Ukrajinci říkají, že jim Západ pomáhá přežít, ne vyhrát, líčí Procházková

29 minut
Interview ČT24: Novinářka Deníku N Petra Procházková
Zdroj: ČT24

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Údajné povolení amerického prezidenta Joea Bidena používat americké balistické střely i na ruském území podle ní „může nějak pomoct“. Podotkla však, že si nemyslí, že by povolení pomohlo zvrátit vývoj války, který navíc nehodnotí pro Ukrajince jako příznivý. Souhlas se navíc nemá vztahovat na celé území, nýbrž pravděpodobně jen na Kurskou oblast, kde ukrajinské jednotky od léta operují.

„Cíl je teď taky omezený – a to udržet se v Kurské oblasti a připravit si nějakou přijatelnější půdu na jednání,“ uvedla s odkazem na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten předestřel, že by jeho země chtěla v příštím roce ukončit válku diplomaticky.

Americký souhlas navíc podle Procházkové vnímají Ukrajinci tak, že „přišel trochu pozdě“. „Vám to strašně dlouho trvá, než se rozhodnete, ale děkujeme i za to,“ citovala výroky některých obránců země. Podle ní se dostali během války do jistého „entuziasmu“ a víry v to, že by pro ně měla „spravedlivá obranná válka dobře dopadnout“.

„Myslím si, že jsou ve fázi, kdy pochopili, že ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl,“ podotkla.

Z díků obavy

S pokračující válkou se proměňuje nálada v ukrajinské společnosti. Procházková upozornila na odlišný postoj řady Ukrajinců vůči Západu, původně slýchala prý slova díků. „Teď říkají (…) – vy nám pomáháte se udržet, ale nepomáháte nám vyhrát,“ pokračovala. Mezi obyvatelstvem jsou podle ní populární různé teorie o tom, proč tomu tak je – například, že na tom vydělávají Spojené státy, protože zamění Rusko jako dodavatele plynu do Evropy.

„Necítím tam zlost, že by nám to vyčítali, oni si tak nějak o nás myslí své,“ zmínila. Tamní vláda naopak tlačí na to, aby se zahájila větší výroba dronů a raket na ukrajinském území. „Investujte do našeho obranného průmyslu, do našich zbrojovek. Ony taky budou vydělávat na válce a my to zvládneme.“

To je podle Procházkové „postoj intelektuální elity“, která pochopila, že se nelze spoléhat na Evropu – otázkou však je, jaké kroky učiní zvolený americký prezident Donald Trump po lednovém jmenování do funkce.

Konec Zelenského v úřadu

Ukrajinská média také rozebírají, jak bude vypadat další politická kariéra současného prezidenta Volodymyra Zelenského. „Šuškalo se, že by přece jenom příští rok v květnu mohly být prezidentské volby,“ nastínila Procházková. V plánu, který ale prezident v úterý nastínil Evropskému parlamentu, říká, že dokud bude trvat válka, nejsou volby možné.

„Myslím si, že našel pochopení a souhlas i u opozice,“ odhadla. Lidé na Ukrajině prý „vědí“, že s koncem války a volbami nastane i konec Zelenského politické kariéry. „To všichni vnímají jako správný krok. Splní svou historickou funkci, bude v učebnicích, bude se o něm mluvit ještě dlouho. Ale další prezidentská kariéra na Ukrajině, jak mezi lidmi, tak mezi politiky se nevnímá jako příliš realistická,“ dodala.

Situace se v průběhu uplynulých tisíci dní změnila také v Rusku. Procházková připomněla, že ze země emigroval od února 2022 asi milion lidí – novináři, herci či „autority, které mohly plnit roli nějakých vzorů“. Podle průzkumů však velká část Rusů stále invazi, kterou režim vládce Vladimira Putina označuje jako „speciální vojenskou operaci“, podporuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 20 mminutami

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 55 mminutami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 1 hhodinou

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 2 hhodinami

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 8 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...