Rusko a KLDR si slíbily bezodkladnou pomoc ve válce, Putin posiluje vztahy i ve Vietnamu

2 minuty
Události: Putin ve Vietnamu
Zdroj: ČT24

Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského vůdce Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem uvedl, že dohoda mezi Ruskem a Severní Korejí podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda. Ze Severní Koreje odjel Putin do Vietnamu, s nímž chce také posílit vztahy.

Putin a Kim podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství. Severokorejská státní agentura KCNA uvedla, že se obě země zavázaly „bezodkladně nasadit všechny prostředky, které jsou k dispozici“, aby si poskytly „vojenskou a další pomoc“.

„V jistém smyslu odráží, co (Rusko a KLDR) budují v posledních měsících a letech,“ komentoval ustanovení pro stanici CNN Yo Bee-yun z Korejského institutu pro obranné analýzy. „Ale rozhodně bych řekl, že tato klauzule je velmi alarmující.“

Rusko podle Putina na základě paktu nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR.

Stoltenberg: Podpora způsobem, který jsme dříve neviděli

Agentura AP poznamenává, že smlouva může posílit spolupráci obou k Západu nepřátelských zemí na nejvyšší úroveň od konce studené války, i když dodává, že detaily dohody nejsou zcela známé. Šéf Kremlu během první návštěvy KLDR za posledních 24 let slíbil, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti USA.

„Musíme si být vědomi toho, že autoritářské mocnosti se stále více sbližují. Vzájemně se podporují způsobem, který jsme dříve neviděli,“ reagoval na zprávu šéf NATO Stoltenberg během návštěvy Kanady. Japonská vláda dala najevo vážné znepokojení z Putinových slov o spolupráci v oblasti vojenských technologií.

USA a jejich spojenci v oblasti, tedy právě Japonsko a Jižní Korea, mají podle Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN. „Destabilizovalo by to Korejský poloostrov a potenciálně porušilo rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které Rusko samotné podpořilo,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Jižní Korea dohodu odsoudila a označila ji za hrozbu její bezpečnosti. Nejmenovaný vysoký představitel jihokorejského prezidentského úřadu rovněž prohlásil, že Soul přezkoumá svou politiku poskytování pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi.

Jižní Korea dosud Ukrajině poskytovala pouze humanitární a hospodářskou pomoc nebo neprůstřelné vesty a další nesmrtící vojenské vybavení. Čtvrteční vyjádření naznačuje, že by Jižní Korea – významný producent dělostřelecké munice – mohla válkou zasažené zemi začít poskytovat také zbraně, píší agentury.

Vztahy s Ruskem chce posílit i Vietnam

Putin se z KLDR přesunul do Vietnamu. To Lam, který v zemi s vládou jedné strany zastává post prezidenta, na setkání s Putinem v Hanoji řekl, že Vietnam chce posílit vztahy s Ruskem. Poblahopřál také ruskému diktátorovi ke „znovuzvolení“ a ocenil „úspěchy“ Ruska, včetně „vnitropolitické stability“. Šéf Kremlu podle agentury Reuters rovněž prohlásil, že Moskva oceňuje snahu Vietnamu pomoci nalézt „mírové řešení ukrajinského konfliktu“, a pozval nejvyšší vietnamské představitele na návštěvu Ruska.

„Obě země podporují vytvoření spravedlivějšího multipolárního světového řádu,“ píše se ve společném rusko-vietnamském prohlášení vydaném u příležitosti návštěvy. Prohlášení rovněž zdůrazňuje důležitou roli obrany a bezpečnosti ve vzájemných vztazích a zmiňuje spolupráci v ropném a plynárenském sektoru, včetně ruských dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) do Vietnamu.

Později se Putin sešel i s nejmocnějším vietnamským politikem, generálním tajemníkem komunistické strany Nguyenem Phu Trongem a dalšími představiteli. Putin také ve Vietnamu řekl, že Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, což podle něj souvisí s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Putin ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.

Vladimir Putin a To Lam v Hanoji
Zdroj: Nhac Nguen/Pool via Reuters

USA: Nikdo by neměl Putinovi umožňovat normalizovat zvěrstva

Putinova návštěva ve Vietnamu vyvolala kritiku ze strany Spojených států, které loni posílily diplomatické vztahy s Hanojí a patří k jejím nejvýznamnějším obchodním partnerům.

Americké velvyslanectví ve Vietnamu před Putinovým příjezdem zdůraznilo, že „žádná země by neměla dávat Putinovi prostor pro propagaci jeho agresivní války (na Ukrajině) a umožňovat mu normalizovat jeho zvěrstva“. Pokud bude Putinovi dovoleno cestovat, „mohlo by to normalizovat hrubé porušování mezinárodního práva ze strany Ruska“, píše se v prohlášení americké ambasády.

Putin chce podle analytiků návštěvou Vietnamu ukázat, že Rusko není navzdory agresi vůči Ukrajině mezinárodně izolováno. Vietnam patří k zemím, které ruskou válku vůči sousednímu státu neodsoudily. Tvrdí, že zaujímá ke konfliktu neutrální postoj.

Mezinárodní trestní soud (ICC) loni vydal na Putina zatykač v souvislosti s obviněním z válečných zločinů na Ukrajině, což Putin odmítá. Vietnam není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže nemá povinnost ruského vůdce zatknout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 4 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 9 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...