Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.

Zákaz se týká veškeré externí komunikace, tedy informací, jako jsou zdravotní doporučení, aktualizace webových stránek, ale i příspěvky na sociálních sítích. Nevycházejí ani pravidelně vydávané materiály, jako například týdenní zpráva o nemocnosti a úmrtnosti (MMWR), upozornění zasílaná lékařům v rámci sítě zdravotních výstrah nebo údaje o trendech veřejného zdraví z Národního centra pro zdravotní statistiku, které sleduje celou řadu zdravotní trendů, včetně úmrtí na předávkování drogami. Zákaz je zřejmě platný do 1. února.

Informaci potvrdila i agentura AP. Podle ní úřadující tajemnice amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb Dorothy Finková v úterý sdělila vedoucím pracovníkům agentur, že byla nařízena „okamžitá pauza“, pokud jde mimo jiné o nařízení, pokyny, oznámení, tiskové zprávy, příspěvky na sociálních sítích a webové stránky, dokud tato sdělení neschválí nějaký politický zástupce.

Zaměstnanci federálních agentur dostali tyto instrukce v úterý večer, tedy například ti z Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Národního ústavu zdraví (NIAID). Tyto zdravotnické organizace mají za úkol shromažďovat, zpracovávat a šířit informace, které mají vliv na všechny Američany.

Na sociálních sítích zmíněné agentury opravdu už desítky hodin nekomunikují, a to přesto, že v minulosti tam zveřejňovaly informace pravidelně. Embargo podle The Washington Post zřejmě souvisí s tím, že nová administrativa si přeje komunikaci nejprve zmapovat a pak převzít a spustit v nové podobě.

Vědci se nesejdou

Specializovaný zdravotnický web STAT News zase informuje o tom, že bylo zrušeno několik zasedání studijních sekcí Národních institutů zdraví (NIH), které posuzují žádosti o stipendia a granty. A to, aniž by došlo k jejich přeložení na jiný termín. Také se nebude konat zasedání Národního poradního výboru pro vakcíny, který radí vedení ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb v otázkách vakcinační politiky; mělo proběhnout ve dnech 20. a 21. února. Stejně tak bylo zrušeno zasedání prezidentského poradního výboru pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům, které se mělo konat 28. a 29. ledna.

Rozsah rušení těchto jednání není podle STAT News zatím jasný. „Není také známo, jestli souvisí se zmrazením vnější komunikace, které Trumpova administrativa zavedla do 1. února,“ dodává web.

Podle Carmena Marsita, experta na veřejné zdraví z Emoryho univerzity, se tento přístup dal očekávat. „Není neobvyklé, že nová administrativa požádá o přestávku v komunikaci, aktualizacích webových stránek a podobně, aby si nové vedení mohlo projít informace, pochopit, jak informace proudí, a pak pracovat na pokračování komunikace,“ uvedl pro web Gizmodo.

Větší problém je podle něj netransparentnost procesu. Dodal, že rozsah této směrnice není v současné době známý, stejně jako její možný dopad na veřejnost.

Ptačí chřipka

Podle jednoho z federálních zdravotnických úředníků, který mluvil s deníkem The Washington Post pod podmínkou anonymity, mělo CDC tento týden zveřejnit několik zpráv, včetně tří o epidemii viru ptačí chřipky H5N1. Z pokynů nové administrativy zatím není jasné, jestli se tato směrnice dotkne naléhavějších sdělení, jako jsou například ta ohledně epidemie onemocnění z potravin, schvalování léků a nových případů ptačí chřipky.

Právě ptačí chřipka vyvolává v posledních měsících v USA největší obavy. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství (které zatím s veřejností komunikovat smí) pošlo v posledním čtvrtletí na tento virus nejméně dvacet milionů nosnic. To se projevilo i v cenách vajec, které ve Spojených státech stále stoupají.

Přibývá ale i případů, kdy se virem nakazila jiná zvířata, a také lidé. A USA zaznamenaly i první případ úmrtí člověka na ptačí chřipku, navíc spojený se známkami toho, že virus se stále lépe přizpůsobuje lidskému organismu. Epidemiologové opakovaně vyzývají k tomu, aby veřejnost měla co nejvíce informací, které jí umožní dělat kvalifikovaná a racionální rozhodnutí, a aby se také informace o viru sdílely s experty napříč institucemi i státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 26 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...