Totalitní Severní Korea potvrdila, že otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely. Podle Japonska šlo o doposud nejdelší let severokorejské rakety v nejvyšší letové hladině. Střela nezpůsobila žádné škody a dopadla do moře východně od Korejského poloostrova. Soul už ve středu oznámil, že KLDR patrně chystá zkoušku zbraně schopné zasáhnout území Spojených států. Bílý dům test odsoudil a varoval před eskalací napětí.
Severokorejci odpálili nový typ rakety dlouhého doletu
Události: Severní Korea otestovala novou balistickou raketu (zdroj: ČT24)
Severokorejský diktátor Kim Čong-un přímo v místě odpalu řekl, že nebezpečné kroky nepřátel KLDR jen umocňují potřebu posilovat jaderné síly země. Prohlásil také, že Severní Korea nikdy nezmění svůj postoj, pokud jde o navyšování jejího nukleárního arzenálu, napsala severokorejská státní agentura KCNA.
Raketa byla vyslána v 7:10 tamního času (ve středu ve 23:10 SEČ) pod velmi ostrým úhlem směrem vzhůru z oblasti poblíž hlavního města Pchjongjangu, oznámila nejprve jihokorejská armáda. „Předpokládá se, že jde o severokorejskou balistickou střelu dlouhého doletu odpálenou pod vysokým úhlem,“ uvedl jihokorejský sbor náčelníků štábů.
Japonská vláda později oznámila, že raketa dopadla do moře v 8:37 (0:37 SEČ). Tokio ještě předtím uvedlo, že očekává dopad střely mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, zhruba tři sta kilometrů západně od japonského ostrova Okuširi, což je blíže k pobřeží Ruské federace.
Hrozba eskalace
Japonský ministr obrany Gen Nakatani severokorejský test důrazně odsoudil. Podle něj ohrozil nejen Japonsko, ale celé mezinárodní společenství. Střela vystoupala do výšky přes 7000 kilometrů, zatímco na Zemi překonala vzdálenost asi jen tisíc kilometrů, sdělil.
Dodal, že doba letu byla vůbec nejdelší ze všech raketových testů KLDR, a mohlo by tak jít o nový typ střely. Jeho resort později potvrdil, že se jednalo o mezikontinentální typ balistické střely.
„Kroky Severní Koreje včetně opakovaných testů balistických raket jsou hrozbou pro naši zemi, region a mír a bezpečnost mezinárodního společenství. Nemůžeme je tolerovat,“ zdůraznil japonský vládní politik Jošimasa Hayaši.
Rovněž Spojené státy označily testovanou zbraň za mezikontinentální balistickou raketu. Test odsoudily s tím, že je porušením rezoluce Rady bezpečnosti OSN a může „zbytečně“ vést k eskalaci napětí. Nejnovější zkoušku kritizovalo také tichomořské velení americké armády a Severní Koreu vyzvalo, aby se zdržela dalších „nezákonných a destabilizujících činů“.
Jihokorejská vojenská rozvědka ve středu varovala, že Severní Korea se podle jejích informací chystá provést test mezikontinentální balistické střely schopné dosáhnout pevninské části Spojených států. Podle zprávy rozvědky však byly v oblasti teprve rozmístěny mobilní odpalovací systémy, ale raketa na ně ještě nabyla naložena a test měl být podle ní proveden až v listopadu, zřejmě v době amerických prezidentských voleb.
„Severokorejský odpal rakety je strategií, jak Severní Korea posiluje svou vyjednávací pozici v čase blížících se amerických prezidentských voleb, a možností, jak odvrátit pozornost od vnitřních problémů,“ míní ředitel styku s veřejností jihokorejského generálního štábu Lee Sung-jun.
Dohady o účinnosti střel
KLDR provedla už v minulosti řadu testů balistických střel se strmou trajektorií, tak aby střely dopadly v mnohem kratší vzdálenosti oproti jejich běžně zamýšlenému doletu, a to jak z bezpečnostních důvodů, tak i proto, aby se vyhnula politickým důsledkům vyslání rakety daleko do Tichého oceánu, podotýká agentura Reuters.
Obecně se však má za to, že pro úspěšný vývoj těchto střel je třeba testovat odpaly s přímější, standardní trajektorií, které prověří, zda je bojová hlavice schopna návratu do atmosféry a zároveň udržení směru k zamýšlenému cíli.
Balistickou střelu KLDR naposledy otestovala 18. září, mezikontinentální balistickou raketu pak loni v prosinci. Tehdy šlo zřejmě o střelu Hwasong-18 na tuhé palivo.
Vazby na Moskvu a Peking
Rozvojem a testováním vojenských raket KLDR porušuje rezoluce OSN. Rada bezpečnosti OSN se však nedokáže shodnout na tvrdším postupu proti Severní Koreji kvůli postoji Ruska a Číny. Obě tyto země mají jako stálí členové Rady bezpečnosti právo veta.
Největší severokorejský spojenec – Čína, která má na režim největší páky, je však zatím zdrženlivá. „Čína jako blízký soused sleduje situaci na poloostrově. Jsme přesvědčeni, že ve společném zájmu všech je zachování míru a stability,“ sdělil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťi-en.
Severní Korea za poslední dva roky výrazně navýšila počet raketových testů a prohloubila také vojenskou spolupráci s Moskvou. V poslední době vyslala do Ruska, které už třetím rokem vede plnohodnotnou válku proti Ukrajině, až jedenáct tisíc vojáků, z nichž asi tři tisíce se už zřejmě přesunuly k frontovým liniím.
Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjo ve středu po setkání se svým americkým protějškem Lloydem Austinem ve Washingtonu varoval, že Moskva by Severní Koreji výměnou za její vojáky vyslané na Ukrajinu mohla kromě finančních kompenzací pomoci s vývojem technologií pro taktické jaderné zbraně.
