Kanada má první případ ptačí chřipky. Mladík má těžký průběh

Lékaři a virologové upozorňují, že případ kanadského teenagera infikovaného kmenem vysoce nakažlivé ptačí chřipky je znepokojivý rovnou z několika důvodů. Především proto, že se nepovedlo zjistit, jakým způsobem došlo k přenosu nákazy, ale současně proto, že u viru se vyskytly změny, které mu umožňují snadněji infikovat člověka.

Kanadský mladík leží v kritickém stavu v nemocnici v Britské Kolumbii poté, co se nakazil novým genotypem vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 (HPAI). Jde o první případ, kdy tento virus na severoamerickém kontinentu způsobil vážný průběh nemoci; problém je v tom, že hoch je v tak vážném stavu, že se nedaří získat o původu jeho nákazy žádné informace.

První příznaky se u něj objevily 2. listopadu. Byl to zánět spojivek, k němuž se rychle připojily i teplota a kašel. Ty stejné se vyskytly i u všech předchozích případů v Severní Americe. Jenže u chlapce, jehož jméno úřady nezveřejnily, se stav začal – na rozdíl od těch předchozích – zhoršovat.

Stále hůř se mu dýchalo, takže po týdnu musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Když mu tam provedli detailní testy, ukázalo se, že trpí právě ptačí chřipkou. Dne 13. listopadu pak vědci zveřejnili i genotyp viru, který vedl k nákaze. Na celém případu je rovnou několik potenciálně znepokojivých zjištění.

„Předtím se jednalo o zdravého teenagera, takže neměl žádná jiná onemocnění,“ uvedla na tiskové konferenci Bonnie Henryová, hygienička Britské Kolumbie. „Jen nám to připomíná, že u mladých lidí se jedná o virus, který může způsobit poměrně závažné onemocnění. Zhoršení jeho stavu bylo poměrně rychlé.“

Na jeho léčbu se už využilo několik druhů léčiv. Kanadská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že virus „souvisí s viry ptačí chřipky H5N1 z probíhajícího ohniska u drůbeže v Britské Kolumbii (chřipka A (H5N1), clade 2.3.4.4b, genotyp D1.1)“.

Co se o případu ví

Teenager je prvním člověkem, který se v Kanadě nakazil ptačí chřipkou H5N1, a prvním v Severní Americe, u koho se objevily závažné příznaky.

Není známo, že by byl vystaven kontaktu s hospodářskými zvířaty, jako je dobytek nebo drůbež, u nichž se virus vyskytuje. Kmen, kterým onemocněl teenager, se ale prokazatelně liší od varianty, která infikuje krávy a která se v USA rozšířila mezi desítky lidí, kteří se pohybují kolem mlékáren.

Zjištěný kmen je spojený s divokými ptáky a také drůbeží. To odpovídá i logice výskytu tohoto viru v Kanadě: tam se zatím neodhalil jediný případ chřipky H5N1 mezi dobytkem, ale objevila se už řada ohnisek u drůbeže.

Znepokojivé je, že analýza u tohoto konkrétního viru, který mladíka nakazil, prokázala mutace, jež obecně umožňují snadnější nákazu člověka.

Ptačí chřipka se šíří a mění se

Ptačí chřipka linie H5N1 se poprvé objevila v roce 1996 a od té doby koluje u volně žijících ptáků a drůbeže. Agresivní varianta se objevila v roce 2020 a rychle se rozšířila po Asii, Africe a Evropě, v roce 2021 se dostala do Severní Ameriky a v roce 2022 do Střední a Jižní Ameriky, uvádí Světová zdravotnická organizace.

Od roku 2022 se virus objevuje u savců, způsobuje ničivé epidemie u lachtanů a rypoušů a šíří se také v amerických kravínech. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se letos v USA virem nakazilo nejméně 53 lidí. Lékaři ale předpokládají nakažených mnohem více, jen se u nich neprojevily žádné příznaky, anebo je nehlásili.

Průběh nemoci je v současné době velmi mírný, ale to neplatilo u všech kmenů ptačí chřipky. Ve vlně, která zasáhla Asii na počátku jednadvacátého století, končila smrtí asi polovina případů.

Nedávná studie CDC zjistila, že virus H5N1 se vyvíjí tak, aby se lépe šířil mezi savci. Stále se však nešíří ani zdaleka tak snadno jako sezonní chřipka, uvedli vědci 28. října v časopise Nature.

Podle serveru StatNews může jít o ojedinělý případ nebo o signál, že se H5N1 šíří nepozorovaně. „Nenašli jsme nikoho dalšího, kdo by byl nemocný. A to jsme prováděli testy,“ řekla agentuře StatNews Bonnie Henryová, hygienička provincie Britská Kolumbie. Dodala, že pozitivní zprávou je, že se od teenagera nenakazil nikdo v jeho okolí. „Takže jsem spíš klidná,“ dodala expertka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...