Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.

Zákaz se týká veškeré externí komunikace, tedy informací, jako jsou zdravotní doporučení, aktualizace webových stránek, ale i příspěvky na sociálních sítích. Nevycházejí ani pravidelně vydávané materiály, jako například týdenní zpráva o nemocnosti a úmrtnosti (MMWR), upozornění zasílaná lékařům v rámci sítě zdravotních výstrah nebo údaje o trendech veřejného zdraví z Národního centra pro zdravotní statistiku, které sleduje celou řadu zdravotní trendů, včetně úmrtí na předávkování drogami. Zákaz je zřejmě platný do 1. února.

Informaci potvrdila i agentura AP. Podle ní úřadující tajemnice amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb Dorothy Finková v úterý sdělila vedoucím pracovníkům agentur, že byla nařízena „okamžitá pauza“, pokud jde mimo jiné o nařízení, pokyny, oznámení, tiskové zprávy, příspěvky na sociálních sítích a webové stránky, dokud tato sdělení neschválí nějaký politický zástupce.

Zaměstnanci federálních agentur dostali tyto instrukce v úterý večer, tedy například ti z Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Národního ústavu zdraví (NIAID). Tyto zdravotnické organizace mají za úkol shromažďovat, zpracovávat a šířit informace, které mají vliv na všechny Američany.

Na sociálních sítích zmíněné agentury opravdu už desítky hodin nekomunikují, a to přesto, že v minulosti tam zveřejňovaly informace pravidelně. Embargo podle The Washington Post zřejmě souvisí s tím, že nová administrativa si přeje komunikaci nejprve zmapovat a pak převzít a spustit v nové podobě.

Vědci se nesejdou

Specializovaný zdravotnický web STAT News zase informuje o tom, že bylo zrušeno několik zasedání studijních sekcí Národních institutů zdraví (NIH), které posuzují žádosti o stipendia a granty. A to, aniž by došlo k jejich přeložení na jiný termín. Také se nebude konat zasedání Národního poradního výboru pro vakcíny, který radí vedení ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb v otázkách vakcinační politiky; mělo proběhnout ve dnech 20. a 21. února. Stejně tak bylo zrušeno zasedání prezidentského poradního výboru pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům, které se mělo konat 28. a 29. ledna.

Rozsah rušení těchto jednání není podle STAT News zatím jasný. „Není také známo, jestli souvisí se zmrazením vnější komunikace, které Trumpova administrativa zavedla do 1. února,“ dodává web.

Podle Carmena Marsita, experta na veřejné zdraví z Emoryho univerzity, se tento přístup dal očekávat. „Není neobvyklé, že nová administrativa požádá o přestávku v komunikaci, aktualizacích webových stránek a podobně, aby si nové vedení mohlo projít informace, pochopit, jak informace proudí, a pak pracovat na pokračování komunikace,“ uvedl pro web Gizmodo.

Větší problém je podle něj netransparentnost procesu. Dodal, že rozsah této směrnice není v současné době známý, stejně jako její možný dopad na veřejnost.

Ptačí chřipka

Podle jednoho z federálních zdravotnických úředníků, který mluvil s deníkem The Washington Post pod podmínkou anonymity, mělo CDC tento týden zveřejnit několik zpráv, včetně tří o epidemii viru ptačí chřipky H5N1. Z pokynů nové administrativy zatím není jasné, jestli se tato směrnice dotkne naléhavějších sdělení, jako jsou například ta ohledně epidemie onemocnění z potravin, schvalování léků a nových případů ptačí chřipky.

Právě ptačí chřipka vyvolává v posledních měsících v USA největší obavy. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství (které zatím s veřejností komunikovat smí) pošlo v posledním čtvrtletí na tento virus nejméně dvacet milionů nosnic. To se projevilo i v cenách vajec, které ve Spojených státech stále stoupají.

Přibývá ale i případů, kdy se virem nakazila jiná zvířata, a také lidé. A USA zaznamenaly i první případ úmrtí člověka na ptačí chřipku, navíc spojený se známkami toho, že virus se stále lépe přizpůsobuje lidskému organismu. Epidemiologové opakovaně vyzývají k tomu, aby veřejnost měla co nejvíce informací, které jí umožní dělat kvalifikovaná a racionální rozhodnutí, a aby se také informace o viru sdílely s experty napříč institucemi i státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 20 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 19 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 20 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026
Načítání...