Ptačí chřipka je u amerických krav už endemická, varují virologové

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Novější varianta ptačí chřipky H5N1 se již přenáší na dobytek tak často, že se podle některých epidemiologů u něj stala endemickou – to znamená, že se už mezi kravami zcela běžně šíří, aniž by bylo nutné, aby mezi ně virus pronikal zvenku, tedy v tomto případě od divoce žijících ptáků.

„Není možné, že by se to zvládlo omezit samo od sebe,“ uvedla pro deník The Guardian viroložka Seema Lakdawalová z Emory School of Medicine. Šíření epidemie ptačí chřipky mezi skotem tedy podle ní zřejmě zabrání jen nějaký zásah ze strany člověka. Zdá, že „šíření viru nezvládáme“, potvrdila pro stejný deník viroložka Boghuma Titanjiová.

Dobytek se může tímto virem podle epidemiologů nakazit dvěma základními způsoby. První z nich by byla vzácná událost, kdy by se tekutiny z nemocného ptáka nějakým způsobem dostaly do kontaktu s kravským vemenem – například kdyby se pták vyprázdnil na dojicí zařízení. To byla pracovní teorie pro první přelití, které bylo zjištěno téměř před rokem u krav v Texasu. Je ale nesmírně vzácné, aby se něco takového stalo, takže se to nedá pokládat za hlavní cestu přenosu v současnosti.

Mnohem běžnější je, že ptáci si sednou na koryta, kde se jejich výkaly mohou smísit s krmivem. U krav, které se takto nakazily orálním nebo nosním kontaktem, se ale obvykle virus nerozšíří až do vemene. Může se ale stát, že ve výjimečných případech, například jde-li o nemocné zvíře, se virus ptačí chřipky dostane systémově až do mléčné tkáně, kde se replikuje v obrovském množství, uvedla Lakdawalová.

Hrozí nebezpečné mutace

K tomuto pokračujícímu šíření ptačí chřipky dochází na pozadí nejhorší chřipkové sezony u lidí za posledních patnáct let, tedy od pandemie prasečí chřipky H1N1 v letech 2009 a 2010.

Nárůst počtu případů sezonní chřipky zatěžuje zdravotnické systémy a ztěžuje odhalování vzácných variant, jako je právě „ptačí“ H5N1. Za největší hrozbu ale experti označují možnost, že vysoký počet případů povede k takzvané genetické rekombinaci. Označuje se tak schopnost chřipkových (a některých dalších) virů vypůjčit si geny, a tedy i vlastnosti od jiného viru, s nímž se potkají v jednom organismu. Zjednodušeně řečeno: když se člověk nakazí virem sezonní i ptačí chřipky současně, může tak vzniknout jiná varianta, potenciálně nebezpečná.

Čím více nakažených, tím více tato pravděpodobnost logicky stoupá – virus má více možností vyzkoušet si různé kombinace. Ptačí chřipka sice stále zatím nakazí jen minimum lidí a pořád se ještě nenaučila „přeskočit“ od jednoho člověka na druhého, ale počet nových případů stoupá. Úřady zatím zaznamenaly celkem sedmdesát nakažených lidí, došlo i k jednomu úmrtí. Jen v pondělí informovala média o dvou nových případech.

Vědci v posledních měsících zaznamenali řadu varovných signálů, že se ptačí chřipka přizpůsobuje k infikování lidí, uvedl pro stanici BBC profesor molekulární biologie na Johns Hopkins University Andrew Pekosz. Chřipkové viry se přitom u savců nevyvíjejí příliš rychle, proto jsou dynamické šíření a změny struktury H5N1 i u skotu podle Pekosze znepokojivé. Důkazem je podle něj nová varianta D1.1, která se objevila u krav i několika lidí v Nevadě.

Nová varianta také podle vědců znamená, že nyní existují nejméně dva případy, kdy se krávy nakazily virem od volně žijících ptáků, a ne od jiných stád dojnic. „Vidíme tyhle malé červené vlaječky, což jsou příznaky toho, že se virus šíří,“ dodal Pekosz.

Nová vláda komplikuje situaci

Minulý čtvrtek americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zastavila očkovací kampaň proti sezonní chřipce, uvedlo zpravodajství NPR. Podle Guardianu ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší, dlouholetý aktivista proti očkování, údajně vyzval, aby se místo toho používaly reklamy s „informovaným souhlasem“. Ve stejný den CDC oznámila, že se na neurčito odkládá zasedání nezávislých poradců pro vakcíny. Na dotazy novinářů k oběma tématům organizace nereagovalo.

Spojené státy také zastavily komunikaci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ohledně údajů o chřipce.

Současně federální úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) snižuje počty federálních zaměstnanců, včetně těch v agenturách zodpovědných za boj proti infekčním nemocem. Propouštění se tak dotklo i expertů a úředníků, kteří reagovali právě na výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky v CDC i na americkém ministerstvu zemědělství. Agentura AP v polovině února informovala o tom, že ministerstvo zemědělství se snaží několik takových expertů získat zpět.

Republikánský poslanec Don Bacon v reakci na to uvedl, že administrativa by měla být opatrnější při provádění škrtů. „Prezident Trump sice plní svůj slib, že si posvítí na plýtvání, podvody a zneužívání ve vládě, ale DOGE musí dvakrát měřit a jednou škrtat. Rozhodnutí o snižování počtu zaměstnanců musí být úzce zaměřena na zachování kritických misí,“ řekl Bacon, který zastupuje jeden z volebních obvodů v Nebrasce.

Dopad na ceny

Ptačí chřipka způsobuje v USA i výrazný růst cen vajec. Donald Trump přitom před prezidentskými volbami sliboval jejich zlevňování.

Trumpova administrativa nyní plánuje novou strategii boje s ptačí chřipkou. Podle agentury AP bude federální vláda hledat „lepší způsoby s biologickou bezpečností, léky a podobně“ namísto současného standardního postupu, kdy se při zjištění nákazy zlikvidují všichni ptáci na farmě, uvedl v neděli v pořadu „Face the Nation“ televize CBS ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett. Řešení spojené s vybíjením chovů je přitom standardní po celém světě – veterináři se tak snaží zabránit šíření viru na další místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 3 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...