Moskva použila při útoku na město Dnipro mezikontinentální balistickou raketu, uvedla podle agentury AP ukrajinská armáda. Podle serveru BBC News je to ve válce poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. Dva lidé utrpěli zranění, sdělily místní úřady. Brusel mluví o eskalaci konfliktu. Ruský vůdce Vladimir Putin později reagoval, že šlo o jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podobné zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Západní experti se zatím spíše kloní k variantě, že šlo o raketu středního doletu.
Střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila škody. Při útoku bylo poničeno rehabilitační centrum pro lidi se zdravotním postižením, kde ale nejsou hlášeni žádní zranění, sdělil šéf místní správy Serhyj Lysak. Kromě toho bylo poškozeno devět garáží a průmyslový podnik, dodal. Státní pohotovostní služba Ukrajiny později sdílela fotografie zachycující požár obytné budovy v Dnipru.
Zelenskyj podle BBC na Telegramu napsal, že střela měla charakteristiky mezikontinentální balistické rakety, ať už jde o rychlost, či výšku letu. „Nyní se uskutečňuje vyšetřování. Je zřejmé, že Putin používá Ukrajinu jako cvičiště,“ podotkl prezident. „Dnes náš šílený soused opět ukázal, kým opravdu je a jak pohrdá důstojností, svobodou a životy lidí obecně. A jak se bojí. Bojí se tak moc, že už používá nové rakety,“ dodal.
V pozdějším prohlášení Zelenskyj vyzval své spojence, aby na použití „nové balistické rakety“ odpověděli. „V tuto chvíli nepřichází žádná silná reakce. Putin je na to velmi citlivý. Zkouší vás, milí partneři,“ uvedl ukrajinský prezident na síti X.
Podle nejmenovaných amerických činitelů, na které se odvolávají britská stanice BBC a americká televize, ruská armáda skutečně odpálila proti Ukrajině balistickou raketu. Nebyla ovšem mezikontinentální, ale středního doletu. Tento typ balistických raket má dolet až 5500 kilometrů.
Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že Rusové krátce před útokem s nasazením experimentální balistické rakety středního doletu vyrozuměli Spojené státy prostřednictvím kanálů pro omezení jaderného rizika. Podle Američanů disponuje Rusko jen malým počtem raket takového typu.
Putin: Odpálili jsme raketu středního doletu
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil. Zároveň varoval, že Moskva by tyto prostředky mohla použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby dodávané střely vypouštěli na Rusko.
„V reakci na použití amerických a britských zbraní dlouhého doletu podnikly ruské ozbrojené síly 21. listopadu tohoto roku kombinovaný úder na jedno ze zařízení vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny,“ řekl Putin. „V bojových podmínkách byl mimo jiné testován jeden z nejnovějších ruských raketových systémů středního doletu,“ tvrdí.
Putinovo prohlášení následovalo několik hodin poté, co ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během noci odpálilo mezikontinentální balistickou raketu na ukrajinské město Dnipro. Podle západních expertů ruská armáda zaútočila raketou středního doletu.
Západní reakce
Na zprávy z Dnipra reagoval také Brusel. „Samozřejmě sledujeme zprávy o tom, že Rusko použilo mezikontinentální balistickou raketu proti jednomu nebo více cílům na Ukrajině,“ uvedl Peter Stano, který je mluvčím šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. „Je jasné, že takový útok by znamenal novou eskalaci ze strany Putina,“ dodal.
Mluvčí šéfa britské vlády Keira Starmera řekl, že pokud se použití uvedené zbraně potvrdí, bude to další příklad bezohlednosti Ruska.
Spekulace o nosiči jaderné zbraně
Některá ukrajinská média spekulovala, že Rusko útočilo střelou typu RS-26 Rubež, v kódu NATO označovanou jako SS-X-31. Experimentální raketa má podle serveru eutoday.net dolet 2000 až 6000 kilometrů a stírá hranici mezi středním a mezikontinentálním doletem.
Je navržena tak, aby mohla nést tunovou bojovou hlavici, což je náklad odpovídající třem raketám Iskander dohromady. Střela dosahuje vysoké rychlosti, díky které je obtížné ji zachytit stávajícími systémy protiraketové obrany, jako jsou Patriot nebo NASAMS.
Vývoj strategické rakety RS-26 Rubež začal podle médií někdy mezi lety 2006 až 2008. Stojí za ním Moskevský institut tepelné technologie a výrobcem je společnost Votkinsk Plant.
Možné první použití je poselství, říká Foltýn
V Rusku vývoj podléhal vysokému stupni utajení, protože porušoval Smlouvu o jaderných silách středního doletu, píše Ukrajinska pravda. Střela byla údajně vyřazena ze zbrojního programu na roky 2018 až 2027, přičemž se předpokládalo, že Moskva se zaměřuje místo toho na produkci raket Iskander-K. Kreml nicméně pohrozil, že v červenci 2024 obnoví výrobu některých střel.
„Pokud byla skutečně použita raketa RS-26, tak by to bylo poprvé, co byla taková zbraň použitá pro účel boje, nikoli při testech. Podle těch závěrů, které byly zveřejněny, se to vyloučit nedá, spíš bych řekl, že to je pravděpodobné, že zpráva bude pravdivá. Důležité je si uvědomit, k čemu raketa primárně slouží, a to k nesení jaderných hlavic,“ konstatoval bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. Zdůrazňuje ale, že hlavní důvod, proč Rusko raketu použilo, je psychologický – a možná testovací.
„Je to poselství. Tím, že použili raketu, která slouží primárně k nesení jaderných hlavic, tak pokračují v tom zastrašování, které používají dlouhodobě, tohle je jen další stupeň,“ dodává s tím, že Moskvu před použitím jaderné zbraně varovala i Čína.
Balistické střely mohou útočit na cíle vzdálené i několik tisíc kilometrů. Mezikontinentální rakety s nejdelším doletem (ICBM) mohou urazit více než 5500 kilometrů.
Tyto střely jsou poháněny raketami a poté sledují bezmotorovou trajektorii ke svým cílům. Mohou nést konvenční zbraně, ale i jaderné hlavice, což není případ útoku na Dnipro, poznamenala agentura AFP. „Je jasné… že Rusové odstranili jaderné hlavice z rakety a odpálili ji buď jako neaktivní raketu bez jakéhokoli nákladu, nebo možná s nějakou konvenční hlavicí,“ řekl CNN Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky. I inertní nálož ale vzhledem k vysoké rychlosti střely způsobí škody.
Balistické střely se liší od řízených raket, které cestují pomocí proudových motorů, jaké se používají k pohonu letadel. Střely s plochou dráhou letu, podobně jako britské střely Storm Shadow, které Ukrajina ve středu odpálila na Rusko, urazí kratší vzdálenosti (stovky kilometrů), ale mohou být na svůj cíl naváděny ručně, vysvětluje rozdíly BBC.
Kyjev v posledních dnech použil i americké střely ATACMS, jež mají dosah 300 kilometrů. Podle médií americký prezident Joe Biden po dlouhých měsících váhání zrušil limity kvůli zapojení KLDR do bojů na straně Moskvy v ruské Kurské oblasti. Kreml poté pohrozil „odpovídající odpovědí“.
Velvyslanectví USA v Kyjevě už ve středu oznámilo, že dostalo informaci o hrozbě možného významného útoku, a proto bude uzavřeno. Americkým občanům doporučilo, aby byli připraveni se okamžitě ukrýt v případě leteckého poplachu. Svůj provoz omezily i ambasády dalších západních zemí v ukrajinské metropoli.
Noční údery připravily Ukrajince o elektřinu
Ukrajinská agentura Ukrinform uvedla, že Rusko na řadě dalších míst letecky útočilo s využitím střel odpalovaných ze strategických bombardérů Tu-95. Údery hlásí kromě Dnipra oblasti Kyjeva, Černihivu a Poltavy. Nejméně patnáct osob utrpělo zranění v Kryvém Rihu. Částečně přerušeny jsou dodávky elektřiny ze Záporožské jaderné elektrárny, píše Ukrinform.
Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK informovala o nouzovém přerušení dodávek elektřiny v oblastech metropole, Oděsy, Dněpropetrovsku a Doněcku. Rusko uvedlo, že na východě Ukrajiny dobylo vesnici Dalne.
Moskva hrozí útokem na základnu v Polsku
Polsko v době ruských útoků znovu nechalo odstartovat stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor. Do stavu nejvyšší pohotovosti byly uvedeny i pozemní protiletadlové a radarové systémy. Útočná rétorika Moskvy mezitím graduje. Nyní cílí na novou americkou základnu v Polsku.
„Vzhledem k povaze hrozeb, které představuje tento druh západních vojenských objektů, se základna protiraketové obrany v Polsku již dávno zařadila na seznam prioritních cílů pro potenciální zničení, což může být v případě potřeby zajištěno širokou škálou nejnovějších zbraní,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
„Takové hrozby jistě poslouží jako argument pro posílení protivzdušné obrany Polska a NATO a měly by je zohlednit i Spojené státy,“ reagoval mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński. Poznamenal také, že na základně nejsou žádné jaderné zbraně a je obranným, nikoliv útočným, zařízením.
Američtí a polští činitelé základnu v Redzikowu na severovýchodě Polska slavnostně otevřeli tento měsíc. Podle NATO je komplex, kde je rozmístěn systém protivzdušné obrany Aegis, součástí širšího protiraketového štítu a dokáže zachytit balistické střely krátkého a středního doletu. Kreml už dříve avizoval, že podnikne příslušná opatření, která ovšem nijak neupřesnil.
Maďarsko ve čtvrtek oznámilo, že v obavách z eskalace války mezi Ruskem a Ukrajinou umístí v severovýchodní části země systém protivzdušné obrany. Maďarský premiér Viktor Orbán na rozdíl od většiny dalších evropských lídrů udržuje kontakt s ruským vládcem Vladimirem Putinem a odmítá vojensky podporovat Kyjev.
Budapešť patří k zastáncům vyjednávání o míru za současné situace na bojišti, která by zřejmě přiměla Ukrajinu k přenechání části území agresorovi.
