Čína překvapivě přiznala, že otestovala mezikontinentální balistickou raketu

Čínské ministerstvo obrany oznámilo, že Peking ve středu nad Tichým oceánem otestoval mezikontinentální balistickou raketu vybavenou maketou bojové hlavice. Podle agentury Reuters je to poprvé, co Peking veřejně přiznal, že podobnou zkoušku provedl.

Mezikontinentální raketu odpálila čínská armáda ve středu v 8:44 pekingského času (2:44 SELČ). Střela dopadla do očekávané oblasti Tichého oceánu, uvedlo ministerstvo, podle kterého se jednalo o „rutinní záležitost v rámci ročního výcvikového plánu“ bez zaměření na konkrétní zemi nebo cíl.

Peking o testu „předem informoval dotčené země“, tvrdí státní agentura Nová Čína. Dráhu střely ani místo dopadu neupřesnila.

Expert: Nejde o rutinní záležitost

Jak však podotkl web stanice BBC, označení testu za „rutinní“ je podle expertů překvapivé, neboť poslední takový test – tedy vypuštění rakety do mezinárodních vod – provedl Peking v roce 1980. Čína obvykle provádí testy ve svých provinciích Sin-ťiang či Vnitřní Mongolsko, píší BBC a Reuters, která dodává, že Peking takové testy zpravidla veřejně neoznamuje.

„Pokud mi něco neuniká, myslím, že je to v podstatě poprvé, co se to stalo – a bylo to oznámeno – po dlouhé době,“ komentoval čínský test Ankit Panda, specialista na jaderné zbraně z Carnegie Endowment for International Peace. Označení testu za „rutinní“ a „každoroční“ je podle něj zvláštní „vzhledem k tomu, že takové věci nedělají (Číňané) ani rutinně, ani každoročně“.

Drew Thompson z Lee Kuan Yew School of Public Policy v Singapuru upozornil, že důležité je načasování. „(Čínské) prohlášení tvrdí, že vypuštění rakety není zaměřeno proti žádné zemi, ale mezi Čínou, Japonskem a Filipínami panuje vysoká úroveň napětí, a (pak je tady) samozřejmě trvalé napětí s Tchaj-wanem.

Expert označil test za „mocný signál,“ který má podle něj zastrašit každého. „Čína se rozhodla odpálit mezikontinentální balistickou střelu během (zasedání) Valného shromáždění OSN,“ dodal Thompson. „Není to jen signál pro USA, Japonsko, Filipíny a Tchaj-wan.“

Čína v posledních desetiletích značně zmodernizovala svou armádu a každoročně v souladu s ekonomickým růstem navyšuje vojenský rozpočet. Reuters píše, že má Peking ve svém arzenálu více než pět set funkčních jaderných hlavic, z toho přibližně 350 jsou mezikontinentální balistické rakety. Spojené státy a Rusko v současnosti operují s 1770, respektive 1710 jadernými hlavicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 15 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 1 hhodinou

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 1 hhodinou

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...