Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského vůdce Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem uvedl, že dohoda mezi Ruskem a Severní Korejí podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda. Ze Severní Koreje odjel Putin do Vietnamu, s nímž chce také posílit vztahy.
Putin a Kim podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství. Severokorejská státní agentura KCNA uvedla, že se obě země zavázaly „bezodkladně nasadit všechny prostředky, které jsou k dispozici“, aby si poskytly „vojenskou a další pomoc“.
„V jistém smyslu odráží, co (Rusko a KLDR) budují v posledních měsících a letech,“ komentoval ustanovení pro stanici CNN Yo Bee-yun z Korejského institutu pro obranné analýzy. „Ale rozhodně bych řekl, že tato klauzule je velmi alarmující.“
Rusko podle Putina na základě paktu nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR.
Stoltenberg: Podpora způsobem, který jsme dříve neviděli
Agentura AP poznamenává, že smlouva může posílit spolupráci obou k Západu nepřátelských zemí na nejvyšší úroveň od konce studené války, i když dodává, že detaily dohody nejsou zcela známé. Šéf Kremlu během první návštěvy KLDR za posledních 24 let slíbil, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti USA.
„Musíme si být vědomi toho, že autoritářské mocnosti se stále více sbližují. Vzájemně se podporují způsobem, který jsme dříve neviděli,“ reagoval na zprávu šéf NATO Stoltenberg během návštěvy Kanady. Japonská vláda dala najevo vážné znepokojení z Putinových slov o spolupráci v oblasti vojenských technologií.
USA a jejich spojenci v oblasti, tedy právě Japonsko a Jižní Korea, mají podle Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN. „Destabilizovalo by to Korejský poloostrov a potenciálně porušilo rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které Rusko samotné podpořilo,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Jižní Korea dohodu odsoudila a označila ji za hrozbu její bezpečnosti. Nejmenovaný vysoký představitel jihokorejského prezidentského úřadu rovněž prohlásil, že Soul přezkoumá svou politiku poskytování pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi.
Jižní Korea dosud Ukrajině poskytovala pouze humanitární a hospodářskou pomoc nebo neprůstřelné vesty a další nesmrtící vojenské vybavení. Čtvrteční vyjádření naznačuje, že by Jižní Korea – významný producent dělostřelecké munice – mohla válkou zasažené zemi začít poskytovat také zbraně, píší agentury.
Vztahy s Ruskem chce posílit i Vietnam
Putin se z KLDR přesunul do Vietnamu. To Lam, který v zemi s vládou jedné strany zastává post prezidenta, na setkání s Putinem v Hanoji řekl, že Vietnam chce posílit vztahy s Ruskem. Poblahopřál také ruskému diktátorovi ke „znovuzvolení“ a ocenil „úspěchy“ Ruska, včetně „vnitropolitické stability“. Šéf Kremlu podle agentury Reuters rovněž prohlásil, že Moskva oceňuje snahu Vietnamu pomoci nalézt „mírové řešení ukrajinského konfliktu“, a pozval nejvyšší vietnamské představitele na návštěvu Ruska.
„Obě země podporují vytvoření spravedlivějšího multipolárního světového řádu,“ píše se ve společném rusko-vietnamském prohlášení vydaném u příležitosti návštěvy. Prohlášení rovněž zdůrazňuje důležitou roli obrany a bezpečnosti ve vzájemných vztazích a zmiňuje spolupráci v ropném a plynárenském sektoru, včetně ruských dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) do Vietnamu.
Později se Putin sešel i s nejmocnějším vietnamským politikem, generálním tajemníkem komunistické strany Nguyenem Phu Trongem a dalšími představiteli. Putin také ve Vietnamu řekl, že Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, což podle něj souvisí s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Putin ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.
USA: Nikdo by neměl Putinovi umožňovat normalizovat zvěrstva
Putinova návštěva ve Vietnamu vyvolala kritiku ze strany Spojených států, které loni posílily diplomatické vztahy s Hanojí a patří k jejím nejvýznamnějším obchodním partnerům.
Americké velvyslanectví ve Vietnamu před Putinovým příjezdem zdůraznilo, že „žádná země by neměla dávat Putinovi prostor pro propagaci jeho agresivní války (na Ukrajině) a umožňovat mu normalizovat jeho zvěrstva“. Pokud bude Putinovi dovoleno cestovat, „mohlo by to normalizovat hrubé porušování mezinárodního práva ze strany Ruska“, píše se v prohlášení americké ambasády.
Putin chce podle analytiků návštěvou Vietnamu ukázat, že Rusko není navzdory agresi vůči Ukrajině mezinárodně izolováno. Vietnam patří k zemím, které ruskou válku vůči sousednímu státu neodsoudily. Tvrdí, že zaujímá ke konfliktu neutrální postoj.
Mezinárodní trestní soud (ICC) loni vydal na Putina zatykač v souvislosti s obviněním z válečných zločinů na Ukrajině, což Putin odmítá. Vietnam není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže nemá povinnost ruského vůdce zatknout.
