Rusko ustupuje v zájmu prodloužení pražské jaderné dohody. USA chtějí zapojit i Čínu

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Vychází tak částečně vstříc americkému požadavku podmiňujícímu prodloužení bilaterální dohody nový START, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Konečným cílem Washingtonu je však zapojit do dohody Čínu, která to odmítá. Dohoda automaticky vyprší v únoru 2021, pokud se strany nedohodnou na prodloužení. To by mohlo vést k závodům v jaderném zbrojení.

„Rusko navrhuje prodloužit nový START o rok a je připraveno společně se Spojenými státy učinit politický závazek ke zmražení počtu jaderných hlavic v držení stran po tuto dobu,“ uvedla ruská diplomacie.

Nabídka platí, pouze pokud Washington nebude mít žádné další požadavky. Prodloužení má podle Moskvy poskytnout oběma stranám více času na hlubší projednání kontroly jaderných zbraní.

Kreml tak ustoupil ze své dřívější pozice. Vladimir Putin minulý týden navrhl dohodu prodloužit alespoň o rok bez jakýchkoliv podmínek. To Američané odmítli.

Administrativa Donalda Trumpa vyjadřuje dlouhodobě neochotu k prodloužení dohody s tím, že doba bipolárního světa s pouhými dvěma státy schopnými zaútočit jadernými zbraněmi ve velkém počtu kdekoliv na světě skončila. Upozorňuje na rostoucí čínský arzenál jaderných zbraní a především mezikontinentálních raket schopných je nést.

Americký vyjednavač na tomto poli Marshall Billingslea v srpnu prohlásil: „Příští smlouva bude muset být multilaterální. Bude muset zahrnout Čínu.“ Později Američané oficiálně požadavek na zapojení Číny stáhli. Jejich přístup k jednání s Kremlem je však stále velmi zdráhavý.

Mezikontinentální balistické rakety
Zdroj: ČT24

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní.

Platnost dohody vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však v tomto ohledu nemohl v poslední době najít společnou řeč.

Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...