Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.
Klíčovým momentem bylo ruské selhání v úvodu plnohodnotné invaze, říká analytik
„To, že Rusko přistoupilo k plnohodnotné invazi s velice omezenými prostředky, výrazně podcenilo možnosti a schopnosti ukrajinské rezistence, to byl nepochybně ten klíčový moment,“ uvedl Stojar. Dalších důležitých bodů by se ale podle něho našla celá řada. „Ať už byly pro ukrajinskou stranu úspěšnější, jako podzimní ofenziva z roku 2022, nebo to naopak byla neúspěšná letní ofenziva z loňského roku,“ sdělil.
„Takže ukrajinská strana má za sebou řadu velmi významných úspěchů, ale zároveň i řadu neúspěchů. Nepodařilo se naplnit očekávání, která byla třeba po těch velmi výrazných úspěších ukrajinských sil z roku 2022,“ doplnil.
Stojar hovořil i o dalších významných milnících konfliktu. „Byly tady některé velmi intenzivní bojové kampaně. Jako bylo dobývání Bachmutu z ruské strany (…) nebo jak jsme tomu svědky v současnosti na donbaské frontové linii,“ popsal. V opotřebovávacím konfliktu, ve který se válka proměnila, se podle analytika projevila převaha ruské strany. Nepoměr sil mezi oběma znepřátelenými stranami totiž podle něho jednoznačně mluví ve prospěch Moskvy.
„Na druhé straně, Rusům se nepodařilo tu svoji faktickou převahu výrazněji zúročit a jejich postup, byť k němu dochází i v této době, je vždy vykoupen za cenu obrovských a značných lidských i materiálních ztrát,“ vysvětlil Stojar.
Moskva nedosáhla jediného cíle, říká politolog
Politolog Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity řekl, že z jeho úhlu pohledu se na úrovni velké strategie Rusku nepodařilo dosáhnout žádného ze svých zahraničně-politických cílů. „Ukrajina není izolovaná, nadále čerpá zahraniční podporu, Rusku se nepodařilo zničit Ukrajinu jako suverénní nezávislý stát, vnutit jí svoje podmínky kapitulace ani dosadit do Kyjeva vládu poslušnou Moskvě,“ sdělil.
Podle Kříže se Moskvě nepodařilo ani Ukrajinu rozdělit a věrohodně interpretovat vlastní agresi jako vnitroukrajinský konflikt. „Nepodařilo se donutit Kyjev k uznání nových územních realit, to znamená k anexi Krymu a k uznání dalších anexí, které přišly v roce 2022. Rusku se zatím nezdařilo ani vynutit demilitarizaci Ukrajiny a nějak podstatně omezit její vojenské schopnosti, nezdařilo se vynutit si neutralitu Ukrajiny na věčné časy,“ popsal dále.
Politolog Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity o situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
To, že Ukrajina ve válce s Ruskem vydržela už tisíc dní, považuje za velké překvapení. „Nevzpomínám si na žádného experta, který by před válkou věřil, že Ukrajina může přežít tisíc dní ve válce s Ruskem, a na těch tisíc dní jsem nevěřil ani já,“ uzavřel.
Podle zpravodajky ČT se morálka obyvatel od začátku konfliktu změnila
Zpravodajka ČT Darja Stomatová sdělila, že na Ukrajině se v úterý konají různé akce, jimiž si lidé milník připomínají. Morálka obyvatel se podle ní od začátku konfliktu ale změnila. „Na začátku války jsme viděli velkou vervu k boji, viděli jsme velkou odhodlanost a odolnost. Ale s postupem času to samozřejmě klesá a vytváří se velká únava,“ popsala. V těch nejtěžších chvílích si ale lidé podle ní stále pomáhají.
O vyčerpání ukrajinské strany po tisíci dnech bojů hovořil i Stojar. „Nedá se ovšem říci, že by se blížila nějaké vojenské porážce,“ řekl. „Ta situace je tam poměrně stabilní navzdory ruské iniciativě z těch přechozích týdnů a měsíců a pozvolnému ruskému postupu na některých úsecích frontové linie,“ doplnil. Podle něho se nepotvrdily prognózy, podle nichž mělo dojít k výraznějšímu postupu okupantů.
Bezpečnostní analytik Richard Stojar k tisíci dnům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Podle analytika Ukrajina nesměřuje k vojenskému kolapsu
Stojar mluvil rovněž o tom, že Ukrajina již vyčerpala řadu svých zdrojů, ovšem rozhodně ne všechny. „To je třeba ta diskuse ohledně možné mobilizace mladších ročníků, která je v ukrajinské společnosti velmi aktuální a velmi živě přítomna,“ zmínil. „Nedá se říci, že by Ukrajina směřovala k vojenskému kolapsu. Naopak některé své vojenské schopnosti velmi výrazně posiluje,“ dodal.
Analytik dále zmínil, že díky podpoře partnerů bude možná Kyjev schopen zasazovat ruskému protivníkovi ještě daleko významnější údery než v minulosti. V této souvislosti hovořil i o možnosti používat střely dlouhého doletu k útokům na ruské území.
„Tyto prostředky mohou velmi citelně ohrozit nebo eliminovat schopnosti ruské logistiky. Jsou to vysoce přesné zbraňové systémy. Mohou být použity proti muničním skladům, velitelským stanovištím, případně letištím, ze kterých je vedena nějaká nepřátelská činnost. Vzhledem ke své přesnosti a destruktivní síle mohou být faktorem, který boje přímo v Kurské oblasti může velmi výrazně ovlivnit,“ vysvětlil.
„Jsou to sofistikované zbraňové systémy, takže jakékoliv jejich použití bude pro Ukrajinu velkou výhodou a ruská strana bude nucena nějakým způsobem reagovat, přijímat nějaká opatření a snažit se třeba o decentralizaci své logistické struktury podobně, jako k tomu došlo třeba po nasazení systému HIMARS (americký lehký salvový raketomet) už v prvních měsících konfliktu,“ doplnil analytik.
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k situaci na Ukrajině (19. listopadu 2024) (zdroj: ČT24)
„Lidské a materiální ztráty by byly závažnější než pád Pokrovsku a Kupjansku“
V současné době se konflikt nejdynamičtěji vyvíjí v oblasti Donbasu a ruské síly se pokouší o obsazení měst Pokrovsk a Kupjansk. Pád těchto měst by podle Stojara pozici Ukrajiny zhoršil. „Umožnil by ruské straně postup do ukrajinského vnitrozemí, ohrozil by ukrajinské pozice na jiných úsecích fronty, velice by znesnadnil ukrajinskou logistiku na tomto úseku a mohl by vést k tomu, že by ruský územní zisk mohl být výraznější. Ukrajinské jednotky by mohly být nuceny se stáhnout z většího prostoru tak, aby se vyhnuly hrozbě možného obklíčení, které by, pokud by k pádu Pokrovsku a Kupjansku došlo, mohlo nastat,“ vysvětlil.
„Minimálně na tomto úseku fronty by se zhoršila ukrajinská pozice, byť na druhé straně z celkového pohledu by to asi nebylo nic fatálního. Daleko větší dopady by mělo, kdyby tam ukrajinská strana přišla o velké počty svých jednotek,“ doplnil Stojar s tím, že lidské a materiální ztráty by byly závažnější než pád obou měst.
Podle Stomatové by Rusové v případě dobytí Pokrovsku mohli postupovat na města Slovjansk a Kramatorsk. Následky by ale mohly být i ekonomické. „Protože v Pokrovsku jsou uhelné pánve a mělo by to dopad i na výrobu oceli,“ vysvětlila. Uhelné doly podle ní ve městě stále fungují.
Vpád do Kurské oblasti
Důležitým milníkem konfliktu byl rovněž ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti, který dosud probíhá.
„V tuto chvíli se asi nedá jednoznačně říci, že kurská operace vnesla do konfliktu novou dynamiku nebo že byla velkým vojensko-politickým úspěchem. Jsou tady hlasy, které mluví o tom, že to nebylo pro ukrajinskou stranu ideální, že to zkomplikovalo ruskému protivníkovi jeho operace, nicméně za cenu toho, že Ukrajina byla oslabena na Donbase, kde aktuálně probíhá hlavní bojová činnost,“ vysvětlil.
„Netroufám si v tuhle chvíli říci nějaké zásadní hodnocení, zda to byl pro Ukrajinu úspěšný a užitečný krok, nebo zda se důsledky této operace odrazí ještě nějakou negativní formou v dalším vývoji tohoto konfliktu,“ uzavřel Stojar.
Načítání...
Proměna použití dronů
Důležitou roli hrají ve válce už od počátku plnohodnotné invaze také drony. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakuba Karase lze jejich využití rozdělit do několika etap. „Drony se nejdříve využívaly především pro průzkum a identifikaci potenciálních cílů. Byly to většinou velké drony, (…) které sloužily především na nějaké poměrně kratší vzdálenosti,“ popsal.
S postupem času ale došlo ke změnám. „Teď je to využití úplně odlišné. Především se hraje na počet. Využívají se malé drony, které jsou mnohem dostupnější,“ sdělil Karas. „Systém protivzdušné obrany i elektronického boje se velmi rychle zdokonalil na straně Ruska, takže tomu se muselo také přizpůsobit využívání dronů,“ vysvětlil Karas jeden z důvodů změny.
Prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas o využití dronů ve válce na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Sankce Rusko obchází, domácnosti ale strádají
Válka na Ukrajině přinesla i řadu ekonomických dopadů, z nichž mnohé souvisejí s protiruskými sankcemi ze strany Západu. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše na tom není sankcemi zatížená ruská ekonomika vůbec dobře. „Daleko více než v minulosti spoléhá na čistý vývoz surovin, které dostává komplikovaněji na globální trhy. Rusko si určitě našlo cestu, jak obejít sankce západních zemí, ale ne stoprocentně,“ řekl.
Moskva přešla na válečnou ekonomiku a podle Bureše něco takového ještě nějakou dobu vydržet může. „Rusko má ještě určitý prostor, podle toho, jak čtu tamní politickou situaci, v té opotřebovávací válce pokračovat směrem dál,“ konstatoval. „Ruské domácnosti na to tvrdě doplácí, ale to neznamená, že ta ekonomika nemůže sama o sobě takhle fungovat. Zvlášť pokud ruské domácnosti nemají možnost se proti tomu nějakým způsobem v rámci demokratického zřízení ozvat,“ doplnil.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš o ekonomických dopadech války na Ukrajině (zdroj: ČT24)