Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.

Zákaz se týká veškeré externí komunikace, tedy informací, jako jsou zdravotní doporučení, aktualizace webových stránek, ale i příspěvky na sociálních sítích. Nevycházejí ani pravidelně vydávané materiály, jako například týdenní zpráva o nemocnosti a úmrtnosti (MMWR), upozornění zasílaná lékařům v rámci sítě zdravotních výstrah nebo údaje o trendech veřejného zdraví z Národního centra pro zdravotní statistiku, které sleduje celou řadu zdravotní trendů, včetně úmrtí na předávkování drogami. Zákaz je zřejmě platný do 1. února.

Informaci potvrdila i agentura AP. Podle ní úřadující tajemnice amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb Dorothy Finková v úterý sdělila vedoucím pracovníkům agentur, že byla nařízena „okamžitá pauza“, pokud jde mimo jiné o nařízení, pokyny, oznámení, tiskové zprávy, příspěvky na sociálních sítích a webové stránky, dokud tato sdělení neschválí nějaký politický zástupce.

Zaměstnanci federálních agentur dostali tyto instrukce v úterý večer, tedy například ti z Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Národního ústavu zdraví (NIAID). Tyto zdravotnické organizace mají za úkol shromažďovat, zpracovávat a šířit informace, které mají vliv na všechny Američany.

Na sociálních sítích zmíněné agentury opravdu už desítky hodin nekomunikují, a to přesto, že v minulosti tam zveřejňovaly informace pravidelně. Embargo podle The Washington Post zřejmě souvisí s tím, že nová administrativa si přeje komunikaci nejprve zmapovat a pak převzít a spustit v nové podobě.

Vědci se nesejdou

Specializovaný zdravotnický web STAT News zase informuje o tom, že bylo zrušeno několik zasedání studijních sekcí Národních institutů zdraví (NIH), které posuzují žádosti o stipendia a granty. A to, aniž by došlo k jejich přeložení na jiný termín. Také se nebude konat zasedání Národního poradního výboru pro vakcíny, který radí vedení ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb v otázkách vakcinační politiky; mělo proběhnout ve dnech 20. a 21. února. Stejně tak bylo zrušeno zasedání prezidentského poradního výboru pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům, které se mělo konat 28. a 29. ledna.

Rozsah rušení těchto jednání není podle STAT News zatím jasný. „Není také známo, jestli souvisí se zmrazením vnější komunikace, které Trumpova administrativa zavedla do 1. února,“ dodává web.

Podle Carmena Marsita, experta na veřejné zdraví z Emoryho univerzity, se tento přístup dal očekávat. „Není neobvyklé, že nová administrativa požádá o přestávku v komunikaci, aktualizacích webových stránek a podobně, aby si nové vedení mohlo projít informace, pochopit, jak informace proudí, a pak pracovat na pokračování komunikace,“ uvedl pro web Gizmodo.

Větší problém je podle něj netransparentnost procesu. Dodal, že rozsah této směrnice není v současné době známý, stejně jako její možný dopad na veřejnost.

Ptačí chřipka

Podle jednoho z federálních zdravotnických úředníků, který mluvil s deníkem The Washington Post pod podmínkou anonymity, mělo CDC tento týden zveřejnit několik zpráv, včetně tří o epidemii viru ptačí chřipky H5N1. Z pokynů nové administrativy zatím není jasné, jestli se tato směrnice dotkne naléhavějších sdělení, jako jsou například ta ohledně epidemie onemocnění z potravin, schvalování léků a nových případů ptačí chřipky.

Právě ptačí chřipka vyvolává v posledních měsících v USA největší obavy. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství (které zatím s veřejností komunikovat smí) pošlo v posledním čtvrtletí na tento virus nejméně dvacet milionů nosnic. To se projevilo i v cenách vajec, které ve Spojených státech stále stoupají.

Přibývá ale i případů, kdy se virem nakazila jiná zvířata, a také lidé. A USA zaznamenaly i první případ úmrtí člověka na ptačí chřipku, navíc spojený se známkami toho, že virus se stále lépe přizpůsobuje lidskému organismu. Epidemiologové opakovaně vyzývají k tomu, aby veřejnost měla co nejvíce informací, které jí umožní dělat kvalifikovaná a racionální rozhodnutí, a aby se také informace o viru sdílely s experty napříč institucemi i státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.