KLDR odpálila balistickou raketu na pevné palivo. Vážná provokace, zní ze Soulu

6 minut
Napětí mezi Severní Koreou a Japonskem
Zdroj: ČT24

Další raketový test KLDR vyvolal ve východní Asii rozruch. Severní Korea odpálila balistickou střelu středního, nebo delšího doletu směrem nad Japonské moře. Severokorejská státní média později uvedla, že země otestovala novou mezikontinentální balistickou raketu na pevné palivo.

Japonská vláda kvůli střele vydala varování, že raketa může dopadnout poblíž ostrova Hokkaidó, a vyzvala zdejší obyvatele, aby se schovali. Později varování odvolala a raketa skutečně dopadla mimo nejsevernější z hlavních japonských ostrovů. 

Jihokorejská armáda sdělila, že raketa odpálená z blízkosti severokorejské metropole Pchjongjangu uletěla asi tisíc kilometrů, než dopadla do Japonského moře. Soul to označil za „vážnou provokaci“.

Test rakety krátkého doletu

Podle nejmenovaného jihokorejského vojenského činitele byl při testu zjevně použit nový zbraňový systém, který KLDR nedávno předvedla na vojenské přehlídce.

Jednalo se o první severokorejský podobné zbraně na tuhé palivo, uvedla agentura AP. Severní Korea dosud používala mezikontinentální balistické rakety na kapalný pohon, který se musel před odpálením doplňovat. „KLDR sice již testovala rakety krátkého doletu na tuhé palivo, netestovala ale rakety dlouhého doletu tohoto typu,“ uvedl k tomu obranný analytik společnosti RAND Corporation Bruce Bennett.

Právě raketa na tuhý pohon je jednou ze zbraní, o které severokorejský vůdce vždy usiloval, aby mohla jeho země, jak říká, čelit americkým vojenským hrozbám. Kim Čong-un by rovněž chtěl i ponorku s jaderným pohonem, hypersonickou střelu a špionážní satelit.

Motor na tuhé palivo byl testovaný v prosinci

Bývalý důstojník jihokorejského námořnictva a odborník na KLDR v soulském Ústavu studií Dálného východu Kim Tong-jup uvedl, že testována nejspíš byla mezikontinentální balistická raketa odhalená v únoru na vojenské přehlídce. Poháněl ji motor na tuhé palivo testovaný loni v prosinci.

Japonská pobřežní stráž nemá žádné informace o tom, že by dopad střely způsobil problémy lodím poblíž ostrova Hokkaidó. Tokio svolalo zasedání národní bezpečnostní rady a vyjádřilo „silný protest“. Soul test označil za jasné porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a také svolal zasedání své bezpečnostní rady. 

I když japonské úřady varování pro ostrov Hokkaidó brzy odvolaly, školy v oblasti kvůli výstraze zahájily později vyučování a zastaveny byly rovněž i některé vlaky. Jak popsal jeden ze studentů, varování vyvolalo chvilkový poplach. „Na vteřinu zavládla ve vlaku panika, ale zaměstnanec stanice řekl, aby se lidé uklidnili, a ti tak učinili,“ popsal student japonské veřejnoprávní televizi NHK.

USA testy odsuzují, nabízejí ale i diplomacii

Odpálení rakety přichází několik dní poté, co severokorejský vůdce Kim Čong-un vyzval svou zemi, aby byla připravena kdykoli provést jaderné útoky k odvrácení války. KLDR podle něj musí čelit tomu, co nazvala „agresí Spojených států“. USA poslední ze série raketových testů odsoudily, zopakovaly ale rovněž nabídku k zahájení rozhovorů.

„Pro diplomacii se dveře nezavřely, Pchjongjang ale musí okamžitě ukončit své destabilizační akce a místo toho si zvolit diplomatickou cestu,“ uvedla Adrienne Watsonová z americké Národní bezpečnostní rady. Severní Korea kritizovala nedávná vojenská cvičení amerických a jihokorejských jednotek a označila je za „eskalaci napětí“.

Jižní Korea podle agentury Jonhap dále sdělila, že její severní komunistický soused v posledních dnech neodpovídá na běžné přeshraniční hovory učiněné prostřednictvím mezikorejských styčných a vojenských komunikačních linek.

KLDR už letos podle agentury AP odpálila kolem třiceti raket, loni jich bylo rekordních více než sedmdesát, včetně mezikontinentálních balistických střel schopných dosáhnout americké pevniny. Američtí a jihokorejští představitelé i proto varovali, že se komunistická země může připravovat na první jaderný test od roku 2017.

„Přelety přes japonské území jsou pravděpodobně technická záležitost – pokud testují rakety středního a dlouhého doletu, tak samozřejmě moc jiných možností, kam tyto rakety posílat, nemají,“ říká k situaci koreanista Jaromír Chlada.

Severní Korea podle něj na nikoho útočit neplánuje, jen reaguje na cvičení jihokorejské a americké armády. Cílem podobných zkoušek je jen předvést se před těmito silami, po ukončení cvičení Chlada očekává, že napětí poklesne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...