Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny.
Z peří drůbeže hnojivo. Čeští vědci vymysleli praktickou aplikaci, jak využít odpad
Až doposud bylo drůbeží peří bezcenným odpadem. V lepším případě se házelo na kompost, kde se pak dlouho a obtížně rozkládalo, v tom horším se pálilo. Teď to může napravit projekt financovaný Technologickou agenturou ČR (TA ČR).
Jak využít peří
Významnou složkou peří je bílkovina keratin, která ho tvoří z 80 až 90 procent, uvedli zástupci projektu. Pomocí hydrolýzy je podle vědců možné proteiny rozštěpit na směs volných aminokyselin a peptidů, které pak lze využít jako surovinu pro růst rostlin. To může být podle nich výhodné z ekonomického hlediska i z hlediska životního prostředí.
„Jako optimální se jeví metoda takzvaného vaření v papiňáku, kterou jsme vyvinuli. Použije se míchaná vytápěná uzavřená nádoba umožňující pracovat za vyššího tlaku. Do ní se vloží proprané peří s vodou, a to přibližně čtyři kilogramy peří do třiceti litrů vody. Kromě zvýšeného tlaku mezi 1,5 až 3 atmosférami při teplotě od 115 až 135 stupňů Celsia se pro nastartování reakce přidá do vodné reakční směsi pouze malé množství kyseliny citronové či jablečného odpadu pro iniciaci reakce,“ uvedla Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů, hlavní řešitelka projektu. Takto se podle ní bílkoviny rozštěpí a vědci získají aminokyseliny v podobě nažloutlého roztoku.
Vědci testovali přírodní stimulant z peří na rychle rostoucích dřevinách, a to topolu určeném pro produkci biomasy. „Stromky vyrostly za vegetační období o pětinu více než ty neošetřené biostimulantem z peří a tloušťka kmínků v jednom metru byla o polovinu větší, což potvrzuje významný vliv postřiku na růst rostlin,“ uvedl Jan Weger z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
Česko neumí pracovat s živočišným odpadem
Některé části z kuřat usmrcených na jatkách nenachází na českém trhu uplatnění. Pařátky je možné vyvážet do Asie, odřezky a další zbytky se zpracovávají do krmiv pro domácí mazlíčky. Peří, které tvoří přibližně osm procent hmotnosti kuřete, představuje těžko upotřebitelný odpad. Podle tiskové zprávy ho v České republice je z kuřat zhruba 100 milionů kilogramů ročně.
V navazujícím projektu vědci testovali, zda je možné využít získanou látku z peří k odstranění těžkých kovů z půdy. V současné době se využívá kyselina, která škodí životnímu prostředí a jejíž používání má být brzy zakázáno. „Počáteční testy potvrdily, že hydrolyzát z peří je při odstraňování manganu, zinku a železa ze zemin několikanásobně účinnější, a navíc odstraňuje i arzen, což je unikátní. Také jsme zjistili, že má významný vliv na půdní bakterie, jejichž množství se v průběhu pěti dnů navýšilo v centimetru krychlovém o tři řády,“ dodala Šolcová.