Evropa má první případ ptačí chřipky u člověka, riziko zůstává nízké

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

V posledních měsících dochází k přenosům ptačí chřipky ze zvířat na lidi hlavně ve Spojených státech. Mezi říjnem a prosincem tam zaznamenali 45 případů, kdy se někdo nakazil virem H5N1. V současné době jsou tamní data neznámá, protože administrativa Donalda Trumpa dočasně zakázala lékařským organizacím komunikovat s veřejností. Evropa zatím zůstávala ušetřená, nemoc se na starém kontinentu šířila jen mezi zvířaty.

Teď ale britské úřady potvrdily, že právě tento kmen vysoce nakažlivé chřipky našly u jednoho člověka z oblasti West Midlands. Osoba, jejíž pohlaví ani věk UKHSA neuvedla, se podle vyjádření epidemiologů nakazila na farmě, kde byla v úzkém a dlouhodobém kontaktu s velkým počtem infikovaných ptáků. Riziko pro širší veřejnost je nadále velmi nízké, právě proto, že nemůže být vystavena takové koncentraci viru.

Nakažený člověk je v současné době v dobrém zdravotním stavu, přesto byl hospitalizován na oddělení infekčních nemocí s vysokým zabezpečením. Důvodem je obava, aby se virus nezačal měnit a nenaučil se přeskakovat i mezi lidmi, čehož zatím zřejmě není schopen.

U ptáků, od nichž se člověk nakazil, vědci sekvenovali genotyp DI.2, což je jeden z virů, které v této sezoně cirkulují mezi ptactvem ve Spojeném království. Liší se od kmenů, které kolují mezi savci a ptáky v USA. To je další ukázka, jak přizpůsobivý je virus ptačí chřipky.

Preventivní opatření

Přestože navzdory rozsáhlému nedávnému sledování chřipky A(H5N1) nebyl prokázán přenos z člověka na člověka, UKHSA pro jistotu sledovala všechny osoby, které byly v kontaktu s potvrzeným případem ptačí chřipky. Těm s nejvyšším rizikem lékaři nabídli preventivní antivirotika. Cílem bylo, aby se u nich virus případně neuchytil a nemohl se lépe adaptovat na lidskou biologii.

Případ současně prokazuje, jak dobře funguje v Británii zdravotní dozor. Hygienici případ odhalili, když veterináři našli ohnisko ptačí chřipky A(H5N1) a pak lékaři provedli rutinní monitorování těch, kteří byli v úzkém kontaktu s infikovanými ptáky.

Susan Hopkinsová, která je hlavní lékařskou poradkyní UKHSA, doplnila: „V souvislosti s touto událostí jsme se rozhodli, že se budeme zabývat otázkou, jestli je možné, aby se chřipka rozšířila. V současné době neexistují žádné důkazy o přenosu z tohoto případu na další osoby. Lidem připomínáme, aby se nedotýkali nemocných nebo uhynulých ptáků, a je důležité, aby se řídili radami ohledně hlášení všech případů podezření na ptačí chřipku.“

Veterináři už přijali rychlá opatření, která mají omezit šíření nákazy na daném místě, všichni nakažení ptáci byli utraceni a prostory dezinfikovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 15 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 17 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 22 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 23 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.