Ptačí chřipka je u amerických krav už endemická, varují virologové

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Novější varianta ptačí chřipky H5N1 se již přenáší na dobytek tak často, že se podle některých epidemiologů u něj stala endemickou – to znamená, že se už mezi kravami zcela běžně šíří, aniž by bylo nutné, aby mezi ně virus pronikal zvenku, tedy v tomto případě od divoce žijících ptáků.

„Není možné, že by se to zvládlo omezit samo od sebe,“ uvedla pro deník The Guardian viroložka Seema Lakdawalová z Emory School of Medicine. Šíření epidemie ptačí chřipky mezi skotem tedy podle ní zřejmě zabrání jen nějaký zásah ze strany člověka. Zdá, že „šíření viru nezvládáme“, potvrdila pro stejný deník viroložka Boghuma Titanjiová.

Dobytek se může tímto virem podle epidemiologů nakazit dvěma základními způsoby. První z nich by byla vzácná událost, kdy by se tekutiny z nemocného ptáka nějakým způsobem dostaly do kontaktu s kravským vemenem – například kdyby se pták vyprázdnil na dojicí zařízení. To byla pracovní teorie pro první přelití, které bylo zjištěno téměř před rokem u krav v Texasu. Je ale nesmírně vzácné, aby se něco takového stalo, takže se to nedá pokládat za hlavní cestu přenosu v současnosti.

Mnohem běžnější je, že ptáci si sednou na koryta, kde se jejich výkaly mohou smísit s krmivem. U krav, které se takto nakazily orálním nebo nosním kontaktem, se ale obvykle virus nerozšíří až do vemene. Může se ale stát, že ve výjimečných případech, například jde-li o nemocné zvíře, se virus ptačí chřipky dostane systémově až do mléčné tkáně, kde se replikuje v obrovském množství, uvedla Lakdawalová.

Hrozí nebezpečné mutace

K tomuto pokračujícímu šíření ptačí chřipky dochází na pozadí nejhorší chřipkové sezony u lidí za posledních patnáct let, tedy od pandemie prasečí chřipky H1N1 v letech 2009 a 2010.

Nárůst počtu případů sezonní chřipky zatěžuje zdravotnické systémy a ztěžuje odhalování vzácných variant, jako je právě „ptačí“ H5N1. Za největší hrozbu ale experti označují možnost, že vysoký počet případů povede k takzvané genetické rekombinaci. Označuje se tak schopnost chřipkových (a některých dalších) virů vypůjčit si geny, a tedy i vlastnosti od jiného viru, s nímž se potkají v jednom organismu. Zjednodušeně řečeno: když se člověk nakazí virem sezonní i ptačí chřipky současně, může tak vzniknout jiná varianta, potenciálně nebezpečná.

Čím více nakažených, tím více tato pravděpodobnost logicky stoupá – virus má více možností vyzkoušet si různé kombinace. Ptačí chřipka sice stále zatím nakazí jen minimum lidí a pořád se ještě nenaučila „přeskočit“ od jednoho člověka na druhého, ale počet nových případů stoupá. Úřady zatím zaznamenaly celkem sedmdesát nakažených lidí, došlo i k jednomu úmrtí. Jen v pondělí informovala média o dvou nových případech.

Vědci v posledních měsících zaznamenali řadu varovných signálů, že se ptačí chřipka přizpůsobuje k infikování lidí, uvedl pro stanici BBC profesor molekulární biologie na Johns Hopkins University Andrew Pekosz. Chřipkové viry se přitom u savců nevyvíjejí příliš rychle, proto jsou dynamické šíření a změny struktury H5N1 i u skotu podle Pekosze znepokojivé. Důkazem je podle něj nová varianta D1.1, která se objevila u krav i několika lidí v Nevadě.

Nová varianta také podle vědců znamená, že nyní existují nejméně dva případy, kdy se krávy nakazily virem od volně žijících ptáků, a ne od jiných stád dojnic. „Vidíme tyhle malé červené vlaječky, což jsou příznaky toho, že se virus šíří,“ dodal Pekosz.

Nová vláda komplikuje situaci

Minulý čtvrtek americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zastavila očkovací kampaň proti sezonní chřipce, uvedlo zpravodajství NPR. Podle Guardianu ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší, dlouholetý aktivista proti očkování, údajně vyzval, aby se místo toho používaly reklamy s „informovaným souhlasem“. Ve stejný den CDC oznámila, že se na neurčito odkládá zasedání nezávislých poradců pro vakcíny. Na dotazy novinářů k oběma tématům organizace nereagovalo.

Spojené státy také zastavily komunikaci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ohledně údajů o chřipce.

Současně federální úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) snižuje počty federálních zaměstnanců, včetně těch v agenturách zodpovědných za boj proti infekčním nemocem. Propouštění se tak dotklo i expertů a úředníků, kteří reagovali právě na výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky v CDC i na americkém ministerstvu zemědělství. Agentura AP v polovině února informovala o tom, že ministerstvo zemědělství se snaží několik takových expertů získat zpět.

Republikánský poslanec Don Bacon v reakci na to uvedl, že administrativa by měla být opatrnější při provádění škrtů. „Prezident Trump sice plní svůj slib, že si posvítí na plýtvání, podvody a zneužívání ve vládě, ale DOGE musí dvakrát měřit a jednou škrtat. Rozhodnutí o snižování počtu zaměstnanců musí být úzce zaměřena na zachování kritických misí,“ řekl Bacon, který zastupuje jeden z volebních obvodů v Nebrasce.

Dopad na ceny

Ptačí chřipka způsobuje v USA i výrazný růst cen vajec. Donald Trump přitom před prezidentskými volbami sliboval jejich zlevňování.

Trumpova administrativa nyní plánuje novou strategii boje s ptačí chřipkou. Podle agentury AP bude federální vláda hledat „lepší způsoby s biologickou bezpečností, léky a podobně“ namísto současného standardního postupu, kdy se při zjištění nákazy zlikvidují všichni ptáci na farmě, uvedl v neděli v pořadu „Face the Nation“ televize CBS ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett. Řešení spojené s vybíjením chovů je přitom standardní po celém světě – veterináři se tak snaží zabránit šíření viru na další místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 9 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.