Evropa má první případ ptačí chřipky u člověka, riziko zůstává nízké

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

V posledních měsících dochází k přenosům ptačí chřipky ze zvířat na lidi hlavně ve Spojených státech. Mezi říjnem a prosincem tam zaznamenali 45 případů, kdy se někdo nakazil virem H5N1. V současné době jsou tamní data neznámá, protože administrativa Donalda Trumpa dočasně zakázala lékařským organizacím komunikovat s veřejností. Evropa zatím zůstávala ušetřená, nemoc se na starém kontinentu šířila jen mezi zvířaty.

Teď ale britské úřady potvrdily, že právě tento kmen vysoce nakažlivé chřipky našly u jednoho člověka z oblasti West Midlands. Osoba, jejíž pohlaví ani věk UKHSA neuvedla, se podle vyjádření epidemiologů nakazila na farmě, kde byla v úzkém a dlouhodobém kontaktu s velkým počtem infikovaných ptáků. Riziko pro širší veřejnost je nadále velmi nízké, právě proto, že nemůže být vystavena takové koncentraci viru.

Nakažený člověk je v současné době v dobrém zdravotním stavu, přesto byl hospitalizován na oddělení infekčních nemocí s vysokým zabezpečením. Důvodem je obava, aby se virus nezačal měnit a nenaučil se přeskakovat i mezi lidmi, čehož zatím zřejmě není schopen.

U ptáků, od nichž se člověk nakazil, vědci sekvenovali genotyp DI.2, což je jeden z virů, které v této sezoně cirkulují mezi ptactvem ve Spojeném království. Liší se od kmenů, které kolují mezi savci a ptáky v USA. To je další ukázka, jak přizpůsobivý je virus ptačí chřipky.

Preventivní opatření

Přestože navzdory rozsáhlému nedávnému sledování chřipky A(H5N1) nebyl prokázán přenos z člověka na člověka, UKHSA pro jistotu sledovala všechny osoby, které byly v kontaktu s potvrzeným případem ptačí chřipky. Těm s nejvyšším rizikem lékaři nabídli preventivní antivirotika. Cílem bylo, aby se u nich virus případně neuchytil a nemohl se lépe adaptovat na lidskou biologii.

Případ současně prokazuje, jak dobře funguje v Británii zdravotní dozor. Hygienici případ odhalili, když veterináři našli ohnisko ptačí chřipky A(H5N1) a pak lékaři provedli rutinní monitorování těch, kteří byli v úzkém kontaktu s infikovanými ptáky.

Susan Hopkinsová, která je hlavní lékařskou poradkyní UKHSA, doplnila: „V souvislosti s touto událostí jsme se rozhodli, že se budeme zabývat otázkou, jestli je možné, aby se chřipka rozšířila. V současné době neexistují žádné důkazy o přenosu z tohoto případu na další osoby. Lidem připomínáme, aby se nedotýkali nemocných nebo uhynulých ptáků, a je důležité, aby se řídili radami ohledně hlášení všech případů podezření na ptačí chřipku.“

Veterináři už přijali rychlá opatření, která mají omezit šíření nákazy na daném místě, všichni nakažení ptáci byli utraceni a prostory dezinfikovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 1 hhodinou

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...