Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.
Ukrajinci říkají, že jim Západ pomáhá přežít, ne vyhrát, líčí Procházková
Interview ČT24: Novinářka Deníku N Petra Procházková (zdroj: ČT24)
Údajné povolení amerického prezidenta Joea Bidena používat americké balistické střely i na ruském území podle ní „může nějak pomoct“. Podotkla však, že si nemyslí, že by povolení pomohlo zvrátit vývoj války, který navíc nehodnotí pro Ukrajince jako příznivý. Souhlas se navíc nemá vztahovat na celé území, nýbrž pravděpodobně jen na Kurskou oblast, kde ukrajinské jednotky od léta operují.
„Cíl je teď taky omezený – a to udržet se v Kurské oblasti a připravit si nějakou přijatelnější půdu na jednání,“ uvedla s odkazem na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten předestřel, že by jeho země chtěla v příštím roce ukončit válku diplomaticky.
Americký souhlas navíc podle Procházkové vnímají Ukrajinci tak, že „přišel trochu pozdě“. „Vám to strašně dlouho trvá, než se rozhodnete, ale děkujeme i za to,“ citovala výroky některých obránců země. Podle ní se dostali během války do jistého „entuziasmu“ a víry v to, že by pro ně měla „spravedlivá obranná válka dobře dopadnout“.
„Myslím si, že jsou ve fázi, kdy pochopili, že ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl,“ podotkla.
Z díků obavy
S pokračující válkou se proměňuje nálada v ukrajinské společnosti. Procházková upozornila na odlišný postoj řady Ukrajinců vůči Západu, původně slýchala prý slova díků. „Teď říkají (…) – vy nám pomáháte se udržet, ale nepomáháte nám vyhrát,“ pokračovala. Mezi obyvatelstvem jsou podle ní populární různé teorie o tom, proč tomu tak je – například, že na tom vydělávají Spojené státy, protože zamění Rusko jako dodavatele plynu do Evropy.
„Necítím tam zlost, že by nám to vyčítali, oni si tak nějak o nás myslí své,“ zmínila. Tamní vláda naopak tlačí na to, aby se zahájila větší výroba dronů a raket na ukrajinském území. „Investujte do našeho obranného průmyslu, do našich zbrojovek. Ony taky budou vydělávat na válce a my to zvládneme.“
To je podle Procházkové „postoj intelektuální elity“, která pochopila, že se nelze spoléhat na Evropu – otázkou však je, jaké kroky učiní zvolený americký prezident Donald Trump po lednovém jmenování do funkce.
Konec Zelenského v úřadu
Ukrajinská média také rozebírají, jak bude vypadat další politická kariéra současného prezidenta Volodymyra Zelenského. „Šuškalo se, že by přece jenom příští rok v květnu mohly být prezidentské volby,“ nastínila Procházková. V plánu, který ale prezident v úterý nastínil Evropskému parlamentu, říká, že dokud bude trvat válka, nejsou volby možné.
„Myslím si, že našel pochopení a souhlas i u opozice,“ odhadla. Lidé na Ukrajině prý „vědí“, že s koncem války a volbami nastane i konec Zelenského politické kariéry. „To všichni vnímají jako správný krok. Splní svou historickou funkci, bude v učebnicích, bude se o něm mluvit ještě dlouho. Ale další prezidentská kariéra na Ukrajině, jak mezi lidmi, tak mezi politiky se nevnímá jako příliš realistická,“ dodala.
Situace se v průběhu uplynulých tisíci dní změnila také v Rusku. Procházková připomněla, že ze země emigroval od února 2022 asi milion lidí – novináři, herci či „autority, které mohly plnit roli nějakých vzorů“. Podle průzkumů však velká část Rusů stále invazi, kterou režim vládce Vladimira Putina označuje jako „speciální vojenskou operaci“, podporuje.
