USA ruší omezení vývozu čipů pro AI

Spojené státy ustoupily od pravidel, která omezovala vývoz vyspělých čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI), píše server listu The Wall Street Journal (WSJ). Pravidla, která by dopadla i na Českou republiku, vypracovala ještě administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena. Začít platit měla od čtvrtka.

Americké ministerstvo obchodu v úterý uvedlo, že pravidla by potlačila americké inovace, zatížila společnosti složitými předpisy a podkopala diplomatické vztahy s desítkami zemí.

„Trumpova administrativa bude prosazovat odvážnou, inkluzivní strategii pro americkou technologii AI s důvěryhodnými zahraničními zeměmi po celém světě a zároveň udrží tuto technologii mimo dosah našich protivníků,“ uvedl náměstek amerického ministra obchodu pro průmysl a bezpečnost Jeffrey Kessler.

Dopad pro Česko

Česká republika, které by se omezení dotklo, vývoj uvítala. „Přístup k nejmodernějším AI čipům je klíčový pro rozvoj technologií, datové infrastruktury a konkurenceschopnost evropského i českého průmyslu. S návrhem jsme nesouhlasili a osobně jsem o tom v březnu ve Washingtonu jednal se členem kabinetu Trumpovy administrativy Jamiesonem Greerem,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Rámec pro vývoz vyspělých počítačových čipů, které se používají k vývoji umělé inteligence, představila Bidenova administrativa v lednu. Stanovený rámec rozdělil odbytiště do tří skupin. První zahrnovala osmnáct spojenců, jako je Japonsko, Británie, Jižní Korea, Tchaj-wan, Německo či Nizozemsko, kterých se pravidla týkat neměla.

Další skupina zahrnovala zhruba 120 zemí, včetně České republiky a dalších šestnácti členských států EU, kterých se už omezení týkala. Tyto země měly mít možnost nakoupit ekvivalent 50 tisíc pokročilých grafických procesorových jednotek (GPU), ale měly mít také možnost požádat o zvýšení limitů. Poslední skupinu tvořily státy, do kterých se tyto čipy neměly smět vyvážet. Spadala tam Čína, Rusko, Venezuela, Írán či Severní Korea.

Návrh omezoval i výstavbu datových center mimo Spojené státy. Firmy sídlící v USA, jako je Microsoft či Amazon, tak měly mít jen padesát procent svého celkového výpočetního výkonu v oblasti AI mimo Spojené státy. Návrh zahrnoval také lhůtu 120 dnů pro podání připomínek, než by vstoupil v platnost. Ta by uplynula ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí povodně v Nepálu překročil šest set

Ničivá povodeň v severním Nepálu již má přes šest set obětí. Informovaly o tom v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než dva tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány.
před 55 mminutami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 1 hhodinou

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.