Kanada má první případ ptačí chřipky. Mladík má těžký průběh

Lékaři a virologové upozorňují, že případ kanadského teenagera infikovaného kmenem vysoce nakažlivé ptačí chřipky je znepokojivý rovnou z několika důvodů. Především proto, že se nepovedlo zjistit, jakým způsobem došlo k přenosu nákazy, ale současně proto, že u viru se vyskytly změny, které mu umožňují snadněji infikovat člověka.

Kanadský mladík leží v kritickém stavu v nemocnici v Britské Kolumbii poté, co se nakazil novým genotypem vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 (HPAI). Jde o první případ, kdy tento virus na severoamerickém kontinentu způsobil vážný průběh nemoci; problém je v tom, že hoch je v tak vážném stavu, že se nedaří získat o původu jeho nákazy žádné informace.

První příznaky se u něj objevily 2. listopadu. Byl to zánět spojivek, k němuž se rychle připojily i teplota a kašel. Ty stejné se vyskytly i u všech předchozích případů v Severní Americe. Jenže u chlapce, jehož jméno úřady nezveřejnily, se stav začal – na rozdíl od těch předchozích – zhoršovat.

Stále hůř se mu dýchalo, takže po týdnu musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Když mu tam provedli detailní testy, ukázalo se, že trpí právě ptačí chřipkou. Dne 13. listopadu pak vědci zveřejnili i genotyp viru, který vedl k nákaze. Na celém případu je rovnou několik potenciálně znepokojivých zjištění.

„Předtím se jednalo o zdravého teenagera, takže neměl žádná jiná onemocnění,“ uvedla na tiskové konferenci Bonnie Henryová, hygienička Britské Kolumbie. „Jen nám to připomíná, že u mladých lidí se jedná o virus, který může způsobit poměrně závažné onemocnění. Zhoršení jeho stavu bylo poměrně rychlé.“

Na jeho léčbu se už využilo několik druhů léčiv. Kanadská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že virus „souvisí s viry ptačí chřipky H5N1 z probíhajícího ohniska u drůbeže v Britské Kolumbii (chřipka A (H5N1), clade 2.3.4.4b, genotyp D1.1)“.

Co se o případu ví

Teenager je prvním člověkem, který se v Kanadě nakazil ptačí chřipkou H5N1, a prvním v Severní Americe, u koho se objevily závažné příznaky.

Není známo, že by byl vystaven kontaktu s hospodářskými zvířaty, jako je dobytek nebo drůbež, u nichž se virus vyskytuje. Kmen, kterým onemocněl teenager, se ale prokazatelně liší od varianty, která infikuje krávy a která se v USA rozšířila mezi desítky lidí, kteří se pohybují kolem mlékáren.

Zjištěný kmen je spojený s divokými ptáky a také drůbeží. To odpovídá i logice výskytu tohoto viru v Kanadě: tam se zatím neodhalil jediný případ chřipky H5N1 mezi dobytkem, ale objevila se už řada ohnisek u drůbeže.

Znepokojivé je, že analýza u tohoto konkrétního viru, který mladíka nakazil, prokázala mutace, jež obecně umožňují snadnější nákazu člověka.

Ptačí chřipka se šíří a mění se

Ptačí chřipka linie H5N1 se poprvé objevila v roce 1996 a od té doby koluje u volně žijících ptáků a drůbeže. Agresivní varianta se objevila v roce 2020 a rychle se rozšířila po Asii, Africe a Evropě, v roce 2021 se dostala do Severní Ameriky a v roce 2022 do Střední a Jižní Ameriky, uvádí Světová zdravotnická organizace.

Od roku 2022 se virus objevuje u savců, způsobuje ničivé epidemie u lachtanů a rypoušů a šíří se také v amerických kravínech. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se letos v USA virem nakazilo nejméně 53 lidí. Lékaři ale předpokládají nakažených mnohem více, jen se u nich neprojevily žádné příznaky, anebo je nehlásili.

Průběh nemoci je v současné době velmi mírný, ale to neplatilo u všech kmenů ptačí chřipky. Ve vlně, která zasáhla Asii na počátku jednadvacátého století, končila smrtí asi polovina případů.

Nedávná studie CDC zjistila, že virus H5N1 se vyvíjí tak, aby se lépe šířil mezi savci. Stále se však nešíří ani zdaleka tak snadno jako sezonní chřipka, uvedli vědci 28. října v časopise Nature.

Podle serveru StatNews může jít o ojedinělý případ nebo o signál, že se H5N1 šíří nepozorovaně. „Nenašli jsme nikoho dalšího, kdo by byl nemocný. A to jsme prováděli testy,“ řekla agentuře StatNews Bonnie Henryová, hygienička provincie Britská Kolumbie. Dodala, že pozitivní zprávou je, že se od teenagera nenakazil nikdo v jeho okolí. „Takže jsem spíš klidná,“ dodala expertka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 1 hhodinou

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...