Evropa má první případ ptačí chřipky u člověka, riziko zůstává nízké

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

V posledních měsících dochází k přenosům ptačí chřipky ze zvířat na lidi hlavně ve Spojených státech. Mezi říjnem a prosincem tam zaznamenali 45 případů, kdy se někdo nakazil virem H5N1. V současné době jsou tamní data neznámá, protože administrativa Donalda Trumpa dočasně zakázala lékařským organizacím komunikovat s veřejností. Evropa zatím zůstávala ušetřená, nemoc se na starém kontinentu šířila jen mezi zvířaty.

Teď ale britské úřady potvrdily, že právě tento kmen vysoce nakažlivé chřipky našly u jednoho člověka z oblasti West Midlands. Osoba, jejíž pohlaví ani věk UKHSA neuvedla, se podle vyjádření epidemiologů nakazila na farmě, kde byla v úzkém a dlouhodobém kontaktu s velkým počtem infikovaných ptáků. Riziko pro širší veřejnost je nadále velmi nízké, právě proto, že nemůže být vystavena takové koncentraci viru.

Nakažený člověk je v současné době v dobrém zdravotním stavu, přesto byl hospitalizován na oddělení infekčních nemocí s vysokým zabezpečením. Důvodem je obava, aby se virus nezačal měnit a nenaučil se přeskakovat i mezi lidmi, čehož zatím zřejmě není schopen.

U ptáků, od nichž se člověk nakazil, vědci sekvenovali genotyp DI.2, což je jeden z virů, které v této sezoně cirkulují mezi ptactvem ve Spojeném království. Liší se od kmenů, které kolují mezi savci a ptáky v USA. To je další ukázka, jak přizpůsobivý je virus ptačí chřipky.

Preventivní opatření

Přestože navzdory rozsáhlému nedávnému sledování chřipky A(H5N1) nebyl prokázán přenos z člověka na člověka, UKHSA pro jistotu sledovala všechny osoby, které byly v kontaktu s potvrzeným případem ptačí chřipky. Těm s nejvyšším rizikem lékaři nabídli preventivní antivirotika. Cílem bylo, aby se u nich virus případně neuchytil a nemohl se lépe adaptovat na lidskou biologii.

Případ současně prokazuje, jak dobře funguje v Británii zdravotní dozor. Hygienici případ odhalili, když veterináři našli ohnisko ptačí chřipky A(H5N1) a pak lékaři provedli rutinní monitorování těch, kteří byli v úzkém kontaktu s infikovanými ptáky.

Susan Hopkinsová, která je hlavní lékařskou poradkyní UKHSA, doplnila: „V souvislosti s touto událostí jsme se rozhodli, že se budeme zabývat otázkou, jestli je možné, aby se chřipka rozšířila. V současné době neexistují žádné důkazy o přenosu z tohoto případu na další osoby. Lidem připomínáme, aby se nedotýkali nemocných nebo uhynulých ptáků, a je důležité, aby se řídili radami ohledně hlášení všech případů podezření na ptačí chřipku.“

Veterináři už přijali rychlá opatření, která mají omezit šíření nákazy na daném místě, všichni nakažení ptáci byli utraceni a prostory dezinfikovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...