Mezikontinentální balistická raketa

Moskva použila při útoku na město Dnipro mezikontinentální balistickou raketu, uvedla podle agentury AP ukrajinská armáda. Podle serveru BBC News je to ve válce poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. Dva lidé utrpěli zranění, sdělily místní úřady. Brusel mluví o eskalaci konfliktu. Ruský vůdce Vladimir Putin později reagoval, že šlo o jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podobné zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Západní experti se zatím spíše kloní k variantě, že šlo o raketu středního doletu.

Totalitní Severní Korea potvrdila, že otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely. Podle Japonska šlo o doposud nejdelší let severokorejské rakety v nejvyšší letové hladině. Střela nezpůsobila žádné škody a dopadla do moře východně od Korejského poloostrova. Soul už ve středu oznámil, že KLDR patrně chystá zkoušku zbraně schopné zasáhnout území Spojených států. Bílý dům test odsoudil a varoval před eskalací napětí.

Čínské ministerstvo obrany oznámilo, že Peking ve středu nad Tichým oceánem otestoval mezikontinentální balistickou raketu vybavenou maketou bojové hlavice. Podle agentury Reuters je to poprvé, co Peking veřejně přiznal, že podobnou zkoušku provedl.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Vychází tak částečně vstříc americkému požadavku podmiňujícímu prodloužení bilaterální dohody nový START, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Konečným cílem Washingtonu je však zapojit do dohody Čínu, která to odmítá. Dohoda automaticky vyprší v únoru 2021, pokud se strany nedohodnou na prodloužení. To by mohlo vést k závodům v jaderném zbrojení.