nemají jasno v tom, jestli se nebude muset změnit ústava. My říkáme: Česko má úplně jiné starosti, pojďme přerušit to první čtení. Přece není možné, aby byl zákon týkající se volebního systému protlačován na sílu,“ upozornila hned v úvodu diskuse Dostálová. Naznačila také, že za obstrukce si může sama pětikoalice tím, v jaké podobě korespondenční volbu předložila.
Opozice podle ní položila otázku, co vlastně koalice chce. „Pokud chceme umožnit více lidem volit v zahraničí, tak cesta je – rozšířit (volební) místnosti zastupitelských úřadů tak, aby jich nebylo po celém světě jen tři sta,“ má jasno exministryně pro místní rozvoj. Korespondenční hlasování se naopak dle ní dotýká ústavnosti, tajnosti a svobody voleb.
Kupka: Obstrukce jsme nechtěli
Pokud jde o obstrukce, je podle Dostálové důležité, aby se mohli vyjádřit všichni poslanci, kteří o to mají zájem. „Aby se zase nestalo, že jim bude ubráno právo říci svůj názor na půdě sněmovny,“ míní místopředsedkyně dolní komory. ANO podle ní chce v otázce korespondenční volby hledat „zlatou střední cestu“ tak, aby „to vyhovovalo širší voličské veřejnosti“.
„Obstrukce jsme samozřejmě nechtěli. Naprostá většina států (v Evropě) už korespondenční volbu ze zahraničí má, v žádném z nich to neznamená omezení ústavních práv lidí, naopak se tím zjednodušuje možnost volit například těm, kdo jsou na pracovních cestách,“ odmítl Kupka. Připomněl, že cestování krajanů do volebních místností může být překážkou především ve velkých státech, například v USA či Kanadě.
Doplnil, že ANO mělo v předchozím volebním období korespondenční volbu ze zahraničí v programu, najednou „účelově mění svůj pohled“. „Není to proto, že jste si přečetli výsledky z předchozích voleb a řekli jste si, že by to pro vás nemuselo být výhodné? Často je to tak, že jsou to právě krajané v zahraničí, kteří pečlivěji sledují, co se v Česku děje, byť jsou od nás vzdáleni tisíce kilometrů. A pokládají za důležité se ve volbách vyslovit,“ je přesvědčený ministr dopravy. Zavedení korespondenční volby nepovažuje za protiústavní a nemyslí si také, že by bylo třeba normu v parlamentu schvalovat třípětinovou většinou.
Zdůraznil, že zákon je ve sněmovně teprve v prvním čtení a v těch dalších ještě může doznat změn – i koalice chce podle Kupky z návrhu vyhodit část zbytečné administrativy, aby „nebyla zbytečná překážka“.
Dostálová uznala, že ANO mělo korespondenční volbu v programu pro roky 2017 až 2021, dále už ale ne, „protože jsme byli ponaučeni tím, co se ve světě dělo“. Nebylo to podle ní ale dáno výsledky dřívějších hlasování krajanů, v nichž ANO a SPD získaly velmi málo hlasů.
Naopak připomněla dřívější vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS), který podle ní v roce 2020 řekl, že nové formy hlasování představují riziko a že pro demokracii je důležitá důvěra lidí a také přijetí porážky.
Dostálová: Žádný odborník to neviděl
„A pane ministře, jestli mě vyzýváte, abychom jednali, tak ten návrh zákona pusťte do klasického legislativního procesu. Vy to děláte jako hurá akci na bázi 15 poslanců, žádný odborník to neviděl a ukazuje se, že jsou tam chyby,“ neodpustila si Dostálová kritiku. Kupka ovšem zdůraznil, že zmiňované premiérovo vyjádření směřovalo ke korespondenční volbě v rámci Česka, kde je 15 tisíc volebních místností. On sám nevidí pro zavedení novinky faktickou překážku, ale „politický postoj na straně opozice“.
Poslanecká sněmovna by měla ve čtvrtek také začít projednávat návrh zákona o celostátním referendu z pera opozičních poslanců. V případě schválení by mohla norma otevřít cestu k hlasování o zavedení eura v Česku.
14 minut
Otázky Václava Moravce 21. ledna 2024: Klára Dostálová, Martin Kupka, Radek Špicar – 2. část
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by ale v referendu na toto téma hlasovat nechtěl – především proto, že o zavedení jednotné evropské měny Češi hlasovali ve chvíli, kdy se konalo referendum o vstupu Česka do Evropské unie v roce 2003.
„Bylo by velmi zvláštní, když už jsme něco rozhodli, a někomu se to teď možná nelíbí to dělat znovu. Protože kdyby se takhle chovaly ostatní evropské národy, tak bychom to mohli odnést asi víc než kdokoli jiný,“ upozornil v Otázkách Václava Moravce Špicar.
Uznává, že Česko je velmi euroskeptická země, ale strach ze zdražení po případném zavedení eura označil za mýtus. „Politici tím, že nevedou veřejnou debatu, tak nechávají lidi bát se věcí, kterých se vůbec bát nemusejí,“ uvedl.
Kupka zdůraznil, že referendum je v českém právním řádu ukotvené už nyní. Souhlasí s tím, že „o tak velkých věcech“ je třeba vést politickou i ekonomickou debatu, on sám v tomto ohledu ale prý preferuje principy zastupitelské demokracie. ODS podle něj návrh zákona hnutí ANO odmítne.
„Budeme apelovat na to, že by se vláda neměla bát vlastních občanů,“ nastínila strategii při projednávání Dostálová, což Kupka okamžitě označil za demagogii. I Dostálová podporuje debatu o euru, rozhodnutí však nemá být dle ní politické, ale „vyfutrované ekonomickými argumenty“.
Kupka prohlásil, že Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. Jde však pouze o jedno kritérium ze čtyř.
Možnost účtovat v eurech
Podle Kupky je důležitým krokem na cestě k přijetí evropské měny ozdravení veřejných financí. Vláda podle něj naopak nejednala o obnovení pozice vládního koordinátora pro přijetí eura, kterou do roku 2017 vykonával Oldřich Dědek.
Neobnovení této pozice vládou, kde mají čtyři strany z pěti v programu přijetí eura, je dle Špicara těžko uvěřitelné. Jako pozitivní naopak označil zavedení možnosti pro firmy účtovat v eurech. Zájem o euro prý ilustruje to, že úvěry českých podniků v eurech rostou o desítky procent.
Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k jejímu zavedení. Z deseti států, které v roce 2004 vstoupily do EU, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.
