Ptačí chřipka je u amerických krav už endemická, varují virologové

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Novější varianta ptačí chřipky H5N1 se již přenáší na dobytek tak často, že se podle některých epidemiologů u něj stala endemickou – to znamená, že se už mezi kravami zcela běžně šíří, aniž by bylo nutné, aby mezi ně virus pronikal zvenku, tedy v tomto případě od divoce žijících ptáků.

„Není možné, že by se to zvládlo omezit samo od sebe,“ uvedla pro deník The Guardian viroložka Seema Lakdawalová z Emory School of Medicine. Šíření epidemie ptačí chřipky mezi skotem tedy podle ní zřejmě zabrání jen nějaký zásah ze strany člověka. Zdá, že „šíření viru nezvládáme“, potvrdila pro stejný deník viroložka Boghuma Titanjiová.

Dobytek se může tímto virem podle epidemiologů nakazit dvěma základními způsoby. První z nich by byla vzácná událost, kdy by se tekutiny z nemocného ptáka nějakým způsobem dostaly do kontaktu s kravským vemenem – například kdyby se pták vyprázdnil na dojicí zařízení. To byla pracovní teorie pro první přelití, které bylo zjištěno téměř před rokem u krav v Texasu. Je ale nesmírně vzácné, aby se něco takového stalo, takže se to nedá pokládat za hlavní cestu přenosu v současnosti.

Mnohem běžnější je, že ptáci si sednou na koryta, kde se jejich výkaly mohou smísit s krmivem. U krav, které se takto nakazily orálním nebo nosním kontaktem, se ale obvykle virus nerozšíří až do vemene. Může se ale stát, že ve výjimečných případech, například jde-li o nemocné zvíře, se virus ptačí chřipky dostane systémově až do mléčné tkáně, kde se replikuje v obrovském množství, uvedla Lakdawalová.

Hrozí nebezpečné mutace

K tomuto pokračujícímu šíření ptačí chřipky dochází na pozadí nejhorší chřipkové sezony u lidí za posledních patnáct let, tedy od pandemie prasečí chřipky H1N1 v letech 2009 a 2010.

Nárůst počtu případů sezonní chřipky zatěžuje zdravotnické systémy a ztěžuje odhalování vzácných variant, jako je právě „ptačí“ H5N1. Za největší hrozbu ale experti označují možnost, že vysoký počet případů povede k takzvané genetické rekombinaci. Označuje se tak schopnost chřipkových (a některých dalších) virů vypůjčit si geny, a tedy i vlastnosti od jiného viru, s nímž se potkají v jednom organismu. Zjednodušeně řečeno: když se člověk nakazí virem sezonní i ptačí chřipky současně, může tak vzniknout jiná varianta, potenciálně nebezpečná.

Čím více nakažených, tím více tato pravděpodobnost logicky stoupá – virus má více možností vyzkoušet si různé kombinace. Ptačí chřipka sice stále zatím nakazí jen minimum lidí a pořád se ještě nenaučila „přeskočit“ od jednoho člověka na druhého, ale počet nových případů stoupá. Úřady zatím zaznamenaly celkem sedmdesát nakažených lidí, došlo i k jednomu úmrtí. Jen v pondělí informovala média o dvou nových případech.

Vědci v posledních měsících zaznamenali řadu varovných signálů, že se ptačí chřipka přizpůsobuje k infikování lidí, uvedl pro stanici BBC profesor molekulární biologie na Johns Hopkins University Andrew Pekosz. Chřipkové viry se přitom u savců nevyvíjejí příliš rychle, proto jsou dynamické šíření a změny struktury H5N1 i u skotu podle Pekosze znepokojivé. Důkazem je podle něj nová varianta D1.1, která se objevila u krav i několika lidí v Nevadě.

Nová varianta také podle vědců znamená, že nyní existují nejméně dva případy, kdy se krávy nakazily virem od volně žijících ptáků, a ne od jiných stád dojnic. „Vidíme tyhle malé červené vlaječky, což jsou příznaky toho, že se virus šíří,“ dodal Pekosz.

Nová vláda komplikuje situaci

Minulý čtvrtek americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zastavila očkovací kampaň proti sezonní chřipce, uvedlo zpravodajství NPR. Podle Guardianu ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší, dlouholetý aktivista proti očkování, údajně vyzval, aby se místo toho používaly reklamy s „informovaným souhlasem“. Ve stejný den CDC oznámila, že se na neurčito odkládá zasedání nezávislých poradců pro vakcíny. Na dotazy novinářů k oběma tématům organizace nereagovalo.

Spojené státy také zastavily komunikaci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ohledně údajů o chřipce.

Současně federální úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) snižuje počty federálních zaměstnanců, včetně těch v agenturách zodpovědných za boj proti infekčním nemocem. Propouštění se tak dotklo i expertů a úředníků, kteří reagovali právě na výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky v CDC i na americkém ministerstvu zemědělství. Agentura AP v polovině února informovala o tom, že ministerstvo zemědělství se snaží několik takových expertů získat zpět.

Republikánský poslanec Don Bacon v reakci na to uvedl, že administrativa by měla být opatrnější při provádění škrtů. „Prezident Trump sice plní svůj slib, že si posvítí na plýtvání, podvody a zneužívání ve vládě, ale DOGE musí dvakrát měřit a jednou škrtat. Rozhodnutí o snižování počtu zaměstnanců musí být úzce zaměřena na zachování kritických misí,“ řekl Bacon, který zastupuje jeden z volebních obvodů v Nebrasce.

Dopad na ceny

Ptačí chřipka způsobuje v USA i výrazný růst cen vajec. Donald Trump přitom před prezidentskými volbami sliboval jejich zlevňování.

Trumpova administrativa nyní plánuje novou strategii boje s ptačí chřipkou. Podle agentury AP bude federální vláda hledat „lepší způsoby s biologickou bezpečností, léky a podobně“ namísto současného standardního postupu, kdy se při zjištění nákazy zlikvidují všichni ptáci na farmě, uvedl v neděli v pořadu „Face the Nation“ televize CBS ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett. Řešení spojené s vybíjením chovů je přitom standardní po celém světě – veterináři se tak snaží zabránit šíření viru na další místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 14 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 15 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 19 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 20 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...