Cermat svými testy ničí naše školství, jsou tam příklady odtržené od praxe, uvedl v úterních Událostech, komentářích s moderátorem Martinem Řezníčkem lektor a didaktik Robert Čapek, který je známý pod přezdívkou Líný učitel. Podle bývalého ředitele Cermatu Miroslava Krejčího je řešení situace složitější a není cestou tyto typy testů zrušit. Zmínil, že se na nich podílejí odborníci. Školský systém podle něj potřebuje mít jasná čísla, kterými výsledky vzdělávání měří.
„Musíme si uvědomit, že Cermat už dlouhodobě ničí naše školství na mnoho způsobů a vnáší do vzdělávacího procesu stres, obchod se strachem, nejednotnost, neférovost a další věci. A myslím si, že bychom se bez něj velmi dobře obešli,“ uvedl Čapek.
Podle Krejčího mají maturitní testy za úkol ověřit, co se studenti naučili během střední školy. „Troufám si tvrdit, že současné testy z českého jazyka a z matematiky jsou absolutní minimum, že když student alespoň něco málo umí, tak těmi testy projde,“ podotkl exšéf Cermatu s tím, že je potřeba splnit 44 procent, aby žák u maturity prošel.
Čapek podle něj řekl spoustu populistických slov. „Samozřejmě, že většina z toho padá na úrodnou půdu, ale řešením není zrušit Cermat a státní maturity. Ta řešení jsou jiná a mnohem složitější a nedají se dvěma slovy říct do médií, aby z toho byl bombastický titulek,“ podotkl Krejčí.
Zmínil, že testy jsou kontrolované mnoha odborníky i ze školství. „Troufnu si tvrdit, že pokud test projde nezávislou odbornou komisí, tak obsahuje pouze úlohy, které se děti mají na školách učit. Ať už žáci na těch základních, nebo studenti na školách středních,“ prohlásil s tím, že pokud někdo tvrdí, že tam je úloha, kterou děti nemají umět, tak ať to řekne konkrétně – a pak lze argumentovat. „Myslím, že nejen já, ale spousta dalších odborníků mu dokáže, že se plete a že tuto látku mají děti zvládnout,“ je přesvědčený Krečí.
Podle Čapka je ale každý rok mnoho příkladů, že Cermat požaduje látku, kterou naopak ve školách studenti a učitelé neprobírali a kterou by vyučující ani třeba nechtěli probírat, pokud by nepřipravovali své děti „na ty cermatovské chytáky“. Podle něj jsou příklady odtažené od praxe.
Čapek: Slavný příklad s věží
„Je to slavný příklad s věží, která je vysoká padesát tisíc metrů, a druhá je vysoká třicet tisíc metrů. Kdybych já byl učitel matematiky a vedl bych žáky k tomu, že jim vyjde výsledek třicet tisíc metrů vysoké věže, tak by ho škrtli, protože by si řekli, že jsem to asi špatně převedl. Ale v cermatovském světě je to správný výsledek. Vítejte ve světě, kde existuje třicet tisíc metrů vysoká věž,“ zkritizoval Čapek a dodal, že takových případů je prý velké množství.
Podle něj Krejčí neví, co znamená kvalitní vzdělání. „Je individualizované a například, co se týče přijímaček, tak by mělo jít o kontinuální přechod ve vzdělávání a vstup na střední školu. Ne o nemilosrdné síto, kterého se musí žáci bát – že jeden den rozhodne o jejich budoucnosti,“ podotkl Čapek s tím, že přípravné testy, takzvané přijímačky nanečisto, byly podle něj přepálené v obtížnosti tak, že mnoho žáků po jejich nezvládnutí okamžitě měnilo strategie a vzdávalo se škol, kam chtěli původně jít.
Krejčí oponoval, že se snadno kritizuje a že on sám neříká, že přijímačky jsou ideální způsob, jak přestupovat ze základní školy na střední, ale prý jde v tuto chvíli o nejmenší zlo, „které v současném systému máme k dispozici“. „Pokud pan Čapek říká, že řešením je zrušit přijímací zkoušky, ať si každá škola dělá přijímačky sama, tak by ten výsledek byl mnohem horší, než je současný nevyhovující stav. Samozřejmě, že je špatně, že tady je doučovací byznys, ale tím, že zrušíme přijímačky Cermatu, doučovací byznys nezmizí,“ zdůraznil.
Podle něj bude mít komplikovaný test vždy škola, která má velký přebytek zájemců. „Pokud nebudou testy Cermatu, tak si elitní pražská gymnázia vytvoří svoje, které budou třeba ještě mnohem náročnější, a vznikne tady doučovací byznys pro jedno, druhé, třetí gymnázium, protože každá škola bude mít jiné testy. Navíc nebudou zveřejňované, nebude transparentní to, co se děti mají na kterou školu učit, a budou se učit troje různé obsahy znalostí na tři různé školy,“ podotkl Krejčí s tím, že pokud budou mít děti například deset přihlášek bez centrálního systému, tak se z toho zblázní.
Podle Čapka je úsměvné, když bývalý ředitel Cermatu mluví o netransparentnosti, když sám Cermat je podle něj synonymem pro netransparentnost. Sám prý přitom nehovoří o tom, že by měly být přijímačky zrušeny. Zmínil ale, že by se školy mohly rozdělit do tří typů – například školy typu A by dělaly své zkoušky, šlo by například o ty umělecké. Vzdělávací zařízení typu B by měly baterie testů doplněné portfoliem a školy C by braly bez přijímaček na základě známek či hodnocení. „Vzali bychom si z různých zemí to nejlepší a školy by měly autonomii si vybrat, zdali zvolí přijímačky typu A, B nebo C,“ nastínil.
Podle Krejčího ale tento systém už z poloviční míry funguje. „Každá škola má možnost změnit nebo upravit si hodnocení, nebo si vytvoří vlastní přijímací zkoušky, a ta část Cermatu, která je kritizovaná, nemusí být sto procent přijímaček, jak se to v médiích prezentuje, ale může být jen šedesát procent. A v případě talentových škol to může být jenom čtyřicet procent,“ upozornil a dodal, že není zastáncem toho, aby školy dělaly své vlastní zkoušky. Ale měly by prý mít větší volnost.
Krejčí: Školy mohou dělat zčásti vlastní přijímačky, ale nevyužívají toho
Dnes si podle exšéfa Cermatu mohou školy dělat část přijímacích zkoušek – čtyřicet procent váhy – samy. „Když se podíváte na seznam škol, které to využívají a berou Cermat jenom těmi minimálními šedesáti procenty, co musí, tak takových škol jsou jednotky, možná nižší desítky v republice. To je jedno dvě procenta škol, devadesát procent je spokojených s tím, že použije testy Cermatu a nemusí si dělat svoje přijímačky,“ tvrdí.
Podle didaktika Čapka si kapr sám rybník nevypustí. „Vidělo by se to, kdyby školy měly tu možnost,“ podotkl s tím, že jde v současné době o hypotetické úvahy. Krejčí podle něj zapomíná, že pedagogové, kterým jde o kvalitu vzdělávání, testy Cermatu nechtějí, protože jsou charakterem deset let zpět oproti tomu, jak by mělo vzdělávání vypadat.
„Konzervují stav toho školometského drilování matematiky, těch češtinářských chytáků a přísloví,“ sdělil s tím, že vzdělání je dnes o jiných věcech a přijímačky a maturity by podle něj měly být impulsem pro moderní vzdělávání a ne konzervování stavu, který je neblahý a „poškozuje celé generace žáků“.
Krejčí oponoval, že systém potřebuje mít jasná čísla a metriky, kterými měří výsledky vzdělávání – ať už pomocí testů Cermatu, nebo jiných standardizovaných testů. „To ten systém musí mít, jinak nemůže fungovat. Nemůžeme hodnotit práci učitelů. (...) Na to žádnou metriku nemáme. Je to jenom na čistém svědomí učitelů, jestli jsou dobří,“ podotkl s tím, že náš systém neumí oddělit dobré a špatné pedagogy a stejně tak je neumí odlišně finančně ohodnotit. „Já bych si strašně přál, aby kvalitní učitelé měli o polovinu nebo dvojnásobně větší plat než ti nekvalitní, ale bez toho měření a bez znalosti výsledků se to nedá nastavit,“ uzavřel.
Petice kvůli obtížnosti matematiky
Didaktický test z matematiky psali maturanti v pátek 2. května. Státní maturita je podle zákona povinná z českého jazyka a literatury. Druhý předmět si studenti vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Matematiku si letos zvolilo podle dat Cermatu asi 15 360 maturantů, kteří šli ke zkoušce poprvé. Ke státním maturitám se letos poprvé přihlásilo 80 828 žáků, asi o 6,9 procenta více než loni.
Zhruba osmdesát procent z nich si jako druhý předmět zvolilo angličtinu. Kvůli maturitnímu testu z matematiky vznikla i petice, kterou zatím podepsalo asi 8,8 tisíce lidí. Podle signatářů byl letos test z matematiky mimořádně obtížný. Náročnost se podle nich vymykala standardům předchozích let. Žádají ověření adekvátnosti a srovnatelnosti letošního testu s předchozími roky. Zároveň chtějí, aby byla obtížnost zohledněná při vyhodnocování výsledků a stanovení hranice úspěšnosti. Zvážit by se podle nich mělo snížení bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky.
K úspěšnému složení testu z matematiky potřebují podle informací na webu Cermatu žáci alespoň 17 bodů z 50 možných. K situaci se již vyjádřil i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). „Nejdříve musí proběhnout odborné posouzení testu – věcně, s respektem k práci autorů i k vám, kteří jste test skládali. Plánujeme přizvat další odborníky a vytvořit více nezávislých panelů. O výsledcích budeme informovat,“ ujistil Bek minulý týden na síti X. Pokud nezávislá analýza potvrdí, že byl letošní test výjimečně těžký, existují podle něj možnosti, jak zajistit, aby to nikoho nepoškodilo.
Za krajní možnost označil opatření jako v roce 2021, kdy ministerstvo školství snížilo hranici neúspěšnosti v matematice z 33 procent na sedmadvacet. Úřad to tehdy zdůvodnil tím, že distanční vzdělávání kvůli pandemii covidu-19 neumožňovalo procvičit všechno učivo.
