Klíčovým momentem bylo ruské selhání v úvodu plnohodnotné invaze, říká analytik

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.

„To, že Rusko přistoupilo k plnohodnotné invazi s velice omezenými prostředky, výrazně podcenilo možnosti a schopnosti ukrajinské rezistence, to byl nepochybně ten klíčový moment,“ uvedl Stojar. Dalších důležitých bodů by se ale podle něho našla celá řada. „Ať už byly pro ukrajinskou stranu úspěšnější, jako podzimní ofenziva z roku 2022, nebo to naopak byla neúspěšná letní ofenziva z loňského roku,“ sdělil.

„Takže ukrajinská strana má za sebou řadu velmi významných úspěchů, ale zároveň i řadu neúspěchů. Nepodařilo se naplnit očekávání, která byla třeba po těch velmi výrazných úspěších ukrajinských sil z roku 2022,“ doplnil.

Stojar hovořil i o dalších významných milnících konfliktu. „Byly tady některé velmi intenzivní bojové kampaně. Jako bylo dobývání Bachmutu z ruské strany (…) nebo jak jsme tomu svědky v současnosti na donbaské frontové linii,“ popsal. V opotřebovávacím konfliktu, ve který se válka proměnila, se podle analytika projevila převaha ruské strany. Nepoměr sil mezi oběma znepřátelenými stranami totiž podle něho jednoznačně mluví ve prospěch Moskvy.

„Na druhé straně, Rusům se nepodařilo tu svoji faktickou převahu výrazněji zúročit a jejich postup, byť k němu dochází i v této době, je vždy vykoupen za cenu obrovských a značných lidských i materiálních ztrát,“ vysvětlil Stojar.

Moskva nedosáhla jediného cíle, říká politolog

Politolog Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity řekl, že z jeho úhlu pohledu se na úrovni velké strategie Rusku nepodařilo dosáhnout žádného ze svých zahraničně-politických cílů. „Ukrajina není izolovaná, nadále čerpá zahraniční podporu, Rusku se nepodařilo zničit Ukrajinu jako suverénní nezávislý stát, vnutit jí svoje podmínky kapitulace ani dosadit do Kyjeva vládu poslušnou Moskvě,“ sdělil.

Podle Kříže se Moskvě nepodařilo ani Ukrajinu rozdělit a věrohodně interpretovat vlastní agresi jako vnitroukrajinský konflikt. „Nepodařilo se donutit Kyjev k uznání nových územních realit, to znamená k anexi Krymu a k uznání dalších anexí, které přišly v roce 2022. Rusku se zatím nezdařilo ani vynutit demilitarizaci Ukrajiny a nějak podstatně omezit její vojenské schopnosti, nezdařilo se vynutit si neutralitu Ukrajiny na věčné časy,“ popsal dále.

8 minut
Politolog Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

To, že Ukrajina ve válce s Ruskem vydržela už tisíc dní, považuje za velké překvapení. „Nevzpomínám si na žádného experta, který by před válkou věřil, že Ukrajina může přežít tisíc dní ve válce s Ruskem, a na těch tisíc dní jsem nevěřil ani já,“ uzavřel.

Podle zpravodajky ČT se morálka obyvatel od začátku konfliktu změnila

Zpravodajka ČT Darja Stomatová sdělila, že na Ukrajině se v úterý konají různé akce, jimiž si lidé milník připomínají. Morálka obyvatel se podle ní od začátku konfliktu ale změnila. „Na začátku války jsme viděli velkou vervu k boji, viděli jsme velkou odhodlanost a odolnost. Ale s postupem času to samozřejmě klesá a vytváří se velká únava,“ popsala. V těch nejtěžších chvílích si ale lidé podle ní stále pomáhají.

O vyčerpání ukrajinské strany po tisíci dnech bojů hovořil i Stojar. „Nedá se ovšem říci, že by se blížila nějaké vojenské porážce,“ řekl. „Ta situace je tam poměrně stabilní navzdory ruské iniciativě z těch přechozích týdnů a měsíců a pozvolnému ruskému postupu na některých úsecích frontové linie,“ doplnil. Podle něho se nepotvrdily prognózy, podle nichž mělo dojít k výraznějšímu postupu okupantů.

10 minut
Bezpečnostní analytik Richard Stojar k tisíci dnům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Podle analytika Ukrajina nesměřuje k vojenskému kolapsu

Stojar mluvil rovněž o tom, že Ukrajina již vyčerpala řadu svých zdrojů, ovšem rozhodně ne všechny. „To je třeba ta diskuse ohledně možné mobilizace mladších ročníků, která je v ukrajinské společnosti velmi aktuální a velmi živě přítomna,“ zmínil. „Nedá se říci, že by Ukrajina směřovala k vojenskému kolapsu. Naopak některé své vojenské schopnosti velmi výrazně posiluje,“ dodal.

Analytik dále zmínil, že díky podpoře partnerů bude možná Kyjev schopen zasazovat ruskému protivníkovi ještě daleko významnější údery než v minulosti. V této souvislosti hovořil i o možnosti používat střely dlouhého doletu k útokům na ruské území.

„Tyto prostředky mohou velmi citelně ohrozit nebo eliminovat schopnosti ruské logistiky. Jsou to vysoce přesné zbraňové systémy. Mohou být použity proti muničním skladům, velitelským stanovištím, případně letištím, ze kterých je vedena nějaká nepřátelská činnost. Vzhledem ke své přesnosti a destruktivní síle mohou být faktorem, který boje přímo v Kurské oblasti může velmi výrazně ovlivnit,“ vysvětlil.

„Jsou to sofistikované zbraňové systémy, takže jakékoliv jejich použití bude pro Ukrajinu velkou výhodou a ruská strana bude nucena nějakým způsobem reagovat, přijímat nějaká opatření a snažit se třeba o decentralizaci své logistické struktury podobně, jako k tomu došlo třeba po nasazení systému HIMARS (americký lehký salvový raketomet) už v prvních měsících konfliktu,“ doplnil analytik.

7 minut
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k situaci na Ukrajině (19. listopadu 2024)
Zdroj: ČT24

„Lidské a materiální ztráty by byly závažnější než pád Pokrovsku a Kupjansku“

V současné době se konflikt nejdynamičtěji vyvíjí v oblasti Donbasu a ruské síly se pokouší o obsazení měst Pokrovsk a Kupjansk. Pád těchto měst by podle Stojara pozici Ukrajiny zhoršil. „Umožnil by ruské straně postup do ukrajinského vnitrozemí, ohrozil by ukrajinské pozice na jiných úsecích fronty, velice by znesnadnil ukrajinskou logistiku na tomto úseku a mohl by vést k tomu, že by ruský územní zisk mohl být výraznější. Ukrajinské jednotky by mohly být nuceny se stáhnout z většího prostoru tak, aby se vyhnuly hrozbě možného obklíčení, které by, pokud by k pádu Pokrovsku a Kupjansku došlo, mohlo nastat,“ vysvětlil.

„Minimálně na tomto úseku fronty by se zhoršila ukrajinská pozice, byť na druhé straně z celkového pohledu by to asi nebylo nic fatálního. Daleko větší dopady by mělo, kdyby tam ukrajinská strana přišla o velké počty svých jednotek,“ doplnil Stojar s tím, že lidské a materiální ztráty by byly závažnější než pád obou měst.

Podle Stomatové by Rusové v případě dobytí Pokrovsku mohli postupovat na města Slovjansk a Kramatorsk. Následky by ale mohly být i ekonomické. „Protože v Pokrovsku jsou uhelné pánve a mělo by to dopad i na výrobu oceli,“ vysvětlila. Uhelné doly podle ní ve městě stále fungují.

Vpád do Kurské oblasti

Důležitým milníkem konfliktu byl rovněž ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti, který dosud probíhá.

„V tuto chvíli se asi nedá jednoznačně říci, že kurská operace vnesla do konfliktu novou dynamiku nebo že byla velkým vojensko-politickým úspěchem. Jsou tady hlasy, které mluví o tom, že to nebylo pro ukrajinskou stranu ideální, že to zkomplikovalo ruskému protivníkovi jeho operace, nicméně za cenu toho, že Ukrajina byla oslabena na Donbase, kde aktuálně probíhá hlavní bojová činnost,“ vysvětlil.

„Netroufám si v tuhle chvíli říci nějaké zásadní hodnocení, zda to byl pro Ukrajinu úspěšný a užitečný krok, nebo zda se důsledky této operace odrazí ještě nějakou negativní formou v dalším vývoji tohoto konfliktu,“ uzavřel Stojar.

Načítání...

Proměna použití dronů

Důležitou roli hrají ve válce už od počátku plnohodnotné invaze také drony. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakuba Karase lze jejich využití rozdělit do několika etap. „Drony se nejdříve využívaly především pro průzkum a identifikaci potenciálních cílů. Byly to většinou velké drony, (…) které sloužily především na nějaké poměrně kratší vzdálenosti,“ popsal.

S postupem času ale došlo ke změnám. „Teď je to využití úplně odlišné. Především se hraje na počet. Využívají se malé drony, které jsou mnohem dostupnější,“ sdělil Karas. „Systém protivzdušné obrany i elektronického boje se velmi rychle zdokonalil na straně Ruska, takže tomu se muselo také přizpůsobit využívání dronů,“ vysvětlil Karas jeden z důvodů změny.

4 minuty
Prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas o využití dronů ve válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Sankce Rusko obchází, domácnosti ale strádají

Válka na Ukrajině přinesla i řadu ekonomických dopadů, z nichž mnohé souvisejí s protiruskými sankcemi ze strany Západu. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše na tom není sankcemi zatížená ruská ekonomika vůbec dobře. „Daleko více než v minulosti spoléhá na čistý vývoz surovin, které dostává komplikovaněji na globální trhy. Rusko si určitě našlo cestu, jak obejít sankce západních zemí, ale ne stoprocentně,“ řekl.

Moskva přešla na válečnou ekonomiku a podle Bureše něco takového ještě nějakou dobu vydržet může. „Rusko má ještě určitý prostor, podle toho, jak čtu tamní politickou situaci, v té opotřebovávací válce pokračovat směrem dál,“ konstatoval. „Ruské domácnosti na to tvrdě doplácí, ale to neznamená, že ta ekonomika nemůže sama o sobě takhle fungovat. Zvlášť pokud ruské domácnosti nemají možnost se proti tomu nějakým způsobem v rámci demokratického zřízení ozvat,“ doplnil.

6 minut
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš o ekonomických dopadech války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla, píše agentura AP. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Ve středu se zřejmě dostane na svobodu další Američan zadržovaný v zahraničí.
05:58Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli Kyjev a další ukrajinské oblasti, nejméně jednoho člověka zabili

Ruský raketový útok na Kyjev zabil nejméně jednoho člověka a další čtyři zranil, informovali ve středu záchranáři a městské úřady. Mezi zraněnými je i dítě. Úder způsobil požáry na několika místech ve městě. Dva lidi zranili Rusové při úderu v Černihivské oblasti. Škody hlásí po útocích také Kyjevská a Dněpropetrovská oblast, kde Rusové zasáhli mimo jiné Kryvyj Rih. Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket.
08:26Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský ledovec může úplně roztát. Hranicí je oteplení o 3,4 stupně

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.
před 9 hhodinami

Astronauti z nezdařené mise Starlineru se vrátí na Zemi o dvanáct dní dříve

Dvojice astronautů, která od loňského června po problémech lodi Starliner nuceně zůstává na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se bude moci vrátit zpět na Zemi o dvanáct dní dříve, než se dosud plánovalo. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 12 hhodinami

Turisté se dovolené na otřesy zmítaném Santorini nevzdávají

Řecký ostrov Santorini opustily kvůli zemětřesení už dvě třetiny jeho obyvatel. Cestovní kanceláře, včetně těch českých, zájezdy do destinace ale prodávají dál. Věří, že do začátku hlavní sezony se situace uklidní. Připravená mají i náhradní řešení.
před 13 hhodinami

Nedostatek mužů na ukrajinském trhu práce řeší rekvalifikace žen

Ruská agrese stále silněji dopadá na ukrajinské hospodářství. Kromě masivních škod po bombardování totiž začínají v mnoha oborech chybět muži – stovky tisíc odešly na frontu, jiní do zahraničí. Nejvíce je to znát v průmyslu, dopravě nebo zemědělství. Zaměstnavatelé se začínají ohlížet po ženách. Jen vloni jich technickými rekvalifikacemi prošlo 44 tisíc. V Kyjevské oblasti natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 14 hhodinami

Netanjahu: Izrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že současné příměří v Pásmu Gazy skončí a Izrael obnoví intenzivní boje až do úplné porážky teroristického hnutí Hamás, pokud hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelská rukojmí. Nespecifikoval přitom, kolik rukojmí Izrael žádá či zda musí Hamás propustit všechny, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Hnutí reagovalo prohlášením, že je dohodě o příměří stále zavázáno.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...