Kanada má první případ ptačí chřipky. Mladík má těžký průběh

Lékaři a virologové upozorňují, že případ kanadského teenagera infikovaného kmenem vysoce nakažlivé ptačí chřipky je znepokojivý rovnou z několika důvodů. Především proto, že se nepovedlo zjistit, jakým způsobem došlo k přenosu nákazy, ale současně proto, že u viru se vyskytly změny, které mu umožňují snadněji infikovat člověka.

Kanadský mladík leží v kritickém stavu v nemocnici v Britské Kolumbii poté, co se nakazil novým genotypem vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 (HPAI). Jde o první případ, kdy tento virus na severoamerickém kontinentu způsobil vážný průběh nemoci; problém je v tom, že hoch je v tak vážném stavu, že se nedaří získat o původu jeho nákazy žádné informace.

První příznaky se u něj objevily 2. listopadu. Byl to zánět spojivek, k němuž se rychle připojily i teplota a kašel. Ty stejné se vyskytly i u všech předchozích případů v Severní Americe. Jenže u chlapce, jehož jméno úřady nezveřejnily, se stav začal – na rozdíl od těch předchozích – zhoršovat.

Stále hůř se mu dýchalo, takže po týdnu musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Když mu tam provedli detailní testy, ukázalo se, že trpí právě ptačí chřipkou. Dne 13. listopadu pak vědci zveřejnili i genotyp viru, který vedl k nákaze. Na celém případu je rovnou několik potenciálně znepokojivých zjištění.

„Předtím se jednalo o zdravého teenagera, takže neměl žádná jiná onemocnění,“ uvedla na tiskové konferenci Bonnie Henryová, hygienička Britské Kolumbie. „Jen nám to připomíná, že u mladých lidí se jedná o virus, který může způsobit poměrně závažné onemocnění. Zhoršení jeho stavu bylo poměrně rychlé.“

Na jeho léčbu se už využilo několik druhů léčiv. Kanadská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že virus „souvisí s viry ptačí chřipky H5N1 z probíhajícího ohniska u drůbeže v Britské Kolumbii (chřipka A (H5N1), clade 2.3.4.4b, genotyp D1.1)“.

Co se o případu ví

Teenager je prvním člověkem, který se v Kanadě nakazil ptačí chřipkou H5N1, a prvním v Severní Americe, u koho se objevily závažné příznaky.

Není známo, že by byl vystaven kontaktu s hospodářskými zvířaty, jako je dobytek nebo drůbež, u nichž se virus vyskytuje. Kmen, kterým onemocněl teenager, se ale prokazatelně liší od varianty, která infikuje krávy a která se v USA rozšířila mezi desítky lidí, kteří se pohybují kolem mlékáren.

Zjištěný kmen je spojený s divokými ptáky a také drůbeží. To odpovídá i logice výskytu tohoto viru v Kanadě: tam se zatím neodhalil jediný případ chřipky H5N1 mezi dobytkem, ale objevila se už řada ohnisek u drůbeže.

Znepokojivé je, že analýza u tohoto konkrétního viru, který mladíka nakazil, prokázala mutace, jež obecně umožňují snadnější nákazu člověka.

Ptačí chřipka se šíří a mění se

Ptačí chřipka linie H5N1 se poprvé objevila v roce 1996 a od té doby koluje u volně žijících ptáků a drůbeže. Agresivní varianta se objevila v roce 2020 a rychle se rozšířila po Asii, Africe a Evropě, v roce 2021 se dostala do Severní Ameriky a v roce 2022 do Střední a Jižní Ameriky, uvádí Světová zdravotnická organizace.

Od roku 2022 se virus objevuje u savců, způsobuje ničivé epidemie u lachtanů a rypoušů a šíří se také v amerických kravínech. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se letos v USA virem nakazilo nejméně 53 lidí. Lékaři ale předpokládají nakažených mnohem více, jen se u nich neprojevily žádné příznaky, anebo je nehlásili.

Průběh nemoci je v současné době velmi mírný, ale to neplatilo u všech kmenů ptačí chřipky. Ve vlně, která zasáhla Asii na počátku jednadvacátého století, končila smrtí asi polovina případů.

Nedávná studie CDC zjistila, že virus H5N1 se vyvíjí tak, aby se lépe šířil mezi savci. Stále se však nešíří ani zdaleka tak snadno jako sezonní chřipka, uvedli vědci 28. října v časopise Nature.

Podle serveru StatNews může jít o ojedinělý případ nebo o signál, že se H5N1 šíří nepozorovaně. „Nenašli jsme nikoho dalšího, kdo by byl nemocný. A to jsme prováděli testy,“ řekla agentuře StatNews Bonnie Henryová, hygienička provincie Britská Kolumbie. Dodala, že pozitivní zprávou je, že se od teenagera nenakazil nikdo v jeho okolí. „Takže jsem spíš klidná,“ dodala expertka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 13 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled