Ukrajinci si nejvíce ze všeho přejí mír, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Poděkoval za podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může dotlačit Rusko ke spravedlivému míru. Uvedl také, že do ruské války proti Ukrajině se může zapojit až sto tisíc severokorejských vojáků. Moskva mezitím oficiálně z důvodu ohrožení aktualizovala svou jadernou doktrínu. Provedla rovněž útoky na ukrajinská města Hluchiv a Charkov, které za sebou nechaly desítky mrtvých či zraněných.
Za Rusko může bojovat až sto tisíc Severokorejců, řekl Zelenskyj europoslancům
Projev prezidenta Volodymyra Zelenského v Evropském parlamentu (zdroj: ČT24)
Mimořádné zasedání europarlamentu se sešlo při příležitosti tisíce dnů, které uplynuly od zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Na úvod vystoupila předsedkyně EP Roberta Metsolová.
„Jsme v naší podpoře neochvějní a budeme nadále podporovat Ukrajinu dnes, zítra, každý den, tak dlouho, jak to bude zapotřebí,“ prohlásila. „Není to útok jen na Ukrajinu, ale i na celý světový řád, na naše hodnoty, životní styl, mír, svobodu – to všechno je v sázce.“ Evropský parlament chce spravedlivý mír a nic o Ukrajině se nesmí rozhodnout bez Ukrajiny, dodala Metsolová.
Zelenskyj: Jednotná Evropa může dotlačit Rusko k míru
Zelenskyj na úvod svého projevu poděkoval za podporu. „Je to něco, co funguje, není to abstraktní podpora. My si vážíme evropských hodnot a to je něco, co nám EU pomáhá podporovat,“ řekl Zelenskyj, který k europoslancům promluvil z Kyjeva prostřednictvím videokonference.
„Společně s Evropou a našimi partnery v Americe a na celém světě se nám podařilo zabránit Putinovi, aby zabral Ukrajinu. Bráníme ale rovněž i svobodu všech evropských národů,“ dodal Zelenskyj. Přestože se na stranu ruského vůdce postavil i severokorejský vůdce Kim Čong-un, je Putin podle ukrajinského prezidenta „pořád slabší než jednotná Evropa“. Putin je podle něj menší, protože je sám. „Je menší než celé evropské společenství, společně jsme silní.“
„Chci na vás apelovat, abyste na to nezapomínali. Abyste nezapomínali na to, co všechno může Evropa dokázat. Pokud budeme jednotní, můžeme přimět Rusko ke spravedlivému míru, což je něco, co chceme nejvíc,“ prohlásil ukrajinský vůdce a vysloužil si potlesk. Zelenskyj ve svém projevu rovněž zmínil, že počet vojáků KDLR, kteří by se mohli zapojit do bojů na Ukrajině po boku Rusů, může vzrůst až na sto tisíc.
„Musíme Moskvu ke spravedlivému míru dotlačit, na jakoukoliv hrozbu je třeba reagovat sankcemi,“ řekl ukrajinský prezident a upozornil i na obcházení sankcí. „Je nutné na Rusko tlačit ještě víc. Je nutné zahájit jednání, ale musejí být smysluplná,“ podotkl rovněž Zelenskyj.
Zelenskyj europoslancům poděkoval, že podporují jeho mírový plán. „Jediný, kdo se proti tomuto plánu staví, je ten, kdo válku začal: Rusko,“ řekl. „Společně jsme toho dokázali hodně, ale nesmíme se bát toho dokázat ještě víc,“ dodal s tím, že každé hrozbě z Ruska je třeba čelit přísnými sankcemi. Putin se podle něj nezastaví před ničím, a čím více času bude mít, tím budou podmínky pro mír horší.
„Putin si neváží lidí nebo pravidel, váží si jen peněz a moci, to jsou věci, které mu musíme vzít, aby byl ochotný nastolit mír,“ prohlásil. „A pokud si někdo v Evropě myslí, že Ukrajinu nebo jakoukoli jinou zemi, pobaltské státy, Balkán, Gruzii nebo Moldavsko může prodat Moskvě a něco za to získá, tak mu sdělím jednoduchou pravdu: nikdy si nemůžete užívat klidné vody uprostřed bouře,“ dodal Zelenskyj.
„Musíme postupovat společně. Ukrajina si zaslouží, aby byl příští rok rokem míru,“ uzavřel Zelenskyj svůj projev a vysloužil si od europoslanců, z nichž někteří měli trička s ukrajinskou vlajkou, potlesk vestoje. Později v ukrajinském parlamentu prohlásil, že rok 2025 rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina.
Unijní podpora
Od 24. února 2022, kdy Rusko vyeskalovalo svou válku proti Ukrajině a zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi, EU a europarlament Ukrajinu podporují. Odsoudily ruskou agresi, zavedly sankce a zvýšily politickou, humanitární, vojenskou a finanční pomoc Kyjevu. Od roku 2021 přijal EP již asi čtyřicet usnesení, která se týkala Ukrajiny.
Evropský parlament je rovněž silným zastáncem snahy Ukrajiny o vstup do Evropské unie a opakovaně vyzýval členské státy k zahájení přístupových rozhovorů. Ty nakonec odstartovaly letos v červnu, kdy v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem.
Mimořádného zasedání EP se nicméně účastnilo jen necelých čtyři sta europoslanců ze 720. I českých europoslanců byla v sále méně než polovina. Podle českých europoslanců za Piráty, STAN a TOP 09 musí Evropa Ukrajině i nadále pomáhat a nesmí také zapomínat na vlastní obranyschopnost.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání unijních ministrů obrany v Bruselu upozornil, že když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. EU podle něj musí vyslat Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Osud Ukrajiny podle něj určí osud Evropské unie. Jednání se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte.
Tisková konference po zasedání ministrů obrany EU (zdroj: ČT24)
Putin potvrdil aktualizaci jaderné doktríny
Šéf Kremlu Putin mezitím svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy plnohodnotná válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu – zřejmě s omezením – použít dodané rakety k úderům na ruském území.
Ruský vůdce na konci září varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocnosti, což by Rusko považovalo za společný útok. Kromě odpálení balistických raket proti Rusku zmiňuje Putinův dekret jako podmínku pro použití jaderných zbraní také „poskytnutí území a zdrojů k agresi proti Rusku“.
Obnovená jaderná doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti.“
Doktrína stanoví, že jaderné zbraně představují krajní prostředek obrany suverenity Ruska. Ale rozšiřuje výčet hrozeb, k jejichž neutralizaci lze jaderné zbraně použít. Kromě agrese ze strany libovolného nejaderného státu s účastí či podporou jaderné mocnosti je jaderná odplata přípustná také při kritickém ohrožení svrchovanosti Ruska konvenčními zbraněmi, anebo při útoku na Bělorusko jako účastníka svazového soustátí, napsal Kommersant.
Ruské jaderné zbraně lze také použít v případě použití jaderných zbraní či jiných druhů zbraní hromadného ničení na území Ruska či jeho spojenců a také proti ruským vojenským jednotkám a ruským objektům v zahraničí, v případě hodnověrných informací o masovém startu prostředků vzdušného a vesmírného napadení, včetně strategických bombardérů, taktického letectva, střel s plochou dráhou letu, dronů či nadzvukových zbraní.
Reakce: Žádné překvapení a „papír snese všechno“
Spojené státy ruský krok nepřekvapil a neplánují přizpůsobit svoji jadernou doktrínu, řekl mluvčí Národní bezpečnostní rady. „Rusko svůj záměr aktualizovat svou doktrínu signalizovalo několik týdnů,“ připomněl a poukázal na opakovanou „nezodpovědnou rétoriku“ ze strany Moskvy.
Podobně reagoval šéf unijní diplomacie Borrell. „Není to poprvé, co se ohánějí hrozbou jaderné eskalace, což je naprosto nezodpovědné,“ prohlásil.
„Rusko nestraší poprvé ani naposledy,“ podotkl rovněž polský prezident Andrzej Duda. „Papír snese všechno.“
Rusové udeřili na Hluchiv a Charkov
Rusové rovněž v pondělí pozdě večer udeřili na Hluchiv v ukrajinské Sumské oblasti. Jejich dronový útok tam zasáhl ubytovnu a zabil nejméně dvanáct lidí včetně osmiletého chlapce. Nejméně jedenáct dalších lidí úder zranil, jsou mezi nimi i dvě děti ve věku třináct a čtrnáct let.
„Rusko nadále terorizuje naše pohraničí,“ napsal o náletu Zelenskyj. „Každý nový útok Ruska jen potvrzuje Putinovy skutečné záměry. Chce, aby válka pokračovala. Řeči o míru ho nezajímají. Musíme Rusko donutit ke spravedlivému míru silou.“
Rusové útočili i na dalších místech na Ukrajině. V Charkově jejich úder zranil dvanáct lidí, z nichž dva jsou podle úřadů v těžkém stavu.
Ruský dronový útok zabil v noci na úterý v Hluchivu v Sumské oblasti dvanáct lidí včetně osmiletého chlapce