Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.
Tisíce vojáků KLDR míří k Ukrajině, tvrdí zdroj z armády
USA mají důkazy o 3000 severokorejských vojácích v Rusku (zdroj: ČT24)
Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem. Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je, a jak své úkoly provádí,“ tvrdí šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak nepřátelské ofenzivy na Donbasu na východě země.
Moskva je podle Putina připravená uvažovat o možnostech ukončení války na Ukrajině, ale „musejí vycházet ze skutečného stavu věcí“. „K ničemu jinému připravený nejsem,“ podotkl.
Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakuje, že válka nesmí skončit v neprospěch jeho země. Tento týden podle serveru Politico řekl, že pro zastavení horké fáze války je nutné, aby se obě země dohodly na zastavení vzájemných útoků na kritickou civilní a potravinovou infrastrukturu.
Washington sleduje, zda se severokorejské jednotky zapojí do bojů
Washington ve středu poprvé veřejně potvrdil, že má důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku, přičemž americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že „se teprve uvidí“, zda se zapojí do bojů.
Spojené státy by měly „vážně zvážit přímou vojenskou akci proti (…) severokorejským jednotkám“, pokud vstoupí do ruské války na Ukrajině, reagoval republikánský předseda amerického užšího výboru pro zpravodajské služby Michael R. Turner.
Vyzval v této souvislosti administrativu demokratického prezidenta Joea Bidena, aby dala jasně najevo, že pokud se KLDR přidá k ruské agresi na Ukrajině, bude to pro USA překročení takzvané červené čáry.
Důkazy o vyslání Severokorejců do Ruska má i NATO. „Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ konstatovala ve středu mluvčí Aliance Farah Dakhlallahová.
Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) se domnívá, že severokorejská přítomnost na ukrajinské frontě je důkaz toho, že opatrná západní politika neeskalovat konflikt byla „od samého počátku a je i teď chybná“. Dodal, že by v souvislosti s novou situací na frontě mohla pomoc Ukrajině zesílit, a to minimálně od Jižní Koreje.
Události, komentáře: Vladimír Votápek k účasti KLDR ve válce na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Votápek také zmínil, že „to, že Putin musí dovážet vojenskou masu z KLDR, je zjevným důkazem toho, že má problémy s tím, aby získával vojáky ze svého území“.
Možné nasazení v Kurské oblasti
Německé ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo chargé d'affaires KLDR. Polský prezident Andrzej Duda a jeho jihokorejský protějšek Jun Sok-jol ve čtvrtek důrazně odsoudili vyslání jednotek KLDR do Ruska, což může podle nich ohrozit globální bezpečnost.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že vojáci patrně zamíří do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám vypudit ukrajinské vojáky. Severokorejci podle jihokorejských zpravodajců procházejí výcvikem, například jak používat vojenskou techniku včetně bezpilotních letounů.
Moskva popřela, že by KLDR vyslala své vojáky na podporu války, a mluví o „fámách“. Pchjongjang se k této záležitosti nevyjádřil. Jižní Korea v úterní reakci uvedla, že může zvážit přímé dodávky Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska s KLDR.
O ničem nevíme, zní z Pekingu
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian sdělil, že Peking si není vědom žádných severokorejských jednotek v Ruské federaci, které by se připravovaly k rozsáhlé invazi na Ukrajinu. „Postoj Číny k ukrajinské krizi je konzistentní a jasný a doufáme, že všechny strany budou podporovat deeskalaci situace a zavážou se k politickému řešení,“ dodal mluvčí podle agentury Reuters.
Votápek však poznamenal, že existuje možnost, že KLDR je na této situaci s Pekingem domluvená. „Nedivil bych se, kdyby jim to Peking v zásadě dovolil, protože rusko-ukrajinská válka Pekingu vůbec nevadí.“ A to podle něho jak z důvodu oslabení Západu, tak hlavně Ruska.
Zprávy o vojácích KLDR v Rusku odmítá také běloruský diktátor Alexandr Lukašenko s tím, že by to „eskalovalo“ konflikt na Ukrajině. Šéf Kremlu Vladimir Putin by se podle něj nikdy nepokusil přesvědčovat jinou zemi, aby zapojila svou armádu do bojů na Ukrajině.
Severní Korea v posledních letech utužila vojenské vztahy s Moskvou. Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Oba státy také popírají tvrzení ukrajinských a západních činitelů o dodávkách severokorejských zbraní a munice Rusku.
Problémy s nedostatkem munice i vojáků řeší také Kyjev. Ten čelí obtížné situaci hlavně na východě země, kde se Rusům daří obsazovat další a další obce, blíží se ke strategickému Pokrovsku a údajně se jim podařilo prolomit také obranu u Časiv Jaru.
„Nerealistický“ vstup Ukrajiny do Aliance
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá opakovaně Západ o navýšení vojenské pomoci a povolení používat dodanou techniku k zásahům přímo v Rusku. Jeho „plán vítězství“ ale nebudí u spojenců zrovna velké nadšení.
Jedním z hlavních bodů je i rychlý vstup Ukrajiny do NATO. Německý kancléř Olaf Scholz a slovenský prezident Peter Pellegrini to ale na čtvrteční schůzce označili v současné době za nerealistické. Pellegrini zároveň dodal, že podle Německa i Slovenska musí být v případě mírových jednání rozhodování v první řadě na Ukrajině.
V rozhovoru se Scholzem podle Pellegriniho zazněla také obava, že by kvůli nadcházející zimě a Rusy zničené ukrajinské infrastruktuře mohla Evropu čekat další vlna ukrajinských uprchlíků. Slovensko je podle prezidenta připraveno se o ně v takovém případě postarat.
Putin ve čtvrtek obvinil Západ z nespravedlivého rozšiřování Severoatlantické aliance, píše agentura TASS. Moskva to podle něj změní. Rusko žádalo zahraniční partnery, aby se NATO na východ nerozšiřovalo, výzvy se však podle šéfa Kremlu setkaly s ignorováním. „Oni to přesto udělali. Je to spravedlivé? Není tu žádná spravedlnost, a my chceme tuto situaci změnit a dosáhneme toho,“ citovala ho agentura TASS.
Načítání...