V prvním kole přijímacích zkoušek bylo na střední školy přijato 94 procent deváťáků, asi o procento více než loni. Většina se dostala na preferovanou školu, sdělil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) spolu s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou. Resort školství informoval také o výsledcích státních maturit, neuspělo 12,3 procenta studentů.
Od čtvrtečního rána se uchazeči o studium dozvídají, zda a na jakou školu se dostali. Informace jsou v elektronickém přihlašovacím systému DiPSy, výsledky zveřejňují také školy. Od pondělí mohli studenti v systému zjistit, kolik bodů v dubnových přijímacích zkouškách získali.
„Ukazuje se, že elektronický systém přijímacích zkoušek velmi dobře umisťuje uchazeče do škol, a to ve většině případů do škol první volby,“ upozornil ministr Bek. Upřesnil, že tři čtvrtiny deváťáků byly přijaty na školu, kterou uvedly jako preferovanou.
Přihlášku na střední školy včetně víceletých gymnázií a škol s výučním listem i bez něj si letos podalo zhruba 159 250 uchazečů, z toho asi 132 700 se hlásilo na čtyřleté a kratší obory. Loni se na všechny obory středních škol hlásilo 157 tisíc uchazečů, z devátých tříd základních škol se dostalo na střední školu v prvním kole téměř 94 procent zájemců.
Z uchazečů o čtyřleté obory bylo v prvním kole přijato na některou střední školu 89 procent z nich, jedná se o asi 118 tisíc lidí. Podle ředitelky Cermatu Rosůlkové jsou to podobná čísla jako v loňském roce. Do čtyřletých gymnázií bylo letos přijato asi patnáct tisíc uchazečů, podobně jako loni. Mírně vzrostl podíl žáků, kteří se dostali na lyceum, z loňských pěti procent na letošních šest procent přijatých uchazečů. Asi čtyřicet procent přijatých se dostalo do oborů středních odborných škol, loni to bylo 41 procent.
Situace v Praze se zlepšuje, uvedl Bek
Největší převis poptávky nad nabídkou je dlouhodobě v Praze, poznamenal Bek. Situace se podle něj zlepšuje, nabídka a poptávka v Praze se podle něj začínají sbližovat. Podle Rosůlkové bylo letos v Praze přijato 80 procent všech uchazečů, kteří se hlásili na čtyřleté obory v hlavním městě. Je to nejméně v republice, ale meziročně se podíl mírně zvedl, uvedla.
Největší převis poptávky nad nabídkou je na víceletých gymnáziích, podle Beka jsou to školy určené pro ty nejlepší uchazeče. Na osmiletá gymnázia se mohla letos vzhledem ke kapacitě škol dostat asi polovina přihlášených dětí, na šestiletá zhruba třetina. Zájem o osmiletá gymnázia byl podobný jako loni, letos se hlásilo asi 19 400 dětí. O šestiletá gymnázia se ucházelo asi 7100 žáků, meziročně zhruba o 650 méně.
Letos stejně jako loni si zájemci o studium mohli podat až pět přihlášek, z toho maximálně dvě do oborů s talentovou zkouškou a nanejvýš tři do oborů bez ní. Od loňska je možné se také hlásit elektronicky s využitím ověřené identity zákonného zástupce. Přihlášky mohou podávat i takzvanou hybridní formou, tedy kombinací tištěných přihlášek s podporou elektronického systému, případně stejně jako v předchozích letech papírovou formou. Naprostá většina přihlášek je elektronických.
Za přípravu přijímacích i maturitních zkoušek je odpovědná státní organizace Cermat. Na základě výsledků přijímacích zkoušek a zvolených priorit rozdělila uchazeče na vybrané školy. Ty, které budou mít volnou kapacitu, vyhlásí pro neúspěšné uchazeče další kolo přijímacího řízení. Kompletní seznam škol, které vypisují druhé kolo, by měl být zveřejněný na webu DiPSy i s počtem nabízených míst v pondělí 19. května. Přihlášky bude možné podávat do 26. května.
U státní maturity neuspělo 12,3 procenta studentů
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po pandemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty.
U maturity z matematiky tento rok neuspělo 12,4 procenta studentů, před rokem to bylo 4,9 procenta. Ministr školství řekl, že didaktický test z matematiky byl náročnější než loni, respektive loni byl lehčí, než měl být. Neshledal ale důvody, proč zkoušku dál přezkoumávat či uvažovat o změně hodnocení. Tyto argumenty sdělí při osobním setkání i signatářům petice, kteří na obtížnost testu poukazovali. Test z češtiny letos nezvládlo devět procent maturantů, loni jich bylo 2,8 procenta.
Podle odborného posudku, který na webu zveřejnilo ministerstvo, odpovídají všechny úlohy testu z matematiky svou náročností požadavkům kladeným na maturanty. „Na základě dodaných analýz se letošní didaktický test z matematiky jeví obtížnější než v předešlých třech letech, zejména v porovnání s rokem 2024. Bylo by však potřeba doložit věrohodnější statistické analýzy pro meziroční porovnání obtížnosti testů,“ uvedli odborníci v posudku.
Ke společné části maturitní zkoušky se letos přihlásilo zhruba 80 800 středoškoláků, kteří maturovali poprvé, o 5200 více než v roce 2024. Didaktické testy na začátku května psalo 77 200 z nich, o 5300 víc než před rokem.
Pro všechny je povinná maturita z češtiny, druhý předmět si maturanti volí mezi matematikou a cizím jazykem. Většina takzvaných prvomaturantů, necelých osmdesát procent, si vybrala angličtinu. Neúspěšnost u maturity z anglického jazyka činila 3,5 procenta, podobně jako v předchozích letech. Matematiku si zvolilo devatenáct procent studentů – zájem o ni roste třetí rok po sobě a neúspěšnost se s výjimkou výkyvu v loňském roce pohybuje kolem hranice dvanácti procent.
Nadále klesá obliba němčiny, kterou si poprvé zvolilo méně než procento studentů. Nezvládlo ji 22 procent z těch, kteří absolvovali didaktické testy. Na gymnáziích bývá neúspěšnost státní maturity z němčiny kolem tří procent, zatímco na odborných školách to bylo tento rok přes čtyřicet procent. Jen minimální zájem je o další cizí jazyky. Ruštinu zvolilo 366 maturantů, španělštinu 151 a francouzštinu sedmdesát studentů.
